Přítel mě ponižuje

Ivčáááá: Takže myslíš, že mám ignorovat jeho druhou sms, dokud nenapíše další? Myslím, že těma sms asi zkouší, jestli jsem naštvaná, a nechci mu dát najevo, to, že jsem naštvaná a celý víkend čekám na jeho sms... Protože to ani není pravda, jenže mi přijde že když ho budu ignorovat, bude si myslet, že jsem naštvaná.
Na druhou stranu nechci, aby si on po užitém víkendu za mnou jen tak přišel a všechno bylo fajn. Chci, aby měl z toho nějaké ponaučení... Ale nevím, jak to udělat.

Reaguji na Red_fire:

On mi to neřekl, jenom jsem tak uvažovala... že jestli chlap, když mu žena vyčte, a dělá zákazy co může, už pak radši někde u jiné nezůstane...

Nekoumej, co si myslí, že si myslíš, a co ty myslíš, aby on nemyslel, že ty jsi myslela. Ty chceš od něj transparentní vztah a sama tady vymýšlíš složitosti. Chceš mu napsat, že ne/jsi naštvaná, tak mu napiš; nechceš mu napsat, tak mu nepiš.
Jinak jsi psala, že ti jednou zalhal před pár měsíci a teď si myslel, že ho snad pustíš bez obav pryč na víkend. Ano zalhal ti, nedělá se to, ale ty jsi mu odpustila a tak se podle toho chovej. Nebo ho chceš kvuli jedný lži neustále kontrolovat? Tak to ten vztah vážně nemá cenu ani pro jednoho. Nech jeho mobil na pokoji a nech ho dýchat.
Že ti vulgárně řekl, že je mu u zadele, zda se rozejdete je věc druhá, a to bych si líbit nenechala určitě.
Na druhou stranu, pokud by mi někdo šmíroval mobil a zakazoval výlet, tak by mi asi taky ruply nervy.. u tý auto scény nikdo nebyl.

Pokud ale nechceš zkusit mu začít důvěřovat, pak zvažuj, zda má vztah smysl, protože bez toho nebudete šťastný ani jeden. A ty si třeba najdeš jiného přítele, kterému nebude vadit trávit s tebou veškerý čas a dávat ti mobil ke kontrole, takže nebude vznikat ani napětí.

Reaguji na JulyJuli:

Tebe přijde fér, že za ten svůj víkend, respektive od čtvrtka do pondělí nenapsal ani, že žije? Mám být já, ta, která bude dělat, že nic? a nebo hysterku? Kdyby napsal: promiň nebo něco, ale on si napíše až v pondělí, jakoby se nechumelilo.... a v tomto případě se dá říct, i to, že se ozval, jak se mu to hodilo...

Myslím, že ty kdyby ses dozvěděla od přátel, že vysedával s jednou holkou, když mě napsal, na dobrou noc. Tak se taky podíváš, radši budu ta k.ráva, co se když má podezření podívá, než naivní slepice, která věci nechává běžet a ležet a přitom se trápí. Ale ano, máš pravdu, tento problém je stará záležitost, ovšem stále ve mě trvá, ale přítel mě ujistil, že nemá být důvod, sama jsem mu řekla že bude trvat dýl, než já si najdu důvěru.

Reaguji na Nugets:
Taky jsem zažila vztah, kdy se stalo něco, co se mi nelíbilo. A bylo na mě říct, zda odpouštím nebo ne. Já si řekla, že ho miluju a tahle věc nepřeváží to, že je to skvělej chlap, takže mu odpouštím. Jenže nejde to jen říct, musíš to udělat. Já mu pak nikdy nešla do mobilu, nikdy jsem mu nezakázala jít v pátek večer ven, nikdy nic jsem mu nezakázala, protože to je podle mě něco co do vztahu nepatří.
Z druhý strany i já jsem udělala ve vztahu něco, co jsem neměla a taky mi bylo odpuštěno. A upřímně, pokud by mi řekl, že mi odpouští, ale zároveň bych to měla neustále na talíři a znamenalo by to jeho právo mi zakazovat něco a prohlížet mobil, tak bych o takový odpuštění nestála a radši bych ten vztah ukončila.

