V kolika letech jste potkali svoji životní lásku?

Tak svou lásku mám od 14, jsme spolu 4,5 roku a pevně doufám a věřím, že opravdu spolu budeme napořád. Máme se rádi, je nám spolu fajn

Ve 20ceti a jsme spolu 13let .Vzali jsme se po 10letech a už jsme měli dvě děti.Jinak do té 20cítky jsem se fest vyřádila,takže jsem si vybrala doufám už na celý život .Za těch 13 let jsme měli dvakrát krizi, šťastně překonanou,chce to být k sobě tolerantní .

Já myslela, že jsem svou životní lásku už našla. Byli jsme spolu od mých 16, krásných 3 a půl roku, ale před pár dny se se mnou rozešel. Necelý rok jsme spolu i bydleli. Takže na mě ta moje ještě někde čeká

já myslím, že je těžké vůbec hovořit o "životní lásce", když je člověku -náct nebo i mezi 20 a 30, no vlastně kdykoli...k životní lásce se může vyjadřovat žena, která má už většinu života za sebou.
Mně táhne na 30 a mám pocit, že můj současný přítel je ten nejideálnější chlap, jakého si po svém boku umím představit, stejně tak je pro mě momentálně nepřijatelná představa, že bychom se měli někdy rozejít...ale přesto: člověk nikdy neví, co ho potká, já doufám, že za sebou nemám ještě ani 1/2 svého života a myslím, že mi život nachystá ještě všelijaká překvapení, takže bych si zatím o "životní lásce" netroufla hovořit.
Jinak když jsem jako náctiletá chodila se svým prvním přítelem, taky jsem si myslela, že on je ten pravý Byli jsme spolu přes 3 roky a dneska si říkám jaké bylo štěstí, že jsem s ním nezůstala. S druhým jsem pak byla skoro 5 let a už jsme plánovali mimi atd - inu, taky jsem ráda, že jsem to nakonec ukončila (i když i do něj jsem byla hodně zamilovaná), protože ten současný oba převálcuje ve všech směrech Prostě oba měli nějakou chybku, která mi vadila, nebo i chybek více, a tenhle z mého pohledu nemá žádnou!

zatím na ni čekám

Sorry,ale fakt mě pobavilo "je nám 18 a je to napořád, mojě životní láska..." no, je to hezký být tak zamilovaný, ale být trochu nohama na zemi se taky hodí. Já jsem s přítelem 6 let, je nám 22. Jestli je to životní láska nevím, můžu doufat a přát si to, zatím to tak může ypadat ale nebudu naivní. Ikdyby to nebyla životní láska, to kdyžtak můžu zhodnotit "na smrtelné posteli" je to první, velká láska co mi do milostného života a vnímání vztahu dala ten základ a to nejpodstatnější. to mu už nikdo neodpáře a je to prostě zásadní chlap v mém životě, základy jsou totiž podle mě nejdůležitější a ten mám od něj. a krásný...

mě je 22 a ještě ji tak 3-4 roky potkat nechci...přijdu si ještě mladá na to abych ted potkala svoji životní lásku, ráda si před ní něco užiju

Myslela jsem, že.... ve 20, v 28 a teď naposled v jednatřiceti Ani jedna, i když se zdála být, nebyla dostatečně životní

Já jsem svojí lásku potkala ve 27 letech. Nemohla jsem jí mít, byla tak nedosažitelná. Od té doby jsem s nikým jiným, s nejlepším člověkem na světě, jenom kvůli němu funguju. Cca v intervalech 1-2 měsíců ( i po x letech) mě ale přepadávají tyhle stavy absolutní beznaděje, přes všechno sebe přesvědčování, zatloukání, zapomínání... Přešlo to, to ano. Zůstal ale prázdný život, život někoho jiného, bez radosti z běžných věcí, které máš když jsi v pořádku. Já ale nejsem v pořádku, nepoznávám se, jsem smutná. V pasti z které není úniku, tohle je můj život. Ten jediný zázrak chodí někde vedle, poblíž, žije svůj život. Nejspíš mě nenávidí. To je tak..jak se říká, někdy se to stane. Ale když to nedopadne, co pak

Je to blbý, ale člověka, svoji druhou půlku, člověk může najít i když je zadaný, několik let v manželství...
Lidský mozek je ohromě složitý orgán a srdce jakbysmet.

já v 17ti a doteď jsem si jistá, že je to ten pravý a že s ním moc ráda strávím celý svůj život =]

Já ho našla v 17ti. Jsme spolu přes 3 roky, máme mimčo a bydlíme spolu, tak doufám, že to vydrží napořád.

Reaguji na Fellys:

Mám to naprosto stejné

Asi začnu věřit osudu ... nebo spíše jak se říká: "co má přijít, to přijde" ... s dotyčným jsme opět spolu a já jsem asi nejšťastnější baba pod sluncem Asi jsme si to museli oba odžít a uvědomit si, co vlastně chceme..

V 21, letos spolu budeme 9 let. Nechala jsem kvůli němu tehdejšího přítele (po 4 letech vztahu, zasnoubení) a považuju to za jedno z nejlepších rozhodnutí v životě