arrow
profile_image
Brusinky
od 19. 3. 2010
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

0%
0    0
Nebyla hodnocena

Přispějte svými příspěvky, čím "toho svého" nejvíc otrávíte?
Máte zkušenosti, co muži obecně nenávidí, na co jsou u žen alergičtí (chování, oblekání, záliby, zvyky a zlozvyky)?

Pobavte svými historkami, stejně jako Kate Hudson pobavila nás ve stejnojmenném populárním filmu!

arrow
profile_image
RomanKaS
od 4. 11. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Já mám za sebou velký úlet, bylo mi tehdy 20, tak mě to snad omlouvá . Strašně se mi líbil jeden chlap, který byl v tu dobu pro mě víceméně nedostupný a tak jsem ho chtěla "uhnat" . Dneska si neumím představit, že bych kvůli někomu tak vyšilovala, ale tehdy jsem na něj myslela prakticky denně. Doma jsem si v rámečku vystavila naši společnou fotku z jedné akce a ne zrovna tajně snila o tom, že možná jednoho dne...
V nějaké fázi tohohle šílenství jsem v obchoďáku narazila na cca 50cm plyšáka "prasátka" z Medvídka Pú a tak strašně se mi líbil, že jsem si ho koupila - a aby toho nebylo málo, pojmenovala jsem ho po svém idolu "Patrik". Plyšák Patrik zaujal místo v rohu mé postele.
Přišel den D a můj milý se rozhodl konečně mě poctít svou návštěvou. Nutno dodat, že na naší fotce i na plyšákovi se zatím usadila značná vrstva prachu a já tyto rekvizity vnímala jako bežnou součást své domácnosti. Takže jsem vypulírovala celý byt a večer už jsem byla totálně vyřízená, na nohou mě držel snad jen adrenalin z očekávané události. Drahý přišel, usadila jsem ho ke kafi. Zřejmě ho znepokojil můj napůl šílený a skelný pohled (výpary ze Sava) a tak začal nervózně pochodovat po bytě. Namířil si to rovnou k nočnímu stolku, kde se skvěla naše společná fotografie. Začala jsem něco blekotat, on ztratil řeč a svou pozornost přesunul na další věc v dosahu: plyšáka. Já magor mu ještě povídám: "to je moje prasátko Patrik" Potom už bylo dlouhé ticho. Za 30 vteřin "už musel nutně domů"
Takže tahle příhoda mě vrátila bezpečně a natrvalo zpátky do normálu a ještě teď se za sebe stydím .

arrow
profile_image
KalaAzar
od 17. 2. 2010
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

RomanKaS
Dost dobře si to umím představit, zažila jsem něco hodně podobného

Také jsem kdysi potkala toho svého pravého, jako stvořeného pro mě. Párkrát jsme se viděli, mně s ním bylo moc dobře, ale nic trvalého z toho nevzešlo, postupně jsme se zase vídat přestali... Já ale už tenkrát nosila v peněžence jeho fotku, doufala v zázrak a dělala si nesmyslné iluze, že tohle je „můj přítel“. Bylo už úplně jasné, že mezi námi nic nebude, ale tu fotku jsem s sebou z nostalgie nosila pořád dál. Uběhlo pár týdnů, možná i měsíců, už jsme se spolu vůbec nevídali, ale jeho fotka stále ještě trůnila v mé peněžence. A pak se to stalo. Jednoho dne jsme na sebe narazili při nákupu v hypermarketu. Okamžitě jsme si začali povídat, jako by ta dlouhá doba, kdy jsme se neviděli, neexistovala. Dokonce jsme se rozhodli, že zajdeme do kavárny a probereme všechno nové, no já byla samou radostí v sedmém nebi... A pak si tak stojíme u pokladny, on první, zaplatí a čeká na mě, já vytahuji peněženku, rozepnu ji a najednou je tam ta jeho fotka! Já už na ni byla tak zvyklá, že mi to ani nepřišlo, úplně jsem zapomněla, že ji tam pořád mám. Ale tu hrůzu, co měl v očích on, když ji uviděl, tu nezapomenu. Najednou dočista ztratil řeč, a když ji zase našel, oznámil mi, že si vzpomněl, že musí ještě něco zařídit a do té kavárny nemůže. Ven skoro utíkal... No hrůza. Teď už se tomu směju, ale tenkrát jsem to obrečela a nadávala jsem si, jak jsem to celé zase podělala... Ale i tak mě někdy napadne, jak to asi mohlo dopadnout, kdybych tam já husa tu proklatou fotku nenosila...

Každopádně je vtipné, co někdy dokážou zamilované holky vyvádět

arrow
profile_image
martinam
od 13. 11. 2008
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Cituji RomanKaS: Já magor mu ještě povídám: "to je moje prasátko Patrik"

arrow
profile_image
Eviška
od 27. 12. 2008
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Reaguji na RomanKaS:

Nejvtipnější příběh Tutově.

No jinak si myslím, že taky být nervozní, nemluvná, tichá, bát se, že něco zkazím, chci-li být nepřirozeně perfektní atd atd. Co myslíte?

arrow
profile_image
sencha
od 6. 3. 2008
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Cituji Eviška: No jinak si myslím, že taky být nervozní, nemluvná, tichá, bát se, že něco zkazím, chci-li být nepřirozeně perfektní atd atd. Co myslíte?

Úžasný! Já si myslím, že jsi krásně vystihla mé dřívější "jednání" s muži Přesně takovéto chování odradí naprosto každého.

Ale v rámci svého zdokonalování se, jsem nedávno vyzkoušela přesně opačný přístup a hle funguje to naprosto perfektně. Zkoušela jsem to na jednom muži (v jeho případě spíše chlapci), který již byl svědkem té předchozí verze mého chování. Dřív jsem ho hrozně chtěla a teď jsem si řekla dost! Vůbec o nic nejde, můžu mít chlapů kolik chci, ty mě rozhodně nerozházíš Nejen že jsem ze sebe měla úžasný pocit, ale i jeho zájem výrazně stoupl. Ovšem u mě už se jedná pouze o trénink, žádné city v tom nejsou.

Takže já určitě doporučuji sebevědomí a dobrý vztah k sobě samé, ostatní už pak půjde hladce. (jen to zrovna moc nesedí k tématu "Jak ztrati kluka v deseti dnech", že)

A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.

 
Toto téma jsem založil/a, mohu ho tedy uzavřít.
Své téma uzavírejte vždy (!) po úspěšném prodeji v Bazaru. Děkujeme!
Příspěvky
| smazat označené