Cituji Markvitka: Pro život hodný chlap, na románek sebevědomý krasavec
Tak nějak
... Podle toho, co od toho čekáš. Je důležité aby byl hodný, ale zase co s chlapem, který je hodný a nijak zvlášť Tě nepřitahuje 
Naprosto tě chápu..Já s takhle hodným klukem nikdy nevydržím ani pár dní, protože pokud je ten kluk hodný, tak já mám tendenci být na něj hnusná a protivná
A právě, taky mám ráda to vzrůšo, jestli napíše a tak..
Já zatím vážný vztah nehledala, takže mi to celkem vyhovovalo
)) A za druhý - nesnáším citáty a takové ty kraviny o lásce, to jak kluk udělá, tak je konec prostě - nikdy jsem s nikým nebyla tak daleko, aby ta slova měla smysl a hodila se, neodsuzuje je až tak, ale ne po pár dnech, že 
A hlavně, jestli se ti líbí, je na tebe hodný i tě přitahuje, jen se ti nelíbí jeho styl oblékání, nebude problém mu koupit něco, co se ti líbit bude, a třeba i nakonec jemu
Já bych neváhala, tohle je už jen detail 
Píšeš po týdnu... a tak se mi zdá, že možná od toho všeho rychle něco čekáš a moc nad vším přemýšlíš... Já bych určitě nechtěla sebevedomého chlapa, který by hledel jen sám na sebe a já se trápila a čekala jako slepička, ale ani bych nechtela toho hodnýho, který by mě zahrabal nežností a dárky, vždyť už by mu po čase nezbylo nic na milé překvapení, vše by mi asi přelezlo přes hlavu a hlavně jeho závislot na mne. Přece jenom ve vztahu potřebuju cítit vášeň a muž pro mě musí být MUŽ, ktery musí věřit sám v sebe! Takže zlatej střed by byl nejlepší! A věř tomu, že může potkat i Tebe, ale musíš začít nejlépe sama u sebe! Nečekat tolik toho od chlapa co zrovna poznáš, snazit si uzivat kazdy okamzik zivota bez ohledu na to, jestli ses sama nebo s pritelem a hlavne nemit velky naroky. Je treba ukazat, ze ses sama sobestacna, sebevedoma zenska, kterou nakej chlap jen tak nezlomi. Z pocatku si drzet city pekne pod uzdou a spis si uzivat chvile zabavy a radosti... verim, ze s takovou je mozne zkrotit i nákyho toho hrebce! Uvidi totiz, ze ses take silna osobnost a urcite ho to zaujme vic, nez holka co si nebude verit a bude kazdou chvili cekat na jeho sms
Na tohle asi neexistuje jednoznačná odpověd, každému vyhovuje něco jiného, ale chápu tě.Každopádně pro mně je důležitější spolehlivost,upřímnost a opora,kterou najdu spíš v hodnym klukovi, než v nějakym floutkovi
Na druhou stranu neexistují přece jen tyto dva typy mužů a určitě se dá najít i ten pověstný zlatý střed
Týden je krátká doba, dej tomu volný průběh, třeba za chvíli budeš mít jasno 
Cituji CarolS: Na druhou stranu neexistují přece jen tyto dva typy mužů a určitě se dá najít i ten pověstný zlatý střed
přesně tak.
Dej vám dvěma ještě trochu času a uvidíš, co bude dál
Třeba se z něj vyloupne ten pravý.
1) neplánuj budoucnost s někým koho pořádně neznáš nebo ho znáš chvíli 2) proč by jsi to nemohla zkusit s někým, kdo se k tobě chová hezky i když nevypadá jako playboy. Láska není jen o pohledu. Určitě se ti ten člověk musí líbit nebo tě nějak přitahovat, ale láska může přijít i později a může to být hezký. Na druhou stranu tím nechci říct, že pohledný pro většinu atraktivní muž je špatný, ale pokud je až příliš sebevědomý a má až příliš kamarádek ženských asi to nebude ten pravý a může mít vytetovaného zajíčka playboye na zadku klidně
))
Taky přispěju.
