Rozchod - vaše příběhy, rady jak přežít

Ahoj kočky
Tak si představte,že mně včera volal večer zase bývalý.Asi přes hodinu jsme spolu mluvili.Bylo to fajn,my jsme spolu naladěni opravdu na stejnou vlnu,celou dobu jsme se jen smáli.
Já přemýšlím,jak je to možné,že se s novým přítelem tak dobře nikdy nebavím.Když si do něho rýpnu,nepochopí to a hned se omlouvá,i když nemá vůbec zač.To bývalý mně to s přehledem vrátí.Jsme jak kočka s myší.
Já doufám,že je to tím,že s novým přítelem se ještě moc neznáme,ještě jsme toho spolu zase tak moc nezažili jako s bývalým.
Co myslíte,může to být tím?Snad se také dopracujeme k takouvému nebo alespoň podobnému souznění jako s bývalým,ne?

Parma
Asi měl Tvůj ex více mužské sebedůvěry a sebejistoty, ten nový bude více nejistý a zranitelný, takže nepochopí, že jen žertuješ, a pak se zase přehnaně omlouvá...

hašlerka
Asi ano.Hlavně ten nový náš vztah bere strašně vážně,je schopný si kvůli mně překopat veškerý pracovní plán, i když to vůbec není potřeba.Letí hned jak písknu.Připadá mi,že možná moc brzy jsem "středem jeho vesmíru".Je to asi dobře,ale u mě to vyvolává brzdící mechanismus.Potřebuji dýchat,volnost a částečnou nezávislost.Teď to vypadá,že nevím co chci,ale snad tomu rozumíte.

Taky si říkám, že to není špatná filozofie...ale nevyhledává se jen proto, že ulehčuje právě rozhodnutí??? v mém případě to takto bylo kolikrát

Tak jsem Parmo odskočila z Ch. žárlivosti sem.
Toho nového ještě tak neznáš, to je fakt, ale hlavní důvod, proč se s ním tak dobře nebavíš jako s ex, je právě ten, že spolu s ex neustále udržujete kontakt... Máš ho v hlavě a jelikož s ním máš mnohem víc zážitků a mnohem více spojeného, v tomto ohledu vítězí spíš on. Mně v podstatě taky stačí můj ex ke štěstí...prozatím. Jen si s ním psát by mi stačilo.
Stejně jak ty, i my jsme si spolu vyjeli na kole - ujeli jsme ale jen 50km - o týden později na výletě autem, tak se stupňovalo naše psaní mailů a sms (viz jak jsem psala v jiném tématu, že jsem s ním obnovila kontakt..), až mi napsal, že by to chtěl zkusit znovu...

Taranti

Já doufám,že jsem si to rozumově vyjasnila a jsem na dobré cestě k tomu novému.Věřím,že pokud mu dám šanci a já mu ji chci dát,rychle nasbíráme nové zážitky,protože spolu trávíme daleko více času,než jsme mohli s bývalým.
Je ten život opravdu složitý a komplikovaný.Kdyby šlo tak nahlédnout do budoucnosti a umět si podle toho vybrat a dobře se zachovat...

Parma
Tvým hnacím motorem nechť se tedy stane tvůj nový partner. Myslím si, že s ním to půjde snadněji.
Narozdíl ode mě, která je již rok sama ( Aspoň stíhám líp školu a je fakt, že někdy ten život jen na vlastní pěst je lepší... prozatím. Jednou chci mít manžela a děti a žít si spokojeně až do smrti
Ale někdy holt ten pocit samoty na člověka dolehne. Na mě tedy často..
Život není jednoduchej a je to velký boj! Máš pravdu.

Parma
Myslím, že si tenhle nový partner dobře uvědomuje, že jsi jeho obrovská výhra, má Tě moc rád, a proto Ti snáší modré z nebe. Ale nějak z něj asi čiší ta obava, že by o Tebe mohl přijít, tak to trochu přehání a připravuje Tě o víc vzduchu k dýchání, než je Ti milé. A upřímně, asi to cítí dobře, že Tvoje srdce je někde na půli cesty, viď? Až bude mít pocit, že jsi opravdu jeho, tak se zklidní, doufám

hašlerka
taky doufámJinak myslím,že mé srdce snad už brzy dohoní rozum a bude za půlou cesty.

Parma
Parmičko, to bych Ti opravdu moc přála. Na Atlasu byla taková docela fajn poradna Jak to vidí muž, bohužel už je zrušená, a tenhle chlapík každému, kdo si nebyl jistý svými city, říkal : "Partner Vám musí vonět, musíte cítit jiskření, jít do toho naplno, protože i kdyby jen pro pár chvil cítíte, že to stojí za to..." Tak aby Ti brzy voněl!

hašlerka
jsi moc hodná,děkuji !

Parma
musíš taky vzít v úvahu jak dlouho jsi byla s bývalým a jak dlouho máš ten nový vztah. Myslím že je rozdíl jak se k tobě někdo chová na začátku vztahu a nebo třeba po několika letech. Neví co si ještě může dovolit a co ne, když tě ještě tak nazná ani ty jeho a teprve se poznáváte.

Tohle považuju za absolutní samozřejmost, to je základ, bohužel ani toto samozřejmě nestači,
to že se mi partner musí líbit, nebo řekněme, že k němu musím něco cítit je jasná věc,ale to samozřejmě nestačí- dál musí sedět povahově, musí mít alespoň část důležitých názorů na život shodných, musí vyhovovat v sexuální oblasti(mít alepsoň přibližně stejný vkus a apetit), taky by měl být schopen kompromisů a měla by fungovat komunikace.

Vztah by podle mě měl ideálně co nejrychleji přejít ze zamilovanosti v lásku a uchovat si částečný jiskření skoro navždy (ikdyž toho jsou schopni jen určité páry).

Mudr. Slay"Plzák"

Slay
Souhlasím, psala jsem to proto, že u Parmy ta druhá část (porozumění, názory) je v podstatě vybudovaná, někdy se opravdu dá vztah začít tak jako by "pozpátku". A jiskření je obrazné vyjádření všeho ostatního

Souhlasím, já reagoval spíš na tu citaci z té diskuze na Atlasu, než na konkrétní příběh někoho zde.

Možná, že pozpátku může být někdy lepší, no ne?