Ahoj holky,
S přítelem, se kterým jsem byla rok a dva měsíce jsme se před nedávnem rozešli. Bylo to kvůli tomu, že se věnoval hodně svým koníčkům. Už před prázdninami jsem věděla, že s ním budu jen asi měsíc, protože měl hodně plánů ať už s kamarády, nebo s rodinou. Uznávám však kompromis, takže jsme si řekli, že polovina prázdnin (nesouvisle) bude patřit jemu a polovina nám dvěma. Jak to ale bývá, přišla támhleta akce, pak pobyt u jeho rodiny a najednou z toho vyšly tak dva týdny a půl z celých prázdnin. Přítel (nyní už expřítel) je hodně aktivní, takže doma chvilku neposedí. Vyčetla jsem mu, že neslíbil to, co mi slíbil a on se ohradil slovy "Klidně můžeš jezdit se mnou." ...No a v tom je právě to. Měla jsem před měsícem zánět střev, ze kterého se mi vyvinul syndrom dráždivého tračníku. Nevím, zda-li už jste o něm slyšeli, ale lidově řečeno je to nemoc, které se takřka nejde zbavit a život velmi komplikuje a znesnaďnuje. Vaše střevo reaguje na každé jídlo podrážděně, což se projevuje průjmy po jídle, bolestmi břicha, celkovou nevolností apod..U mě to sice prozatím není až tak horké, ale i tak mi to život dokáže dost znepříjemit. Ex přítel pro to moc pochopení neměl a chtěl abych s ním prostě jezdila všude možně, ale já se na to ještě necítím, musím tak nějak se smířit s tímhle syndromem, prozkoumat jak mi tělo reaguje na určité potraviny a najít prášky, které mi pomůžou a dají se užívat dlouhodobě. Zkrátka se mi nechce jezdit k nim k rodině, protože se bojím, že bych tam někde trpěla na záchodě a akorát se trápila. To radši budu v klidu doma.
Rozešli jsme se a on je na mě naštvaný, říká, že mě má rád, ale prostě se k sobě nehodíme, protože bychom byli nejradši každý jinde. To, že jsme se poslední dobou hádali a moje nechuť někam jezdit způsobila, že on už nemá zájem. Já s rozchodem souhlasila a rozhodně mu nedala najevo, že bych ho chtěla zpátky, i když ho miluju a on byl moje jediná opora. Do toho mě čeká maturitní ročník a já jsem absolutně bez jakékoliv síly. Všechno se mi hroutí jako domeček z karet a korunu tomu nasadil zborcený vztah, který mě potkal v nejtěžším období (a to mám ještě prázdniny a nemusím řešit školu)...Nejradši bych všechno vzdala a schovala se alespoň na rok do postele pod peřinu a nevylejzala odtamaď. Snažila jsem se být optimistická, ale teď po tom rozchodu je všechno ještě horší. Děkuju, že jsem se mohla vypsat.

Jej, opravda..napsala jsem "že neslíbil to, co mi slíbil" a mělo tam být "že nesplnil to, co mi slíbil".

Vím, jak je rozchod těžký...asi jako každý člověk. Myslím si, že snad každý v životě potkal zklamání a já osobně na tohle období vzpomínám strašně nerada. I když do mého života prostě patří. S tím tračníkem Tě chápu (trpím něčím podobným), je to zatěžující a stresující, zejména pro Tebe, mladou ženu-dívku. Ale všechno zlý je pro něco...Právě proto, že jsi mladá a život máš před sebou...A snad i studia a určitě jiný vztah. Dříve, či později. On nebyl ten pravý, buď ráda, že se to takhle vykrystalizovalo - prostě si tím stýskáním a slzičkama projdi, klidně se zašij na celý zbytek prázdnin, promysli si všechno, mysli na to, co Tě čeká a dívej se radši dopředu. Moc se nevracej a neříkej si co kdyby...Přítel má prostě jasnou představu a nijak se omezovat nechce. Slovy "Klidně můžeš jezdit za mnou" dal jasně najevo, že z jeho strany je vyčerpáno, myslím si, že to takhle chtěl ukončit. Vztah je hlavně o benevolenci, domluvě, občasném obětování a hlavně o velké lásce. Pokud tohle všechno nějak nefungovalo, osvoboď se. Dej se do pořádku (i s pomocí medicíny) a mysli především na sebe a své zdraví. Tyhle nemoci jsou i o psychice a nepohoda v duši se odráží na tělesné schránce. Pokud máš kamarádku nebo přátele, nevyhýbej se jim. Přeji Ti hodně síly a časem uvidíš )))))))))))))))

