Rozchod - vaše příběhy, rady jak přežít

Chtěla jsem se vás zeptat, jak se vyrovnáváte s tím, že váš teď už bývalý, měl při vás, či má teď, někoho jiného? Já bych se s tím sama o sobě vyrovnala asi lépe, kdyby mi netvrdil, že je v tom a v tom lepší, nedokážu se pak ovládnout a chovám se blbě, začnu na ni taky hrozně nasazovat, ač vím, že je to ubohý a že nechci... nevím, jak se s tím srovnat, aby mi to, co mi říká - ona dokonalá, já hrozná - pořád tak neubližovalo...

Proč Ti to říká? Tak se s ním chvíli nestýkej. Opravdu nechápu, proč Ti to říká. Víš, mně vždycky přijde, že za těma řečma něco je... Třeba si tím prostě jen dělá dobře. Ale fakt asi teď ti nejvíc pomůže, když se s nim nebudeš stíkat a nebudeš tohle poslouchat a za nějakou dobu to budeš brát líp.

A co říkáte na rozchod, kdy po společném roce naprosto bezproblémového vztahu, přijde přítel a sdělí mi, že za 14. dní odlétá do Španělska na neurčitě dlouhou dobu. Z důvodu, že neví, co tady v ČR. Nechce studovat, nechce pracovat a život v Praze ho ničí. A to by prý později nepřineslo nic dobrýho ani nám. Naprosto netušim, co tam zamýšlí...(máme se zítra sejít, mám na něj ještě hodně otázek- samozřejmě)

Nevím co si myslet. Vlastně tomu ještě pořádně nemůžu uvěřit.
Jakoby šlo o zkrat nějakej uvnitř něj- soudě podle naších společných plánů v novém roce... i co se týče dárku jeho pro mě.....

Takhle o nás rozhodl..beze mě. Bez jediného slova předem, že je nespokojený..že je něco špatně.
Je to hrozný pocit. Zjištění, že mu za nic nestojíte.

luminek

presne takáto situácia sa stala kámoške,chlap sa zbalil,že ide do UK
no a po pár dnoch ho vypátrala u svojej známej pár kilometrov od nich ...

Reaguji na micinka111: Teda to je docela síla, co se stalo tvé kamarádce.

Co říkáte na to, kdy se mi neustále ozývá bývalí přítel, s tím,že vždycky náš rozhovor končí hádkou a opětovným odmlčením, kdy po určité době se ozve znovu. Vážně už jsem z toho zoufalá, protože ani nerozumím tomu, proč mi píše a vyhledává mě, když stejně to vše pak skončí uražkami. Naposledy se mi ozval včera s tím, že naznačil, že bychom se mohli někdy vidět a popovídat si. Nakonec to však dopadlo tak, že mě zkritizoval, že se k němu nehodím ani stylem ani chováním a že si stejně najde holčinu s dredama nebo skejtačku, protože moje "dilinovský" oblečení a vysoké podpatky jsou ošklivé. Potvrdila jsem mu,že se vážně k sobě nehodíme a že mu přeju hodně štěstí ať získá svou vysněnou. Do půl hodiny pipnutí sms: budeš teda skejtačka? Moje odpoved: Urcite nebudu, chodim do prace a musim reprezentativne vypadat a az zmenis sve chovani vuci mne tak se mi ozvi. Jeho sms: nechci te...moje: ok v tom pripade me uz prosim nikdy nekontaktuj. Docela mam strach, kdy mi zase napise. Chtěla bych mít novy vztah, ale situace ohledně ex mě znervozňuje a dost brzdi v hledaní nové lásky.

Reaguji na xnikii:
Ježiši kolik že tomu klukovi je? Myslím že ještě není ani plnoletý viď

Reaguji na meberry: bohužel je. Proto mě to taky tak zaraží. Je mu 23.

Reaguji na xnikii:
neřeš ho, neodpovídej mu a nevšímej si ho.
Jen ať si nějakou tu skejtačku najde, chová se jako malé dítě a od takových dál..

