První láska versus stávající vztah

Holky a měli jste někdy takovou tu "osudovou" lásku? Že když si na ni vzpomenete, tak máte takový zvláštní pocit?

Tak já mám pocit, že moje osudová láska se mnou sdílí každý večer lože!. neměli jsme lehký začátek, láska jako trám, ale jeho bývalá ho nechtěla opustit, ikdyž o nás věděla od samého začátku, Tak s tím jsem krapet bojovala, ale povedlo se. teď když na to vzpomínáme, jak to vlastně bylo, i slzička někdy ukápne

Tak teď jste mě všichni natolik uklidnili,že nevím,jak vám mám poděkovat.Jsem 4 roky se svým přítelem,ale před ním jsem opustila svou první velkou lásku a dodnes přemýšlím,jestli jsem udělala dobře.Občas na něj myslím,říkám si,do by bylo,kdybych s ním zůstala a že by mi možná bylo líp,než teď atd. atd.Toho současnýho miluju,plánujeme svatbu,dítě,ale toho prvního ne a ne vyhnat z hlavy.Tak teď můžu bejt klidná,že nejsem jediná...Díky moc!

..

Máš pravdu, upřímně jsem na tu druhou holčinu ani nepomyslela (stydím se ).

sway.. ten muj milacek je rozvedeny, podvedla ho a nechala po 12cti letech .. jenze, ted se vraci ze zahranici a chce ho zpatky, dokonce se mu chce nastehovat do bytu je to tezky..

já bych to nechala taky být, opravdu to, že má malé dítě je důvod, proč se o něj nepokoušet.
Jinak já měla taky berana, vysokého, tmavovlasého, měli jsme společné zájmy, ale když přišlo na bydlení, tak to byl průšvih. Pusou by předělával a stavěl kdo ví co, ale skutek utek. Po devíti letech jsem od něj odešla, sám pak přiznal, že on si musí najít pouze ženskou s bytem. ...

Ten můj je taky vysokej a tmavovlasej, neděs mě Napovídá toho taky hodně, když mu řeknu, že by mi stačil malej baráček 5+1, tak začne o tom, že tam musí mít místnost na domácí kino, další místnost na posilovnu a tak, básnit to on umí, ale když se ho zeptám kdy a kde by to rád zrealizoval, tak se mu představy začínají rozplývat

To snad nemůže myslet vážně, jak se k tomu staví Tvůj přítel?

Carnio, nechodíš s mým bývalým? On říkal totiž to samé. Dokonce už i lavici do té posilovny doma měl

Jak to tu čtu, tak mi připadá, že je tu nás víc, co potkalo takovou "lásku"

já jsem ji zažila a ne jednu. Tu svou první bych taky chtěla moc potkat, ale jenom proto, že jsme se něco nedořešili. Je to sice už 16 let zpět, byla to moje první láska, ale pořád nad tím přemýšlím. Je to komplikovanější..Ta druhá byla krátká, ale super, moc hezky na ni vzpomínám, zajímavé je, že čím jsem byla starší, tím míň jsem se dokázala do chlapa zamilovat, už to nebylo tak intenzivní, jako za mladých let.

Tak ja bych svoji prvni lasku nechtěla ani potkat. Chdly jsme spol 3 roky. Byl to krasný, chytrý kluk z bohate rodiny-sper partie. Pak se chytil špatné party a stal se z nej narkoman. Ě roky jsem se ho snažila z toho vytahnout ale když mi vykradl byt byl konec. Vim že v tom jede furt a to už je 15 let co jsme se rozešly.

Já byla zamilovaná snad od svých 12tých narozenin neustále. Lásky jsem prožila velké i menší, ale nikdy jsem neprožívala to co tu píšete. Když už jsme u znamení, tak já jsem ryba a my máme srdce z ledu. Hoří jen pro "aktuální" případy, ale jak za nimi zaklapnou dveře, už nevíme, že nějaká láska byla (nebrat doslovně, taky jsem se z rozchodů hroutila, třeba i 14 dní ). V tomto mám tedy výhodu.
Nyní prožívám už pětiletou lásku, a na chlapy z minulosti už ani nepomyslím. Jen vzteky na bývalého manžela, když nezaplatí včas alimenty....

Jo tak svoje lože sdílím rozhodně s mojí největší láskou, jaká byla před 10lety, tak taková je i dnes, ale když slyším jednu písničku, co mi připomene "toho kluka" vlastně mojí první lásku, vždycky si vzpomenu, a musím se usmát, co já vím, kde je mu teď konec. Nějak si nedovedu představit situaci, kdy by mi můj manža oznámil, že má jinou, bych ji asi zabila. Nevěra není nic pro mě.