Rozchod - vaše příběhy, rady jak přežít

Reaguji na misicka4578: Ty děláš blbost v tom, že mu píšeš, odpovídáš. Nemáš na něj vůbec reagovat. Včera přijel, dobře. Ale proč jsi mu dnes ráno napsala?
Sama sobě tu bolest prodlužuješ.

Reaguji na katula: Protože mě bombardoval smskama. Věděla jsem, že když mu napíšu tohle, tak toho nechá. Nemyslím si, že jsem tohle udělala špatně.

Reaguji na AnetteB: nemám k němu slov, jen ať si sype popel na hlavu! a jak už jsem psala, myslím si, že to jen zkouší.. ale já mu na to kašlu

Tohle je z mýho života, a myslím, že byste si to měly vzít k srdci

Hele, nechodila jsi náhodou s mým bejvalým? To bylo úplně to stejné Ta jeho by se hodně divila, kdyby věděla, že za mnou jezdil, řešil, proč nejsem doma, vyzvídal, co dělám, s kým jsem, psal mi. Tenkrát jsem mu tím taky pohrozila, že jí to povím, dokonce jsem si i jeho smsky uložila do extra složky, nevěřil, že je mám schovaný Ale zabralo to, dal pokoj

ahoj holky, tak se hlásím , už je to více méně lepší, už nebrečím, nedoufám, spíše cítím takové prázdno... ale v neděli se máme vidět, má mi vrátit moje věci a já jeho, uvidíme se po 3 týdnech, po tom, co se semnou diplomaticky rozešel přes skype.. takže mám z toho takové smíšené pocity a nevím, jak se k němu chovat, jestli ho vůbec chci vidět...? nevím..

Ešte to odlož. Zloží ťa to.
Bude ti potom znovu ťažko. On sa bude tváriť ako mu je ľúto že ti ublížil, ty ho za to budeš obdivovať a trpieť ešte viac a budeš znovu dúfať že sa vráti.
Radšej niekoho po tie veci pošli.

souhlasím s Ivou..
Taky mě to složilo a teď je mi ještě hůř... Navíc ten pocit, že on si jí odvezl s sebou pryč na víkend a ještě předevčírem se mohl zbláznit, že mu neodepisuju.. A vezl jí představit všem naším kámošům, chce se mi *****, velebnosti!
Bude tě to pokoušet..

Taky bych ty věco radši nechala po někom poslat...ale nevím, jestli není marná snaha ti tady radit, stejně ho budeš chtít vidět, a kor po tak krátké době, to nemůžeš být ještě ok

Když já bych to raději měla už za sebou, raději ať mě to složí znova teďkom po 3 týdnech než třeba po 3 měsících....

Vím, že to ještě není ok.. nic není ok, ale jsem v té fázi, kdy vím, že se už k sobě nevrátíme a už neprosím, nedoufám... není sice ráno, den, večer, abych si nevzpomněla, ale spíše cítím takové to prázdno...

Rozmyslela jsem se, že věci přiveze on, ale ty jeho mu předá moje mamka, já nebudu doma.

Boha jeho, tak si blokni jeho číslo. Ale to ty nikdy neuděláš. Btw - vsadím se, že ho stejně pořád bombarduješ smskama...

pokud je to možné, tak se tomu vyhni. Nebo ještě počkej pokud to nepotřebuješ nutně...

vyhnout jsem se tomu chtěla tím, že přijede v neděli a moje věci mu předá mamka, já ho vidět nechtěla už jenom proto, že vím, že by mě to dostalo, ALE přijel už v sobotu, doslova po mě hodil pytel na odpadky, kde byli moje věci a utekl pryč....nestačila jsem řict ani bů...

Reaguji na Poppy_:

Měl to teda pěkně vymyšlené!
A jak ti je?