Ahoj holky, mám takový problém. Jsem s přítelem již 10 měsíců. Já 24 a on 30 let. Žijeme v jednom domě s jeho rodičema, on má dole zařízený bydlení, vlastní vchod ale bez kuchyně. Jeho rodiče jsou super a moc vstřícní a hodní. V čem mám ale problém, dostala jsem byt, do kterého se v září budu stěhovat a přítel je takový divný. Příjde mi, jako by se mu nechtělo. Dříve říkal, že půjde taky, ale to bylo vše. Teď vidím, jak se kamarádky se svými příteli sestěhovávají, plánují, jaké to tam budou mít a mě trošku mrzí, že přítel nic, žádné nadšení. Když jsem na to zavedla řeč, hned vyjel, proč to vytahuji a pak už nic neřekl. Zeptala jsem se ho, zda se bojí, že mi to může říct, že to bude krok pro nás oba. On mlčel. Nechápu to, on není závislý na svý mamce, spíš na tátovi mi přijde, mají velmi blízký vztah. Snažila jsem se s ním mluvit a porozumět mu, ale on mi k tomu nebyl schopen nic říct. Sám mluví o tom, že až budou děti, že spolu budeme žít sami atd. Moc mě to mrzí, protože jsme si opravdu velmi podobní a měla jsem pocit, že jsem konečně našla toho pravého a trošku mě bolí si připustit, že to možná tak není a on se mnou bydlet někde jinde nechce. Včera večer jsme měli tuto rozpravu a on od tý doby je divný, moc se ke mně nemá, je podrážděný. Ptala jsem se, jestli jsem řekla něco špatně a on že ne. Ale mně to tak nepříjde.
Další věc, co mě trošku bolela, i když to je asi blbost, ale byla situace, kdy jela jedna holka, co chtel v autě a on už z dálky mi hlásil, že to je ona a celou dobu co jela na ní zíral jak blázen. Tak jsem se zeptala, jestli mu nevadí, že stojím vedle. A on se na mě osopil, co dělám a tak. Hlavně, když já píšu smsku, tak se hned ptá, komu píšu. Uznávám, že možná jsem to špatně vyhodnotila, ale měla jsem dřív partnera, který právě koukal na jiné holky, chválil je přede mnou a někdy dokonce jim i přede mnou psal.