Rodiče mě nenávidí kvůli škole

Reaguji na Nympha: já se chtěla učit i večer jenže v devět v deset konec mozek prostě nebere tělo chce spát. učila jsem se takhle do tří na středověk ráno jsem si absolutně nic nezapamatovala. Táta mě nezkouší celé studium ale má v historii rozsáhlé znalosti a baví ho tak mi snad poradit může

upřímně mi příjde, že problém nebude až tak ve tvých rodičích...jako jasně, že by bylo příjemnější, aby tě motivovali a byli na tebe milí (i když zase píšeš, že tě táta zkouší, tak mi nepříjde, že by nad tebou uplně zlomili hůl), ale na druhou stranu si prosím uvědom, že je ti 26 a já naprosto chápu, že už jim začíná docházet trpělivost, zvlášť jestli vidí tvůj přístup, který tu prezentuješ. Mám pocit, že se jenom zbytečně lituješ a vyžaduješ po ostatních, aby tě taky litovali, namísto toho, abys pořádně mákla. Podívej, jsou tu lidé, mladší než ty (mezi nimi i já), kteří studují VŠ kolikrát bez sebemenší podpory rodičů a zároveň si na sebe sami vydělávají a vše zvládají. Takže promiň, ve tvém věku a na tvém místě pro tebe nemam jinou radu, než zatnout zuby a máknout. S historií chápu, čeká mě nakonci června velice těžká a rozsáhlá zkouška z historie, ale na druhou stranu ani to neni nic, co by se nedalo zvládnout. Takže konec litování a vymejšlení důvodů proč to nejde a jdi se učit

Reaguji na Nympha: to fakt jde se učit takhle hodně? já u toho nevydržím sedět víc jak 4 hodiny za den(a to je maximum na těžké zkoušky například z matiky a statistiky)

Absolutně nechápu, proč se do ní všichni navážíte... Jistě že je studium medicíny těžší, ale rozhodně se to studuje líp, pokud Vás to baví, naplňuje Vás to a víte, že se tomu budete chtít věnovat..
Každýmu vyhovuje jinej styl učení, někdo se tak dlouho učit nevydrží..
Reaguji na ElsaHussein: - budu Ti držet palce ve čtvrtek, pokud zkoušky uděláš, tak si o prázdninách sežeň bydlení, najdi si práci, osamostatni se.. Zkus se seznámit s někým novým.. najít si přítele.. to Ti dá taky hodně.. Chce to pozitivní myšlení Držím palce ať to vyjde..

já už párkrát musela, třeba na Fyziku nebo Organickou chemii jsem jela jako divá... nebo na předměty v prvním semestru...

Nemyslím si, že je medicína lehčí když tě baví oproti dějepisu když tě nebaví...
My se nenavážíme... my jsme holky kolem 20let a snažíme se holce o 6let starší vysvětlit, že nemá fňukat a makat... že ani my to nemáme procházku růžovým sadem ale prostě jdeme za svým...
Když to tak spočítám na VŠ jsi teda šla v 22letech... a teď si stěžuješ že tě nebaví... byla jsi o 3 roky starší než jsem já teď a stejně sis nebyla schopna vybrat tu co tě bude bavit ale nechala jsi to na rodičích?

Jinak naše absolutně nezajímá co studuji, jaké mám známky a jestli to zvládám nebo ne... za přezkoušení klidně jen 1x za semestr bych brečela štěstím... ani finančně mě nepodporují... dostávám 1000,- na měsíc... takže věř mi, že studium mám docela dost náročné a ještě se musím otáčet abych měla co jíst

teď se přidám se svým názorem, za kterej mě medici s oblibou kamenují, ale nedá mi to - medicína je o šprtání, na to neni potřeba žádnej speciální talent nebo nadání...tak mi neříkej, že slečna by se mileráda šprtala do úmoru na medině, ale neni toho schopná u historie...

Jak už bylo řečeno, chce to makat a nelitovat se. Mě když hoří koudel u zadku (a to jsem nikdy nebyla v situaci, že bych musela opakovat zkoušku, prostě když už se blíží termín) tak k tomu sednu a jedu, třeba vstanu v 6 ráno, do dvanácti se učim, pak tři hoďky relaxuju a zase jedu do noci...Jasně, že je to hnusné období, hlava mě bolí skoro nonstop, z nervozity ani nejím ale jelikož nejsem ten typ, co by se připravoval průběžně tak mi nic jiného nezbývá. Jestli tě rodiče podporují alespoń finančně, tak si nemáš na co stěžovat, na někoho rodiče úplně kašlou, navíc to, že tě táta zkouší nejspíš nebude proto, že by tě nenáviděl
A neber to nijak špatně, ale studuješ historii, takže nic, co by se nedalo naučit. A vzhledem k tomu, kolikrát jsi tu zkoušku dělala už zákonitě MUSÍŠ v hlavě nějaké informace mít.

