Problémy s přítelem

Takže jak začít. Mám přítele (24let), se kterým jsem 4 a půl roku (mně je 21let). Bydlíme spolu a s mými rodiči v rodinném domě. Náš vztah byl vždycky super a hodně se odlišoval od ostatních tím, že jsme si věřili, nepodezřívali nikdy jeden druhého z něčeho a bylo to fajn, ALE...poslední dobou mě příjde, že je všechno špatně.

Je to můj první sexuální partner vlastně od mých 16ti let, takže 1. problém je ten, že jsem si toho moc neužila, nejsem vybouřená a často myslím na to, jaký by TO bylo s někým jiným, zároveň bych ale přítele nedokázala podvést. Měla jsem hodně příležitostí, ale přímo v té situaci se mi to hnusí a nemám na to chuť, a hlavně bych s tím pak nedokázala žít, s tím hnusným pocitem, že mi věří a já ho podvedu. Je to celé jen o mých myšlenkách.

Vrátím se k našemu vztahu...vždycky jsem spolu vycházeli, všechno bylo super, ale už docela dlouho hraje jednu hru na PC. Příjde z práce a jde k počítači, tam stráví celý den a vypne ho, až jde spát. Dřív to tak občas taky dělal, ale promluvili jsme si a nechal toho...teď je v tom zase.
Už jsem z toho zoufalá, žádný čas nevěnuje mě, vlastně se za celý den ani nevidíme, protože já nechci strávit zbytek života doma u PC. Když mu něco navrhnu, abysme někam šli nebo udělali výlet, tak se mu nechce nebo řekne, že nemůže, že hraje nebo, že to, co jsem navrhla ho nebaví.

A tak je to vlastně každej den...ani spolu nemluvíme, každej si dělá něco jinýho a my se vidíme až večer v posteli. Pusa na dobrou noc už pomalu ani nehrozí. Žijeme spíš vedle sebe než spolu. Snažila jsem se mu to vysvětlit xkrát, ale on to nedokáže pochopit, příjde mi, že je na té hře závislej. A taky se poslední dobou změnilo jeho chování. Byl to takovej usměvavej, vtipnej kluk a teď je z něj prvotřídní protiva, věčně naštvanej, i když já se k němu chovám hezky, tak si něco najde. Říká, že si po práci potřebuje odpočinout a jeho odpočinek je hra. Ok, já to chápu, ale nemusí na PC strávit celej den ne? Můžeme relaxovat spolu, ale to prostě ne. Náš sexuální život tím jde tím pádem taky ke dnu, protože na to ani s ním nemám náladu, když ho věčně vidím u hry.

Ale je to ještě horší...na tý hře se seznámil s jednou holkou (mluví spolu přes mikrofon, když tam není ona, tak se jeho kamarádama), spřátelil se s ní na FB a tím to všechno začalo...ze začátku mě uklidňovalo to, že je jí "jen" 16let a bydlí od nás 150km, takže jsem tomu nevěnovala pozornost. Jenže...si s ní začal i psát na FB a to vlastně vždycky, když přestali hrát. Dřív na něm skoro nebýval a teď je online skoro pořád. Začalo mi to být divný a strašně mě zajímalo o čem si s ní může psát, ale nechala jsem to být.

Až do té doby, kdy jsem byla na svým noťasu v pokoji na posteli (on sedí u stolu, takže je ke mě zády) a zase si s ní psal. Já jsem najednou vstala, protože sem si pro něco chtěla zajít a on blik a hnedka to přepnul, takže mi došlo, že tam asi bude něco, co nemám vidět. Takhle to udělal několikrát, takže náhoda to nebyla. A taky, když si pro něco šel, tak si FB zavřel, pokud jsem byla v pokoji a když jsem v pokoji nebyla, tak ho měl nechaný otevřený. Začalo mi to vrtat v hlavě a teď mě prosím neodsuzujte, já vím, že je to špatný a nikdy jsem neměla potřebu to dělat, ale prostě, když si šel pro pití, tak jsem se jen narychlo mrkla, o čem si píšou. Nechtěla jsem po něm hned bezdůvodně vyjíždět, tak jsem chtěla mít jistotu. Sice tam nebylo nic strašnýho, ale ona mu tam psala, že je hodnej a sexy a že ho má ráda (přitom se znají jen přes tu hru a mají se asi tak měsíc v přátelích!?), tak to mě zarazilo a pak ještě jedna věc, že jak se loučili, tak si poslali pusu. Já vím, že je to možná blbost a řeším maličkosti, ale vyrazilo mi to dech, že on, takovej odpůrce nevěry si takhle píše s nějakou "malou" holkou.
No shrnu to, prostě jsem na něj potom udeřila, co si s ní píše, že mi příjde divný, že to tak přeblikává a že to není normální. A on, že nic...chtěla jsem po něm teda, aby mi ukázal konverzaci, ale tomu se hrozně bránil (a vím proč), každopádně mě lhal, že si s ní nic osobního nepíše (možná to pro něj není důležitý a tím pádem říká pravdu, ale mě to příjde důležitý). Jaký na to máte pohled vy? Vadilo by vám to?
Jinak další divný chování pozoruji to, že furt nosí mobil u sebe. Dřív ho měl vždy na jednom místě, skoro ho nepoužíval, ale teď ho má pořád v kapse.
Dneska vstával ve čtvrt na 6 do práce, slyšela jsem jeho budík na mobilu a vzbudilo mě to. Taky mu hned potom zavrněl mobil, takže nejspíš smska, ají bylo slyšet, jak kliká, aby si jí přečetl...pousmál se, něco rychle odepsal a vstal. Takže teď si taky navíc myslím, že si píšou smsky Od té doby jsem už nemohla usnout, pořád se mi to honí v hlavě. Já jsem momentálně nezaměstnaná, jsem absolvent a hledám si práci, takže mám dost času přemýšlet.

PS: Musím ještě dodat, že jsme domluveni, že si dáme pauzu. On si najde byt a budeme chvíli bez sebe, abysme zjistili, co vlastně chceme. Budeme ve volném vztahu, budeme si dělat, co chceme, s kým chceme....to mě trápí jako další, jsem na něj zvyklá, nedokážu si představit být bez něj. A taky nevím jestli překousnu pokud bude spát s nějakou jinou...to je strašná myšlenka Ale zase je lepší ujasnit si priority hned než někdy za x let, kdy bysme měli děti a další závazky.

Jsem už z toho všeho unavená, nemám chuť jíst, žaludek mám totálně sevřený, nebaví mě nic dělat, jenom přemýšlet, bojím se, jak tohle dopadne a chce se mi z toho brečet. A on dělá jakoby ho to vůbec netrápilo.
Vím, je to šíleně dlouhý a snad se někomu bude chtít to přečíst celé, ale i kdyby ne, tak já jsem se potřebovala hlavně vypsat, srovnat si to v hlavě.
Prosím, neodsuzujte mě, kvůli tomu FB, chtěla jsem mít jistotu....a ne být za bl*bku, na které si vyleje vztek a pak si bude psát pusy s jinou.

Pokud jste se dostali až sem, tak jsem moc ráda a ráda bych slyšela Váš názor.