Ale to jde právě o to, že tobě by třeba nevadilo, kdyby přítel tě kontroloval, chtěl být s tebou dnem i nocí a snad i žárlil (jak jsi zklamaně psala, že se po tvym úletu ani nevyptával), tobě by to vyhovovalo. On takový není, chce dýchat. Takže pokud k němu nezvládneš mít důvěru, tak si najdi někoho jako jsi ty.

Já myslím, že by ses měla snažit být co nejvíc neutrální. Tj. ani přehnaně milá ani přehnaně vyčítavá. Chce to trošku odstup, ale bez scén.

On sám asi teď neví, co je vlastně ve vzduchu, tak opatrně zkouší hranice.

Vím, že se lehko řekne, ale emoce pak člověka semelou, ale pokus se co nejvíc nenechat se unést emocema a dej si od něj trošku přestávku. Ještě líp, když se chvíli neuvidíte, začneš si budovat svůj program (aspoň pár dní) a sms přitom zůstanou milý, ale trochu rezervovaný. To mu začne vrtat hlavou...

Reaguji na JulyJuli:
Nemyslím si, že to takto může být, je odpuštění, které chceš udělat, uděláš ho, protože ho miluješ, a potom zjistíš, že to ještě není za tebou... Takže máš předstírat a nebo ze vztahu odejít? Kdyby to bylo tak jednoduché, pochybuju, že tu ostatní holky píšou, velmi podobné témata..
Tvá teorie, buď odpustíš a budeš zase jako dřív, nebo rozchod se mi nelíbí. Myslím, že vůbec nevíš o čem mluvíš...
Nejde mi o to, abych přítele držela doma, jde mi snad úplně o něco jiného... Když mu vše tak odpustím, nikdy mě nebude brát vážně. Což je tvoje teorie zřejmě.
Myslíš si, že já jsem dosud řešila každý den to, že to ještě není za mnou? Mám podle tebe předstírat, že má u mě sto procentní důvěru?- jen aby on byl v klidu?
Tak nakonec ten trpitel mám být ještě já a nebo se rozejít.... Nesouhlasím s tebou. Ale nic proti tvému názoru nemám...

Reaguji na Nicolata:
Na tu druhou sms prostě neodepíšu, nemusím mu psát, co jsem dělala o víkendu, když já to vlastně o něm nevím taky a přesně toto chtěl, tak ať to má.... Uvidíme, jak to bude dál, zatím se mi nechce psát smsky typu, co jsem dělala a podobně, chce vědět, kde jsem byla a tak, najednou ho to zajímá, a nebo jen zjišťuje, jestli jsem naštvaná.
nejsem naštvaná, ale ani zvědavá mu odepisovat na to, co jsem dělala....
Děkuji za názor

Přesně, jak píše Nicolata, zachovej trochu odstup. Odpověz na sms, ale tak nějak neutrálně, žádný výčitky apod. Nečekat až od něj přijde další sms nebo zavolá, v týdnu si vyjdi někam s kamarádkou, s kamarády. Moc iniciativy směrem k němu bych nevyvíjela. Taky může přijít sám, pokud by tě chtěl vidět, a když bydlí kousek od tebe.

Ale souhlasím s JulyJuli v tom, že pokud jsi odpustila a to cokoliv, nemůžeš se k tomu neustále vracet, vytahovat to. To nikam nevede. Má to být vyřešeno a jít dál. Ale odpustila bych jen jednou.

Reaguji na katula:
Takže myslíš, že na tu druhou sms, co jsem dělala mám odepsat jo? A co, abych byla ta neutrální?

Já vím, odpustila jsem, ale je to ještě ve mě..