Reaguji na meberry:
. To mě též napadlo

Se mnou se přítel rozešel v červenci,když jsem se vrátila z dovolené-po 6ti letech,musela jsem se vrátit k našim,zhroutil se mi svět...pořád řikal,že chce být sám sám a sám a já ..... si řikala,že se vrátí...omyl,celou dobu,co jsem si dávala naděje,brečela a myslela na nejhorší si on užíval s novou slečnou,našel si stejně starou jako já a s dítětem...ted s ní byl na vánoce,stěhuje se kvůli ní z Prahy,ta holka dokázala všechno,co já ne...doteď mě to bolí,pořád ho,ač to nerada přiznávám miluju,zhoršilo se mi kvůli němu astma,bylo mi doporučeno jít k psycholožce...ale nevim...

Reaguji na Nikitaaa: taky jsme měla tu čest je spolu vidět a co ta .... začala schválně dělat-s brekem jsem odešla domu...všichni ji znaj a on mi napsal,že ji bude bránit a chránit,že si v životě vytrpěla dost,když zůstala sama s dítětem...přitom ona toho chlapa co s nim měla dítě odtahla od jeho rodiny...chová se jak blázen fakt...

Ahoj holky, taky se jdu svěřit se svým příběhem a budu ráda, když napíšete, co si o tom myslíte...přítel se se mnou rozešel před měsícem...měli jsme rok vztah, jenomže on je strašně moc časově vytížený. Je mu 23, studoval 2 obory VŠ na bakalářským studiu, dělal příjmačky na práva, tam se dostal, jenomže ho to stálo strašně moc sil, jsou tam Scia, takže opakovaný pokusy. Chtěl se dostat na jeden prestižní magisterský obor studovaný v angličtině na VŠE, jenomže na ten potřeboval certifikát z angličtiny s velmi dobrým hodnocením a to se mu po opakovaných pokusech bohužel nepovedlo, takže se nedostal...k tomu žijou doma sami s jeho bráchou a mámou, takže ještě přemýšlí, že by si našel nějakou brigádu apod. Má toho prostě příšerně moc, já studuju 2 VŠ a stačí mi to, že nedělám nic jinýho. On by chtěl zvládat daleko víc, že je chlap a něco vydrží, jenomže to samozřejmě nevychází...takže jsme z toho byli na nervy oba dva a skončilo to tak, že se se mnou rozešel protože "mi nemůže dát vztah, který potřebuju a protože ví, že v našem vztahu nejsem šťastná". Když jsem řekla, že s ním chci zůstat a že mu pomůžu s čímkoliv budu moct, tak to odmítl. Navíc mi řekl, že teď žádnou jinou holku nechce, že musí být sám a dát se dohromady a že si neumí představit lepší partnerku než mě, jenom teď není schopen vztahu a že až se dá dohromady, tak se ozve a uvidíme, jestli budu já ještě mít zájem o ten vztah. No a nechce mě vázat, takže pokud bych si mezitím našla partnera, tak to pochopí, nechce mě nijak omezovat. Jenomže já s nikým jiným být nechci, miluju ho takovýho jakej je a vím, že tohle příšerný nestíhací období jednou přejde, akorát mám strach, že potom už bude pozdě dát vztah dohromady

Hanulísku, smiř se s tím, že ty pro něj nejsi priorita. A asi bys ani nikdy nebyla. Kdyby tě opravdu miloval, tak bys prostě byla na prvním místě ty! Je mi líto že to zní tak drsně, a určitě to není to, co bys chtěla slyšet, ale je to tak. Za muže mluví činy, ne slova! A taky na ně platí činy, a ne slova.
Kdybys ale chtěla zabojovat, tak tady je moje rada - řekni mu, že fajn, že s ním absolutně souhlasíš, že se tedy přestanete vídat. Protože tvoje představa o vztahu je jiná. A ať nepočítá s tím, že budeš čekat. Buď milá, ale neústupná. Je tu šance, že se pak chytí za nos a zjistí, že mu opravdu moc chybíš, a porve se o tebe. Ale samozřejmě musíš počítat s tím, že se už neozve - což je podle mne taky OK, protože co s takovým chlapem?

Děkuju, no já s tím tak nějak počítám. Blbý je, že on do toho vnáší pochybnosti, že by ještě něco mohlo být. Taky chápu, že vzdělání na celý život a akutní finance pro rodinu jsou věci, kdy je těžký se rozhodnout, jestli má partnerka přednost. Ale je potřeba udělat definitivní závěr, protože takhle by to odnesla akorát moje psychika.