Zklamání z nákupu oblečení

Reaguji na c.a.rr.i.e:

Jojo, je to děsně přebraný, jak jsem psala mají velikosti buď 32 nebo 40. Holky, které mají tyto velikosti si musí libovat

A taky se začínám těšit na podzim, až budu nakupovat věci na zimu, vytáhnu zimní boty, bundy a tak Ale po týdnu zimy budu chtít opět léto

No jo, to je u mě běžný...například po důležtý zkoušce ve škole - když jí udělám, tak si hned musím něco na sebe koupit (hadry, boty, šminky...) Prostě jsem plná nadšení a takhle se vždycky odměním, šatník se mi pořád plní a já si pak vždyky klepu na čelo, že jsem si raději měla koupit zmrzku...protože ty věci se mi buď nehodí nebo mi zas až tak nesedí...takže je ruhý den z nadšení spíš vzlykání nad útlou peněženkou

tak teď si začínám myslet, že nejsem normální já
často totiž chodím do obchodu s pocitem, že si zase nic nevyberu, protože se mi nic nebude líbit...když si něco koupím, to je úplný svátek

Reaguji na lole: Som na tom úplne rovnako, už nemám ani radosť z nakupovania, lebo sa mi nikde nič nepáči a to by som si taaak chcela kúpiť na seba niečo pekné..

já byla jednou v Tescu a samozřejmě jsem vlítla i do FaF......mamka drží v ruce šaty, že se jí líbí, tak říkám že si je zkusím taky....no zkusila jsem je a mamča nadšená, že si je mám vzít....jenže já nevěděla, jestli jo nebo ne, tak jsem je pověsila zpátky a celý nákup jsem uvažovala a dávala si dohromady pro a proti.......a když jsme stáli u pokladny tak jsem se rozhodla a ještě pro ně běžela a teď jsou to moje nejoblíbenější a mamča říká že už se mnou nikam nejde, že vždycky všechno co najde nakonec sluší mě

Také se mi to stává. V obchodě se mi něco strašně moc líbí a pak,když vyjdu z obchodu si říkám, že jsem si to ani kupovat nemusela, že to vlastně nepotřebuji a ani se mi to pořádně k ničemu nehodí a mám úplně zkaženou radost. Nebo naopak, o něčem dlouze uvažuji a pak si to nekoupím a doma pak přemýšlím,že jsem si to přeci jen koupit měla

Tady je holky něco pro vás, teď si na to jen vzpomenout při nákupu (Pozn. mě to tedy nejde )

Ano stavalo se mi to...ted když neco kupuji a nejsem si jistá.....,jako jo jsem nadšená chci to atd.ale neco mi běhá v hlavě tak se jdu podívat jinam a bud se do toho krámku vrátím nebo ne,a když pak nad tím doma ještě přemýšlím tak vím,že jsem si to měla vzít ,když ne udělala jsem dobře,že jsem si tu věc nevzala...tohle mi pomohlo od těchto nedorozumnění v nakupování

Reaguji na ivyja: Jako bych to psala já ..

Tohle se určitě stalo každé z nás Snažím se tomu ale vyhýbat a kupovat opravdu to, co potřebuji a co se mi hodně líbí, takže mě to nepřejde ani po přinešení dané věci domů Nicméně Nejhorší to mám asi s botama, vždycky se mi líbí, koupím je, pak si je maximálně jednou vezmu a najednou bych je nejradši vrátila.. buď jsou nepohodlný, nebo moc vysoký, nebo se mi nehodí nebo jsem zahlídla v obchodě hezčí A takhle se mi boty kupí a kupí a nevím co s nimi

To se mi stává skoro pořád něco si vyhlídnu, ale nekoupím si to abych pak nebyla zklamaná , ale stejně se potom pro to vrátím, protože na to pořád musím myslet dokud to nebudu mít. a jakmile to mám, mám pocit že to nechci

Reaguji na Dafné_: přesně tak

Reaguji na Zlangie: tak za ten odkaz děkuju možná mi to něco dalo,ale jestli se mi to povede i uskutečnit to teda nevím ale díky tomu článku jsem si řekla že odteď žádné zbytečnosti které nevyužiji a k ničemu se mi nehodí a potom třeba už nebudu nešťastná nad novou věcí a nebudu mít ten pocit že to chci vrátit atd... - jsem zvědavá jak dlouho mi to vydrží (možná než půjdu zase nakupovat )

Naštěstí takovej problém nemám,, když už si něco koupim, z 90% to nosím
Ale vadí mě, že tím, jak jsem trošku shopaholik a nakupuju pořád (fuj, teď ty slevy jsou na mě mor, pak má člověk šetřit na dovolenou ) tak se mi dost vytratila taková ta radost z nákupu, beru to spíš jako samozřejmost, bez které se neobejdu a jsem nervní, asi jako že se člověk musí najíst

tak já jsem/byla jsem na tom úplně jako c.a.rr.i.e a Romankaa a víte co mě z toho vyléčilo? Že jsem momentálně bez peněz a to doslova. Takže raději už po obchodech ani nechodím, protože jsem schopna za poslední peníze koupit nějaké super slevněné tílko. A už při odchodu z obchodu mám výčitky svědomí, že jsem to neměla dělat, že ho vůbec nepotřebuji.