První porod

Reaguji na Janice28: Nic proti, ale pohřeb rybky se nedá moc srovnývat s příchodem na svět tvého vlastního dítěte

tak po přečtení celé téhle diskuze začínám uvažovat o císaři tedy...operací se vůbec nebojím, byla jem už tak na 8 čili jsem zvyklá...a je fakt že proč si to neulehčit, proč masírovat 4 měsíce hráz, kupovat za 2 tis dianatal gel a všechny ty hruzy okolo když stačí injekce a za cenu jizvy je dítě venku.. beztak budu muset jít určitě na abdominoplastiku kvuli neelasticky kůži už i ted a tak jizva mě nemine...hm..

proboha! to byl vtip, přišlo mi to vtipný srovnání!

Fakt? To jsem nevěděla, že je u císaře riziko. Moje 2 známé rodily císařem a Simona Krainová myslím taky. Fakt tam je riziko? Narkóza mi nevadí, já byla na operaci slepáku i na katetrizaci srdce, takže 2 narkózy jsem zažila.

Jo a kdyby někdo požádal dobrovolně o císařský řez, bylo by to možné? Já bolest nesnáším.

Po nepříjemném,dlouhém a třeba i zpackaném přirozeném porodu tě zase touha po opakování přejde takže prašť jak uhoď.Ono si fakt nevybereš.Všechno má svá pro a proti.

tak u plánovaných sekcí se narkoza nedává

Reaguji na Catyy:
Tak císař není vůbec bezbolestný. Navíc je 6x rizikovější než porod normální.

Já bych nikdy nešla do epidurálu to raděj plnou narkozu.

U mě porod jako takový proběhl jakž takž celkem rychle. Co mě ale dost vadilo bylo šití. Celé tělo se mi neskutečně třáslo a nebylo v mých silách to nějak ovládnout.
Sestřička, která šití prováděla, byla nepříjemná a pořád mi opakovala ať klidně ležím

Mě třeba šítí nebolelo. Paní dr. mi říkala, jak jsem statečná, že jiný ženský u šití někdy i brečí. Asi mi to dobře umrtvila, akorát jsem vždycky ucejtila, jak se táhne ta nit Jinak jsem rodila 14 hodin, ale s nějakýma komlplikacema, něco mi pořád píchali a ty bolesti byly neuvěřitelný. Byla jsem mimo, že si to ani moc nepamatuju. Ale pamatuju si tu bolest a moc dobře Po porodu jsem všem na porodním sále oznámila, že už mě tam v životě neuvidí

nechápu.. pak měly asi lehký porod. Já měla během porodu tak šílené bolesti (řvala jsem zplna hrdla na celou nemocnici, to prostě nešlo), takže šití (a ruční čištění dělohy..) bylo procházka růžovým sadem, i kdyby mi celé tělo obšili křížkovým stehem, hlavně že dítě už bylo venku a ta bolest pryč..

Děkuji za vysvětlení.

To je mi jasný.

No já ne že bych měla strach, narkóz jsem taky měla několik, ale každá narkóza navíc je podle mě zbytečná. Hrozí embolka (myslím) a taky se člověk nemusí probrat. Asi to má hodně důvodů, když se to nedělá na "vyžádání" ale jen v opravdové nutnosti. A ta bolest po operaci a navíc ti můžou říct, že to bylo tvé první a taky poslední dítě.... No nevím. Něco jiného je, pokud je to nezbytné, ale dobrovolně bych do toho nešla. Ty ženské, co jsem teď viděla v nemocnici po císaři mě utvrdily v mém myšlení. Dyť ony se nemohly ani pořádně vyčůrat, ani ohnout se do automatu pro kafe, natož dát si sprchu, nebo jít na velkou. Nezáviděla jsem jim to. To raději jednou bolest a dost, ale ony měly bolesti několik dní a nemohly prášky, protože chtěly kojit.