Můj bývalý partner byl velmi pěkný chlap, sportovec s postavou doslova k sežrání, dvě vysoké školy, společenský typ, chemie mezi námi od úplného začátku fungovala na sto procent a můžu říct, že první rok s ním jsem mozkem fakt nepřemýšlela 
Přesto jeho sociální inteligenci s odstupem nehodnotím moc vysoko a jeho vlastnosti, které člověk ocení v době nepohody, jsem postrádala. Neřešili jsme jiné ženy/muže, nebo aspoň o nikom nevím, ale vztah nevyšel z čistě praktických důvodů a rozchod byl po třech letech tak nějak rozumovým, logickým a vlastně i přirozeným vyústěním.
Přesto ta tečka nebyla definitivní, jak už to tak často bývá
Taky přispěju.
Můj bývalý partner byl velmi pěkný chlap, sportovec s postavou doslova k sežrání, dvě vysoké školy, společenský typ, chemie mezi námi od úplného začátku fungovala na sto procent a můžu říct, že první rok s ním jsem mozkem fakt nepřemýšlela 
Přesto jeho sociální inteligenci s odstupem nehodnotím moc vysoko a vlastnosti jako empatie, ochota pomoci a nemyslet jen na sebe, spolehlivost atd., prostě to, co člověk ocení v době nepohody, jsem postrádala. Neřešili jsme jiné ženy/muže, nebo aspoň o nikom nevím, ale vztah nevyšel z čistě praktických důvodů a rozchod byl po třech letech tak nějak rozumovým, logickým a vlastně i přirozeným vyústěním těch nekonečných vzletů a pádů.
Přesto ta tečka nebyla definitivní, jak už to tak často bývá, a ještě nějakou dobu jsme se od sebe neodpoutali. Jemu šlo klasicky o sex, já jsem tam někde vzadu pořád doufala, že se něco změní a on začne přemýšlet jinak.
Do toho jsem potkala někoho, kdo je objektivně pěknej chlap, ale i kvůli všem těm nedořešeným záležitostem tomu předchozímu prostě v tu chvíli nemohl konkurovat.
Zkrátila bych to. Prošli jsme si několik rozchodů z mé strany, ale nevzdal to a já děkuju bohu (klišé, no), že to vydržel, protože tak kvalitního člověka bych už nejspíš nepotkala.
Když se na něj dívám po roce, najednou mám pocit, že co do vizáže by se ex mohl jít zahrabat
, navíc mám u něj všechno, čeho se mi nedostávalo v předchozím vztahu.
Samozřejmě to bude u každého jinak, ale já jsem ráda, že jsem v sobě to srovnávání neživila do nekonečna, trápila bych se ještě teď.
Já jsem se prostě jednoho dne na něj začala dívat trochu z jiného úhlu a najednou jsem viděla, co jsem vidět chtěla. Člověk se to může naučit.
Chybějící kvalitní vlastnosti člověka ale naší vůlí nevykouzlíme.
Cituji BlackCoffee: Já jsem se prostě jednoho dne na něj začala dívat trochu z jiného úhlu a najednou jsem viděla, co jsem vidět chtěla. Člověk se to může naučit.
Chybějící kvalitní vlastnosti člověka ale naší vůlí nevykouzlíme.
to je hezky napsané. Ono je to tak, že mi se známe vlastně 14 dní, ne týden, ale já ho odmítala a tak se týden snažil a já se rozhodla mu dát tedy šanci a tak se scházíme skoro každý den. Možná jsem to napsala hloupě v začátku tématu, trošku jsem z něj udělala troubu, tak to není, kluk je to pěkný, ale spíš srovnávám, protože poslední ex byl takový typ model, značkové věci, styl, a tenhle vedle něj působí trošku obyč, ale mám klid, nemusím řešit, zda se ozve a jiné věci. Samozřejmě,že po pár dnech nemohu soudit, a plánovat budoucnost, spíš jsem chtěla číst různé názory a rovnat si myšlenky pro případ, že by to bylo aktuální a měla bych se rozhodnout. Děkuji za názory.
Cituji BlackCoffee: Když se na něj dívám po roce, najednou mám pocit, že co do vizáže by se ex mohl jít zahrabat
Cituji BlackCoffee: Já jsem se prostě jednoho dne na něj začala dívat trochu z jiného úhlu a najednou jsem viděla, co jsem vidět chtěla. Člověk se to může naučit.
Chybějící kvalitní vlastnosti člověka ale naší vůlí nevykouzlíme.
Celý příspěvek je moc pěkné počtení. Takhle hezky napsané jsem tu dlouho nic nečetla
. Ke všemu tak pravdivé, jako bys popisovala moje zkušenosti ![]()