Přítel se snaží vynahradit absenci táty

Jojo, asi to jinak nepůjde a bude to chtít zase rozhovor. Jsem z toho zoufalá, že mu to nedochází. Podle mě ho má "máma" ve své moci. Nikdy dřív takový nebyl

To neslyším moc ráda

To věřím ale smrt blízké osoby mění životy rodin....je to těžké. Moc ti držím palce aby ti vyšel aspoň trochu vstříct.

Ještě mě napadá, promluvit si s těmi ostatními sourozenci. I když to asi není zrovna extra nápad, je to docela ožehavé téma...ale jen mě to tak napadlo. Ty sama víš jak to oni v rodině mají a jak to tam chodí.

Tohle já chápu...ale já už opravdu nevím.

Holky, už jsem pro něho udělala hrozně moc. Přišla jsem dokonce o 10.000,- Kč, jelikož jsem dříve ukončila smlouvu v bytě, kde jsem bydlela sama, vše kvůli našemu společnému bydlení. To vše kvůli němu a tohle je odměna?

Jindy to trpím, zvládám...ale po té hádce je mi opravdu zle. Já přeci chci jen svého přítele, nic víc nejsem zase tak sobecká

Dokonce jsem mu položila i telefon, jelikož jsem nechtěla být za hysterku a to sobectví mu vpálit zpět po telefonu. A přišla mi sms, že to je jediné co umím ach jo tohle už mě mrzí ještě víc...

To už mě také napadlo, ale s přítelkyní bratra s tou si rozumím a jsme na tom vlastně podobně, i když ona o něco lépe

Děkuji holky, že mi takhle pomáháte, díky Vám na to koukám z jiného pohledu Děkuji...

Děkuji

To je fakt na tobě, zda to ustojíš nebo ne. Buď zůstaneš nebo odejdeš. Ale ještě tomu nech čas. Věřím, že to dělá fakt z bolesti. Dá se to nazvat i sobectví, ale on na to teď nehledí. Je to na tobě.

Reaguji na Romčula: No já ti nevím, po přečtení tvých dalších příspěvků začínám mít pocit, že tvůj přítel je ve skutečnosti docela sobec

Reaguji na Lady Flame:
Reaguji na mroskvicka:
Dá se to tak nazvat ale smrt je hnusná věc. Člověk někdy neví co dělá. Tím ho neomlouvám, ale jsem schopna to pochopit.

Už mě i napadlo, že ho nechám v klidu, nebudu s ním mluvit... Jen mu řeknu, že pokud to nechápe ať se zamyslí co dělá špatně, odjedu k sestře a nechám mu prostor na přemýšlení. I když to není moc dobré řešení, protože jede zase domů ale nepojedu s ním...a uvidíme...

Chvilkama je opravdu sobec. Máte celkem pravdu holky....

Asi to opravdu pochopí jen ten, kdo něco podobného zažil...ale tímhle svým způsobem odežene všechny okolo sebe ani svým kamarádům se nevěnuje

No to znám. S tím se asi nedá nic dělat. Jako můžeš si s ním promluvit, můžeš mu navrhnout nějaký plán, nebo si fakt promluvit se sourozencema, ať se i oni více zapojí ale jinak? To chce čas...Věřím že to snad přejde.

Reaguji na Romčula:
Pokud Ti na něm záleží, tak ho zkus podpořit, myslím, že to od Tebe čeká.. A to že říkáš, že je svým způsobem sobec, tak já myslím, že to stejné si on myslí o Tobě.
Vem to tak, že když někdy v rodině zůstane jen jeden, tak si ho dcera, nebo syn byli "nuceni" vzít domů, takže myslím, že tohle se dá zvládnout....
Chápu, že ho chceš mít pro sebe, ale cítí se prostě za mamku zodpovědný, chce ji pomoc, být jí oporou.. Reague třeba jinak, než by reagoval za normální situace..
Já ho docela chápu, fakt jo.. Ale neříkám tím, že nechápu Tebe..
Snaž se vydržet, protože v této těžké situaci nejde až tak o Tebe... Třeba jednou Ti bude v takové těžké situaci, oporou on...

to nechce, vždyť by jí stačilo, kdyby přítel aspoň uznal, že co je moc, to je moc a udělal si čas i na ni..matka má navíc další potomky, on není jedinej, ale ona chce hlavně ho..prostě sobecká matka, sobec borec a Romčula je ze všech nejméně sobecká když je na vše sama..

Reaguji na kozenka88:
Já to prostě vidím takto.. Neříkám, že ona je sobec, ale že můj názor je, že on ji vidí momentálně jako sobce... Může to tak být, ale nemusí, nehádám se, jen říkám, jak to vidím já..
A beru příklad z naší rodiny, pro rodiče jsem to jen já, já jim pomáhám, já je vozím k doktorovi, i přesto, že mám bratra, proto dokáži pochopit, jak to mají u nich v rodině oni..