Překážky v podobě rodičů, jednoduchší otec a matka líný hypochondr

Je a pokud bydlí u rodičů, musí respektovat jejich pravidla.Ano, uznávám, že většina rodičů asi více ctí soukromí, ale i tady platí, že pokud mě rodiče i v tomto věku nechávají vegetit v děcáku, navíc občas s přítelkyní, mám dvě možnosti.Přizpůsobit se, protože holt nejsem ve svém, nebo se odstěhovat.

A když ty o nich mluvíš tak, jak mluvíš a přítel ti přitakává, že jsou hloupí...to je co?

Ne protože tomu tak je, otec se věnuje alkoholu, a matka bohužel nic nedělá, pořád se jen stěžuje a vymejšlí jak si prodloužit péemku. A pak mu vyvoláva o 4 ráno že si chce promluvit a že je sama.

Reaguji na Lusinda2: Opět si nerozumíme. Nemluvím o nich před ním takhle, to bych si nikdy nedovolila, proto jsem to napsala tady. Jeho jsem jen upozornila,že aspon tu půl hodinku bez zvání na skleničku by si odpustit mohli.

tak mladý muž by sám nepřežil neb nemá moc peněz a z čeho tedy žijí ti rodiče,když dle tvých slov otec alkoholik a matka povaleč?
Někde mi něco uniklo?

Něřekla jsem že je alkoholik, jen hodně pije.Pracuje.

Chatu koupil na hypotéku, prakticky pr otce,protože to hodně chctěl no už si to dovolit nemohl, všichni si tam všechno platí, navzájem. To jsou ty podivné rodinné pouta které mi trochu vadí.

na rozdíl od tvého partnera je schopen žít ve svém.
Snažím se a nejen já ti tady napsat,že rodiče jsou rodiče je to jejich styl života.
Ovšem synáček je dárek nasekal si dluhy,není schopen žít díky tomu sám a ještě se vyjádří o vlastních rodičích jako o dvou blbcích.Nad tím by jsi se měla zamyslet.

a kde vlastně bydlíš ty, proč se nescházite u tebe? I kdybys někde spolubydlela, tak je to furt lepší, než randit s 30 letým v dětskem pokojíčku u rodičů.

Reaguji na Andrea.Scordi: Takže hodně zjednodušeně...i kdyby otec chlastal extraligu a máma pořádala orgie, je to jejich byt, kde si mohou dělat co chtějí a vy dva jste tam z jejich dobré vůle a pokud máte jakékoliv připomínky k jejich životnímu stylu, jděte do svého.Že na to nemáte není problém rodičů.
Netvrdím, že jeho rodiče jsou zcela ok, ale žijí ve svém a mají právo žít si po svém, byť vám dvěma se to líbit nemusí.

Tak ono to může být i konstatování holého faktu třeba?

Jako takhle, já si myslím, že samozřejmě, když jsou tam, tak by asi měli uznávat jejich pravidla, ale na druhou stranu si myslím, že i když by se třeba odstěhovali jinam, tak tenhle typ rodin má stejně potřebu se do všeho montovat, vyvolávat, jezdit na návštěvy apod. Já jsem měla (učinila jsem tomu trochu zadost) takovou švagrovou, která věčně vše organizovala, nebydleli jsme u ní, ale i tak se tam muselo jezdit jíst apod., ale to je jedna ženská. Vypořádat se s celou rodinou, to bude těžký ne-li nemožný.
A oni mají nějaký větší barák? Jako pak by třeba nebylo divný, že tam bydlí, ale jestli maj fakt jen kvartýr a syn dětský pokojíček, je to zvláštní.

Ať se ti to líbí, nebo ne, je to model, ve kterém je vychovaný a pravděpodobně ho bude uplatňovat i ve svém životě.

Jo to je těžký no... oni jsou na sebe navzájem evidentně hodně fixovaný a Lubovi se bude těžko vymaňovat, resp. o to pravděpodobně ani nebude stát. Takže buďto si na to všechno zvykneš nebo to postupně vygraduje až na rozcestí, kde si Luba bude vybírat mezi Tebou a matkou (potažmo rodinou). Podobný modýlek jsem zažila a na tom rozcestí jsme se rozloučili, má představa o životě byla jiná a on nehodlal nic měnit. Snad to ale nebude Lubův případ a dostane rozum! Ve třiceti už by mohl

Říkáš, že je partner parádní.... já osobně bych si asi našla podobně parádního partnera, ale s normálnější rodinou. Protože tenhle "boj" může být vysilující...
Ale nechci Tě navádět k radikálnímu řešení. Jen píšu svůj názor.