Nervózní úplně při všem, neustále běhání na wc

Reaguji na True: Celiakii určitě nemán, jelikož celiákii má kamarádka, takže vím co to je. Jinak já si myslím, že se střevy žádný problém nemám, je to podle mě vše pouze psychického důvodu. A dietu určitě držet nemůžu jelikož jsem hodně štíhlá, snažím se spíše přibrat, tak jím celkem hodně a snažím se i zdravě. Myslím, že ale příčina mého běhání na wc je pouze psychická..

Reaguji na dulinka123: Držím palušky pak dej vědět

Reaguji na True: Teď jsem si o to přečetla a to určitě nemám, ani jedna příčina na mě nesedí, pouze křeče v břiše, jenomže ty jsem si schopná vyvolat já sama, nepříjdou samy od sebe, pouze když na ně myslím.

Většinou jsou všechny nemoce psychosomatické. Jsou to zkrátka spojené nádoby.

Reaguji na True: Jako je to možné, ale já si vážně myslím, že to je pouze psychické. Nikdy jsem se střevy problémy neměla, ani jsem neprodělala žádnou nemoc. Jím na střeva Pangamin, Chlorellu - věci, které střevům prospívají...ale tak všechno je možné

Reaguji na sally_:
Měla nebo spíš mám to samé.. Naši mi taky říkají, že to musí být psychické... Pro mě byly největší muka chodit takhle do školy... Lítala jsem na wc skoro každý den a přitom jsem tam celé dopoledne z toho strachu nic nesnědla.. raději jsem čekala než příjdu domů. Pak jsem začala brát laktobacily a musím zaklepat, že mi hoodně moc pomohly. Už nemám moc problém někam jezdit.. Spíš mi děla stále problém jíst v restauracích. Pokud to jde, raději si beru jídlo domů protože vím, že když ho sním v té restauraci tak mi to ty myšlenky můžou přivolat, ale když jím doma, jsem naprosto v klidu a žádný problém nemám no zní to celé fakt divně.. každopádně chápu jak ti je a špatně se s tím žije... Ty laktobacily jsi zkoušela?

Reaguji na haňule: Mám úplně to stejné. Jíst v restauraci? Ani za nic ! Už se mi párkrát stalo, jak jsem psala ve svém prvním příspěvku, že na pizze bylo něco zlého a já z toho chytla průjem, od té doby nikam na pizzu nechodím, odmítám jít, s přítelem si ji objednáváme přímo s dovozem domů (vyjde to na stejno, jak v restauraci, tak přítel nemá blbé řeči) a je to pro mě super, protože si ji s ním v pohodě a klidu doma. Já jím už dlouho dobu Pangamin, který taky obsahuje laktobacilové látky, jím i Chlorellu, která je na očistu, detoxikace organismu a také čistí střeva. Ze začátku jsem si myslela, že mi to pomáhá, teď už takový pocit nemám. Ale je pravda, že ze začátku jsem si pořád říkala, že mi to pomáhá, vsugerovávala jsem si to a myslím, že to vsugerování udělá nejvíc. Potíže se zmírnily. Ale pak se to zase zhoršilo....Mamka mi taky říká, že to mám pouze psychického rázu, že nemám na to myslet, ale to se ostatním dobře mluví, kdyby to bylo tak lehké, na to nemyslet

Reaguji na sally_:
Přesně tak.. ostatním se to kecá a nedokážou tyto problémy pochopit, protože to neznají. Pizza mi v restauraci taky nedělá dobře, nebo i smažené věci, ale po těch laktobacilech už je to naštěstí lepší. Spíš bych řekla, že mám křeče, když tu pizzu sním ještě hodně teplou. Ono by to běhání po wc třeba nebylo ještě tak strašné, kdyby u toho člověk neměl ty křeče a pocit na zvracení.. To pro mě bylo nejhorší, protože jsem nevěděla jestli už si mám vyjít a strávit tam hrůzu času, nebo letět na poslední chvilku (je to strašně trapné)... A o alkoholu ani nemluvím... Občas se napiju a nic mi není a někdy chytnu šílené křeče, proto jsem se toho téměř vzdala... Cítím se blbě, když mi pořád někdo nutí čtvrtku a já musím neustále odmítat, člověk se pak ani moc nebaví... Chjoo proč nám to tak musí komplikovat život

Promiň, ale když Ti pomohly laktobacily, tak to nemáš z psychiky.
Já nevím holky, pořád se utvrzujete v tom, jak to máte psychického rázu a vůbec si nepřipustíte, že to je špatnou skladbou jídla, nebo dokonce vinou potravinové alergie.

Reaguji na True:
No musím přiznat, že ta skladba jídelníčku v tom bude hrát určitou roli a to si uvědomuji, proto jsem některé potraviny omezila. Ale řekla bych, že i ta psychika v tom nějakou (byť menší) roli hraje...

Myslím, že by tohle mohla být agorafobie = strach, že se mi někde udělá špatně a že to bude trapné. Člověk si v kině sedá na kraj, aby mohl včas uniknout, pořád na to myslí, pozoruje se, kontroluje se....Je to "jen" od psychiky, člověk je normálně úplně zdravý, ale dokáže to pořádně zkomplikovat život. Člověk se pak vyhýbá společnosti, nechce cestovat, bojí se, že by mu bylo špatně... Zkus pohledat, jestli by to na tebe mohlo sedět.

Jojo, psychika je pěkné potvůrka.

Reaguji na True: Já si fakticky myslím, že to je určitě a jen problém s psychikou. Už na začátku příspěvku jsem psala, že jsem byla i u psycholožky a ta mi řekla, že si je jistá, že to je původu psychického. Asi cca 1 rok zpátky mi ty problémy začly díky partnerské krizi (časté hádky, pláč, vysílení). Mé problémy trvalo cca měsíc, pak se víc jak na třičtvrtě roku ztratily, nebyla po nich ani známka. Teď se mi ale asi měsíc a půl zpátky objevily znovu..Jím pořád stejně a snažím se dost zdravě, k tomu jím přírodní vitamíny na střeva. Nikdy jsem takové problémy neměla a ani jsem neprodělala žádné zdravotní problémy. Myslím, že u mě to je fakt jen psychického rázu. Mě se chce na wc jen díky tomu, že na to myslím a v duchu si říkám "jakto, že se mi ještě nechce", no a pak se to spustí. Když na to nemyslím, nechce se mi vůbec...

Reaguji na Patty: Myslím, že by mohlo, přesn takové pocity přitom mám...

Reaguji na haňule: Jak to čtu, tak u mě jde spíše fakt více o tu psychiku. Jako kdybych na to nemyslela, tak vím, že by mi z ničeho pomalu nic nebylo, ani z teplé pizzy ani z alkoholu. Nemám ani pocity na zvracení, pouze a jen si vsugerovávám,že se mi chce prostě na wc. Stává se mi to ale nejčastěji u jídla, nebo když mám někde čekat, stát, nebo občas jak jedu vlakem. Jak jsem už psala hodněkrát, když na to nemyslím, jsem si to schopná i potlačit, třeba, že se mi na ten záchod přestane chtít, ale to se mi stane jen velmi zřídka a jedině doma.