Píšete o zatínání zubů a o litování se, ale jestli je Elsa od dětství zpracovávaná rodiči tak, jak píše, tak na nějaké zatínání zubů skutečně nemá sílu. Zarazila mě už třetí věta, kde píše, že "ZŠ zvládla průměrně, měla jedničky a dvojky". Čili doma chtěli pouze dokonalé výsledky a za dvojky už byl řev, takže Elsa žila v domnění, že nic jiného než jednička není přípustné.
Ze všeho ostatního, co píše, vyplývá, že má psychiku celkem na hadry a snažila se už až až a víc opravdu nemůže. Ostatně to, co píše o somatizaci (zdravotní problémy z rozházené psychiky), o tom skutečně svědčí, to nejsou běžné nevolnosti z vypětí ze zkoušek. Kdo to nezažil, těžko pochopí.
Zkoušet dceru ve 26 letech není úžasná podpora, to je udržování začarovaného kruhu vzájemné závislosti rodiče a (malého) dítěte. Kdyby rodiče Elsu skutečně podporovali, dost možná by teď byla na té medicíně nebo na příbuzném oboru.

Nicméně řešení se celkem rýsuje, pokud Elsa v červenci nastoupí do práce, tak může okamžitě udělat změnu, kterou měla udělat už dávno. A to ihned se od rodičů odstěhovat, jít někam do podnájmu nebo do spolubydlení, podle toho, co si bude moct dovolit. Zároveň by se měla objednat k psychiatrovi a nechat si napsat antidepresiva, která ji postaví na nohy a přestane "fňukat" a pravděpodobně jí vymizí i většina zdravotních problémů.
Není všechno ztraceno, klidně se dá ještě zvládnout studium nějakého zdravotnického oboru. Ve 26 není život zdaleka v ***.

kdo se tady do ní naváží?...my jenom konstatujeme fakta, která nám předkládá...
btw myslíš, že studium medicíny je jen o supr věcech?...já jsem se do prváku těšila úplně hrozně moc a pak veliké zklamání...je to o tom naučit se xy nepotřebých, těžkých věcí a jak se tu prezentuje slečna, tak by jí takovou školu vůbec nedoporučovala. protože je to také o tom, prostě sednou na zadek a učit se třeba 12 hodin denně pokud člověk k tomu nemá vyloženě studijní talent...

jako co já kdy ve škole podělala, tak jsem si za to mohla sama...neříkám, taky jsou profesoři, kteří dají zkoušku jen když chtějí, ale za většinu si může člověk sám...a pokud někdo nedá po desáté zkoušku tak je to jen ze dvou důvodů-buď na to nemá nebo se neučí
nic proti tobě nemám, jen ti chci poradit..nevím jak by ti mohlo pomoct, když ti řeknu že jsi chudinka...ne pořád budeš na to stejně..ale když tě vyburucuju k něčemu, tak už to smysl snad mít bude....nevím co je na tom tak podlého...mě to přijde jako normální motivace...ty ale potřebuješ asi na čas odejít ze školy, protože asi nejsi úplně studijní typ...srovnat si co od života chceš a čím chceš být..btw koukni na tohle jestli by tě to chytlo http://www.freewebs.com/simonlillie/

každopádně se nad tím co ti tu píšu zamysli a nedělej, že ti ubližuji..určitě někde uvnitř víš, že máme pravdu...

Některé předměty to holt vyžadují

Když máš v sobě ten pohon, že to prostě chceš, tak to prostě chtěj. Možnosti jsou veliké a nenech se odradit. Pokud tě nepodporují rodiče najdi si někoho, kdo tě v tom podporovat bude a když se nikdo nenajde z okolí zajdi si třeba i za psycholožkou nebo k nějaké léčitelce ( to jsou lidé, kteří dokáží nastartovat, protože oni v tebe věří). Taky mám rodiče, kteří mi příliš nevěří, ale já sobě věřim a to je to hlavní.

Máš můj obdiv . Mě naši naštěstí finančně dost podporují.

Já mám bratrance a toho máma mlátila za dvojky. Opravdu jsem koukala jak blázen. Už od první třídy to dělala a celá rodina jí říkala, že to přehání. Dopadlo to tak, že se kluk ve 14ti zamotal se skupinkou vrstevníků, co mají na krku samý ****** a nevracel se domů. Když mají rodiče opravdu silné požadavky na budoucnost dítěte, tak to může vést k naprostému opaku. On se tedy dal zase do pořádku a už je normální. Učí se průměrně, ale né každý se narodí jako genius a tak se to musí brát. Znám lidi, co měli opravdu nejlepší známky na škole. Vystudovali vysokou a stejně jim je to k ničemu, protože jejich plat a kariéra je nic moc. Je to o člověku kam se dostane. Známky nehrají žádnou roli. Já si myslim, že je dobře, že ty máš ten cíl a dokud ho máš můžeš toho docílit. Rodiče ať si myslí co chtějí můžeš jim to jen dokázat a vytřít jim zrak

dík mám k tomu alimenty cca 2000,- od otce a nevlastní mi sem tam přispěje + 700,- od státu nebo co to je takže kolej mám pokrytou a zbytek vydělávám na sebe... brigošku mám naštěstí zlatou... život není med a to by měla slečna tady pochopit...

Reaguji na Nympha: Jj, to by měla... Jenomže když jí někdo napíše názor, kterým jí nemaže med kolem pusy, tak se cítí ublíženě .