Jsem nemožná a mám strach z budoucnosti

a co tak sa zbaliť a odist na rok dva do zahranicia za prácou....mozno robit v nejakej fabrike za pásom, ja viem je to unavne ale casu na premyslanie bude dost a v inom ,,svete" si rozširiš obzory....ja som naprikla odmala chcela pracovať na letisku, ocko bol pilot, chcela som ist v jeho šlapajách.... vzdy som tvrdila, ze hoci aj len upratovať budem lietadla, ale budem pri nich!! a zrazu ked som si mala podávať prihlášku na vysokú školu, nedala som si leteckú, ale Farmáciu...to vyvolalo veľké prekvapenie, hlavne u mamy, pretože na chémiu som vkuse nadávala, ale ja som povedala, že to chcem a urobím prijímačky a proste sa to doučim..po maturite som sa 3 týždne učila , kedže som ani nematurovala ani nič z chemie a kupodivu, ja som sa tam dostala bolo to ako blesk z jasného neba a neľutujem to, zatiaľ...hoci nadávam..ze je polka júla a skoro všetci už vo veľkom dovolenkujú, len farmaceuti makajú ešte ako fretky, zajtra mam poslednú skúšku, snáď!

Reaguji na Nicadezuria:

URL = tady se o tom holky už bavily - jak se stát svatební koordinátorkou

No jo, programátoři - mají to v sobě naprogramované už od narození

Nechci za nikoho mluvit, ale myslím si, že odjet do zahraničí chce jistou odvahu a nedovedu si představit člověka, který je introvert a nerad se příliš stýká s lidmi, že pojede do cizí země.. i já bych se tam asi zcvokla a to jsem dost extrovertní .. ale jinak taková zkušenost člověka určitě otrká

Reaguji na Marki86:
Asi se o to začnu víc zajímat, díky.
Reaguji na Michaela18:
Z angličtiny sem měla 2 a ze španělštiny 3. Nicméně i tak se při mluvení zadrhávam a neni to ideální. Ale jinak to problém neni.

Reaguji na bedrunela:
Knížku zkusim.

Reaguji na cutie7:
Skutečně, vydat se do zahraničí je pro mě fakt problém, já sem nemožná i ve svym rodnym městě, natož v cizí zemi.

Reaguji na Nicadezuria:

Hlavně se nestresuj, ozvi se starým známým, které jsi třeba dlouho neviděla, nebo uspořádej sraz se základkou (třeba zjistíš, že si s někým, s kým bys to nečekala, budeš hodně rozumět a získáš kamarádku na takové ty důležité drbíky ) a užívej prázdniny, odpočívej a pomaličku se rozkoukávej, co by tě zajímalo.. pokud k tomu bude potřeba výška, nebo kurzy, tak hurá do toho .. pokud si nebudeš stále jistá, tak zkus třeba,jak radí Michaela18, tu jazykovku (získáš nové přátelé + je to jen na rok, takže opravdu budeš mít víc času na rozhodnutí, co dál dělat) a nebo rovnou nějakou výšku dálkově při práci (třeba zatím nějakou administrativu - zadávání dat do kompu)..máš štěstí, že tě rodiče do ničeho příliš nenutí, že si můžeš vybrat jestli pracovat, nebo studovat.. tak hlavně s čistou a klidnou hlavou, vem si, že většina ve tvém věku řeší stejný problém, hodně štěstíčka

Reaguji na Marki86:
No právě že mě nutí a kvuli tomu si moc prázdniny neužívam, protože se furt stresuju abych si něco našla... protože chtěj abych se do října odstěhovala do bytu, kterej teď máma platí, takže si musim nějakou práci najít rychle.

Reaguji na Nicadezuria:

Jo taaak, aha.. a co kdybys jí oznámila, že chceš studovat?

To, jak jsi říkala =

= já se taky na maturitu neučila, vpodstatě ani na střední jsem se neučila, a teď je ze mě šílená perfekcionalistka, neberu nic jiného než jedničku a červené diplomy .. třeba to budeš mít taky tak..to nikdy nevíš

Přesně tak jsem to měla i já po střední, mamka mě nutila ať si vezmu cokoliv.. já nechtěla pracovat, nevěděla jsem co ještě dělat, nechtěla jsem mezi nové lidi, nevěděla jsem, co po mě v práci budou chtít, byla jsem zoufalá.. přihlásila jsem se na pracák a tam mi nabídli roční kurz angličtiny.. další rok jsem se (protože mě mamka pořád nutila do práce po té angličtině a já furt nevěděla, co dělat), tak jsem se přihlásila na výšku, kterou jsem ti už psala..byla jsem tam nespokojená, pořád jsem říkala, že to dělat nechci, mamka mě nutila, že když už to studuju, tak to dělat budu a pak mi konečně na konci toho studia docvaklo, co chci dělat a teď jsem spokojená já i ona

jo takhle... tak to moc jiných možností než práce asi není.
Také jsem chtěla doporučit jazykovku nebo vyjet do zahraničí. Někdy člověka dostává psychicky dolů okolí, rodina a odjezdem do zahraničí si člověk může vyčistit hlavu, vidět, že něco sám dokáže, někdy vydělat pěkný peníze, poznat nové lidi - i kamarády, partnery, procvičit si jazyk, utřídit si myšlanky a cíle...
Každopádně vem svou situaci so svých rukou. Jakýpak posílání životopisů maminčinou rukou. Zvládneš to také. Být Tebou, posílala bych je na mnoho míst a pak si vybrala. Ono totiž nemusí přijít tolik zpětných odpovědí, tak ať máš svým způsobem co největší výběr. Když už teda budeš muset platit ten byt. Jestli je to tedy nutný...

Jinak k organizování svateb nevadí, že jsi introvert? Nebo introvert nejsi, jen si teď zrovna nevěříš jako jindy...?

Reaguji na Marki86:
No všechny jste mě dost inspirovaly. Začnu koukat po kurzech nebo jazykovkách a po nějaký nenáročný práci. A asi odešlu cv do pár svatebních agentur a poptám se.

zdarma? Jestli jo, tak skřípu zuby, že mě to nikdy nikdo nenabídl.

Reaguji na Kaja555:
Nevím, asi nejde o to že bych si nevěřila, jen mám problém prostě začít s komunikací mezi více lidma.

Já bych řekla, že nebude v takové te situaci, že má strach z lidí.. jen neví, co dělat, je zmatená, zoufalá, neví, kde pracovat.. v tomto případě je asi nejlepší být v postavení té, ke které lidé chodí pro radu, pomoc.. tam si nebude připadat ušlápnutě, nebo nějak, že by nad ní mohl mít někdo moc, nebude mít strach..tady bude mít tu moc ona a to si myslím, že by ji hodně pomohlo..

Ano, to je to, co jsem měla na jazyku a pokud k tobě budou chodit pro pomoc oni, nebudeš se tímpádem stydět, ani se cítit divně..naopak se budou nervozně cítit ti druzí

Zdarma i s mezinárodním certifikátem .. jo, paní na pracáku byla zlato, nabízela mi spoustu takových kurzů a je toho hafo.. dokonce i nějaké stáže Ale samozřejmě jsem si musela říct, jestli nejsou nějaké kurzy, nebo něco podobného..ona vytáhla nějaké papíry, podívala se do kompu a bylo to - pak si jen vybrat