arrow
profile_image
WinterLadyLu
od 28. 11. 2008
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Roxyy
Ahoj, asi vím, co teď prožíváš. Taky jsem si tak připadala. Byla jsem dlouhodobě nemocná, zemřel mi dědeček, do toho maturita, přijímačky na vš, šikana na gymplu, moji rodiče hráli automaty.... byla to hrůza. První měsíc po rozchodu jsem se zhroutila, zavřela jsem se v pokoji a nevylezla, když už tak s brekem. Ven jsem vůbec nechodila. Skoro jsem nespala, protože se mi zdály strašné sny. Jenže jak dny běžely, tím víc moje úzkosti opadávaly. Hodně mi pomohl internet, protože jsem měla aspoň kontakt s lidmi (i když pouze viruální) a dokonce jsem přes chat potkala i svého nynějšího přítele. Po dvou měsících jsme se začali vídat, jezdili jsme na výlety a mě to úplně srovnalo.
Chci tím říct, že není dobré hledat sílu u někoho, kdo ti ji bral. Pokud máš kamarády, začni se s nimi víc stýkat, najdi si nějakou vedlejší činnost- kurz, zajímavý seminář apod. Hlavně se nezahrabávej doma jako já. Když to vidím s odstupeme času, už bych nic takového neudělala.
Všechno zlé jednou odejde, jen tomu musíš dát čas a nevzdávat se. Život není jednoduchý a tím, že to teď zvládneš, budeš na sebe pyšná, ti dá moc a moc zkušeností.
Přeju ti hodně štěstíčka, zdraví a třeba i nějakou novou lásku!

avaa
Moc děkuju. Píšeš, že máš něco podobného...mohu se zeptat o co jde, jestli to není tajné? Samozřejmě pokud to nechceš zveřejňovat pochopím to. S kamarády se snažím vídat, ale raději bych jeho přítomnost.

WinterLadyLu
Taky Ti děkuju. Koukám, že jsi toho ve stejnou dobu zvládla opravdu hodně. Máš můj obdiv. Já ještě nevím jak se s tím vším poperu, ale večery jsou nejhorší.

Roxyy
Je občas k nevíře, jak jsou si osudy holek podobné Ten Tvůj příspěvek je jako bych ho psala sama. Procházím teď něčím velmi podobným a nevím, jak dál... nechci to sem vypisovat (klidně přes SZ). Každopádně držím palečky, ať vše brzo přebolí a ať jsi v pořádku i po tej zdravotní stránce

arrow
profile_image
WinterLadyLu
od 28. 11. 2008
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Cituji Roxyy: večery jsou nejhorší.

To je pravda. Chtěla jsem se ještě zeptat, jestli máš nějaké zvířátko? Ono je v bytě hned veseleji, i kdyby to byl třeba křeček

WinterLadyLu

Zvířátko..no maximálně rybenky, moli a pavouci. Nic lepšího nevedem .

Na zvířátko bych teď asi stejně něměla čas. Mám akorát rodiče Každopádně ty večery jsou opravdu šílené. Viz. dnešek.

arrow
profile_image
WinterLadyLu
od 28. 11. 2008
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Cituji Roxyy: Každopádně ty večery jsou opravdu šílené

No jo A co je pro tebe nejhorší? Samota? Strach? Nebo obojí? Nebo něco jiného? Zkus si to nějak pojmenovat. A potom uvidíš řešení

Roxyy
On za to nestál a to si opakuj ve chvílích obrovského smutku. Já smutnila po své první lásce skoro rok a myslela si, že můj život skončil. Jsem šťastně vdaná za báječnýho a krásnýho chlapa už spoustu let, zatímco má první láska je 4x rozvedená a sama.

Cituji WinterLadyLu: A co je pro tebe nejhorší? Samota? Strach? Nebo obojí?

Asi obojí..strach z toho, co si ještě díky tračníku užiju, strach ze školy, která bude tenhle rok zápřah, strach z toho, že už nikdy nenajdu lepšího. Tohohle jsem opravdu hodně milovala a miluju. A nedokážu se jen tak odmilovat když se řekne "rozchod"..Samota je k ničemu, to je fakt.

Romísek

No jo, ale já chlapy balit neumím + ten můj nový "handicap"

arrow
profile_image
WinterLadyLu
od 28. 11. 2008
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Roxyy
Víš, já jsem si taky myslela, že už se nikdy nezamiluju... a teď prožívám něco, co ještě nikdy Časem to přebolí. Uvidíš. A zdravíčko bude taky lepší. Jen se tomu nesmíš poddávat, protože stres udělá své a může to ještě více zhoršit. Buď ráda, že víš, co ti je. Horší by bylo, kdybys o tom ani nevěděla. Já měla problémy s tepem a vůbec jsem o tom nevěděla. Přišla jsem za pět dvanáct.

WinterLadyLu
Ano ano, časem. Co dělat do té doby? Je to nezvyk být bez něj..ale já mu nechci psát, to v žádném případě. Ale bojim se, že to neovládnu....

arrow
profile_image
Carelesscat
od 18. 9. 2008
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

0%
0    0
Nebyla hodnocena

Cituji Roxyy: Do toho mě čeká maturitní ročník a já jsem absolutně bez jakékoliv síly. Všechno se mi hroutí jako domeček z karet a korunu tomu nasadil zborcený vztah, který mě potkal v nejtěžším období

hlavně se drž holka, já měla jednu kamarádku, co se s ní kluk rozešel před maturou a ona byla premiant třídy a málem neprošla! Tím nechcí strašit, ale jen naznačit, že člověk je někdy jen hromádka emocí

A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.

 
Toto téma jsem založil/a, mohu ho tedy uzavřít.
Své téma uzavírejte vždy (!) po úspěšném prodeji v Bazaru. Děkujeme!
Příspěvky
| smazat označené