Ahoj holky, mám doma taky jednoho takového, který ke mě už nemá absolutně žádný respekt a úctu...píšete, že to tak je, ale už nepíšete, co bychom s tím měly dělat, abychom si ten respekt a úctu zase "vzaly" zpět? To by mě hodně zajímalo! Jinak dneska jsme se hrozně pohádali a řekl mi dost škaredé slova Bohužel to mám jak ty, Nugets, že jsem hodně citlivá a když se hádáme a on je na mě takový, křičí na mě apod., rozpláču se a to je hodně špatné, ale nedokážu to ovlivnit!Přijde mi to hrozně líto a prostě to neudržím....
Ještě mě napadá otázka, proč s námi ti chlapi jsou, s takovýma stíhačkama a hysterkama, když si můžou najít nějakou pohodovou holku, která by jim takové scény nedělala...to mi taky nejde do hlavy

Já se taky velmi často divim, co tu vzniká za témata, a proč někdo dobrovolně vytrvává ve vztahu, ve kterém není šťastný.

Vím. Ale každý má ve vztahu jiné priority. Pro mě je důvěra základním kamenem.

To ty jsi se rozhodla mu odpustit, když jsi zjistila, že ti zalhal, ne? Přijde mi, že ho chceš držet v neustálém strachu "ty ty ty, víš co jsi udělal, tak si nevyskakuj". A ta jeho lež je teď tvůj trumf. "Před pár měsíci jsi zalhal, nikam nejedeš". Moje teorie je, že když člověku odpustíš, tak se vším všudy, a ne aby jsi ho držela v doživotní podmínce. Pokud mu odpustit nedokážeš, nedůvěřuješ mu a notabene řikáš, že tě ponižuje, tak

navrhuju, protože já sama si neumim představit, že bych byla šťastná ve vztahu, kde partnerovi nevěřim, a který mě dle mého mínění ponižuje.
A pokud tvá odpověď, proč s ním i přesto jsi je, že ho miluješ, tak zkus promyslet, zda je to opravdu láska a nebo něco, co se za ní vydavá (touha vlastnit, závislost, zvyk..).

Reaguji na Nugets:
Tak jsem si přečetla ještě téma z loňského dubna a už tehdy jsi psala, že mu kontroluješ mobil a nevěříš mu. Zároveň, že tvýmu bývalýmu jsi důvěřovala a neměla jsi potřebu ho kontrolovat.
Tak opravdu jsi šťastnější ve vztahu, kde nevěříš a podezíráš než kdyby jsi byla sama nebo s někým, komu bys mohla zase věřit?

A navíc z tohohle i minulého tématu mi přijde, že řešíš to, že teď má nad tebou přítel navrch a jak udělat, abys měla navrch ty. A co takhle vyrovnaný vztah?

Reaguji na JulyJuli:
Přesně tak, neustálá nedůvěra, kontrolování, podezírání...to musí být super vztah pro obě strany. A tahle hra kdo z koho...no nechápu...

Myslíte si teda, že je to moje vina? Já momentálně nevím, jestli chci s ním zůstat nebo ne, jsem nejistá a proto to nechávám zatím tak nijak nějak...
Jela jsem teď z nákupů a viděla ho, jak se náramně baví u hospody.. Přišlo mi to líto, a můžu si říkat, co chci, aby nebylo, ale je. A to, že mě napíšete, jak jsem podezíravá atd. má asi nějaký důvod, jako i to, že jsem se s ním ještě nerozešla... Tak to prosím respektujte... Nepřišla jsem si sem pro to, aby mi někdo říkal, že jsem já ta špatná, protože to mi moc nepomůže. Vím, že je to diskuze, a každý má právo říct svůj názor, ale některé mě přijdete, že se jen navážíte. Nechci se tady hádat, tak o co jde? Mám tu diskuzi uzavřít, prohlásit se za deb.ila a rozejít se? To je řešení? Jestli ano, tak to jsme to teda dospěly...