Nenávidím mé rodiče

v tomto případě nechápu, že tomu dokážeš jen nečinně přihlížet a nikde to neohlásíš zvlášť když jsi plnoletá..

Přesně... já mám ségru mladší jen o trochu, ale stejně jsem se jí pokaždé zastala - pamatuji si, že už jako děcko jsem ji bránila, i když ji mamka jen normálně seřvala, protože ségra blba a něco rozbila. Tohle si nedovedu představit už vůbec

Reaguji na mikkýsek:
Já vím, ale bojím se.

Reaguji na Tatianna:

čeho se bojíš , kdybys byla malé dítě pochopila bych to , ale jsi plnoletá. Problém přeci nevyřešíš tím, že budeš cítit nenávist k rodičům, ale když podnikneš něco co začne problém řešit v tomto případě nahlášení trestného činu týrání.

policie,ta nic nevyřeší,si myslím teda..můj názor.Sestřičku bych určitě bránila,ještě k tomu pokud je mladší,pomoz ji...povykládej s ní atd...vždyť jste sourozenci v tom ji nenechávej.
Jinak k té plastice,jestli si na to sama našetřila,tak co,nevím proč to tady vůbec vytahujete??

Myslím,že člověk mluví jinak když takového něco zažil nebo zažívá než ten kdo o tom jen mluví,není to jednoduché...

Tak to bylo úplně první co mě napadlo, akorát jsem to nenapsala. Já bych se asi neubránila a jako dospělá bych jí to vrátila, hlavně když bije sestru.

Reaguji na Erinka: nedávno mi matka řekla,že mi da facku a já ji řekla jo ať zkusí a ona to fakt udělala a dala mi dokonce dvě,řekla jsem ji,že ji to vrátím jestli to udělá,ale stejně jsem ji to neoplatila,nemám takovou povahu,abych se tak ponížila před rodičem a oplatila mu to,holt každá máme jinou povahu,je to hnus prát se s vlastním rodičem

Reaguji na Erinka: Ono to totiž napsané vypadá hrozně - dovedu si představit, že kdybych mamce řekla, že jdu ven a dorazím o půlnoci a místo toho přišla domů ve čtyři odpoledne a nedala vědět, taky bych asi jednu dostala, ale v této situaci je to vážně něco jiného.
A navíc ta sestřička...

Reaguji na daisy01:
Já bych nevrátila facku kvůli sobě, ale kvůli sestře, která se nemůže bránit.

Ono asi je těžký to pochopit, když v tom nežijeme. Jestli je týraná takhle od mala, tak prostě sebevědomí dole, strach, psychická převaha rodičů - to tam všechno hraje roli.

My tu můžeme psát X věci, co by jsme udělali kdyby se to dělo nám,ale pokud to nezažijeme a neznáme její rodiče, tak nevíme...

Já bych to začala řešit návštěvou psychologa, psychiatra - podle toho jak bych na tom byla. Ale určitě nějakou odbornou pomoc, která se zabývá přímo takovým chováním.

Tak jestli sis našetřila na operaci nosu (nemám představu, kolik to stojí, nechce se mi to hledat, ale třicet tisíc to bude lehce, ne?), tak proč bys nemohla bydlet sama? Nemusí to být hned garsonka, zrovna ten intr by byl za pár korun. Většinou jsou tam něco jako hlídačky, nebo jak se to řekne...prostě ti pomůžou s normálníma věcma, jako vyprat,vyžehlit apod. Takže ani by to nebyl takový šok, to osamostatnění.

Já jsem si na střední vydělala leda tak na kosmetiku, takže to bych pak chápala, že je těžší odejít...

Reaguji na Lisa: Jojo, kolem 30 tis. Kč se to pohybuje, pokud se dělá tvrdá i měkká část nosu.

Reaguji na Lisa: proč sem taháš zase operaci nosu?Mohla na to šetřit jak dlouho....Bydlení je o něčem jiném,není to jen nájem,ale inkaso,jídlo a všechno ostatní.A chodí ještě do školy,jak by to asi tak zvládala?Opravdu fakt chytré při dnešní době...

Reaguji na tyweee: miluju když tady někdo řeší nějaký problém v rodině a ostatní mu začnou čumět do profilovky a zkoumají kolik měl plastik a pak podle toho odvýjí ostatní témata...katastrofa,se trochu vzpamatujte.Ona chce pomoct a ne,aby se tady pomalu rozebíralo kolik ji vyšla nějaká operace !