Jak být nad věcí

Tak když ti řekl, že neví, tak na to teď nemá ani pomyšlení..takže se vašim vztahem teď nezaobírá a opravdu na něj netlač, projev mu pochopení.. jsou chlapi, kteří se s problémy neotevírají a řeší to sami.. pokud ti přímo neubližuje (nevybíjí si na tobě zlost), tak tohle téma s ním neprobírej, pomáhej mu dostat se z toho jeho problému, který je teď pro něj nejdůležitější..čím dřív se z toho dostane, tím dřív budete moct řešit sami sebe..

Reaguji na elle11:
neřekla jsem mu nic, viděla jsem to z jiného pohledu, jen se pořád ptala, co bude? A proč to neví? že snad, když mě miluje, musí vědět. Až teď mi došlo, proč.

S tím se žádný chlap nechlubí. Kolik bylo případů, že chlapa vyhodili z práce a on dál před manželkou dělal, jako že ráno odchází do práce.

Reaguji na Marki86:
Musím udělat něco, že pochopí, že už nechci řešit náš vztah, ale pomoct mu z jeho špatné nálady.. Vím, že řekl, že neví. Ale takto budeme akorát odloučení a on se v důsledku bude trápit víc.

Reaguji na Koliner: Jo, ale on to ví, že ho miluješ atd. jenom se s tim chce vyrovnávat sám. Kdyby chtěl tak přijde.

Reaguji na sartre:
Já vím, jenže co mám dělat teď, když už to vím, a když on nemá zájem a možná si myslí, že ho chci vyhledávat, jen kvůli nám...
Zas nechci být ta, která za ním doleze...

Já bych také navrhovala být mu momentálně spíš oporou. Jestli to zvládneš,... lehké to nebude určitě. Ale zase z toho uvidí, že v těžkých chvílích se na tebe může spolehnout. Alespoň já mám takovou zkušenost. Ono je to takhle zvenčí těžké posuzovat, ani jsi nenapsala proč jste se pohádali. Tak se hodně sil a rozumu.

Reaguji na PíBí:
Byla to banální hádka, já měla na víkend naplánovaný s ním výlet a on chtěl jet s kamarády stanovat. Tak jel, mě to mrzelo. My už jsme krizi skrz práci jednou zažili... Byla jsem jeho podpora a vím, je to hodně na nervy a těžké období.... Ale miluji ho, tak si snad nemůžu vybírat.

Už se ho na to neptej, ani o tom nemluv. Zkus is najít brigádu někde jinde, asi jako studentka (si myslím) do rozpočtu jsi moc nepřispívala, on byla si ten, kdo z větší části plnil rodinnou kasičku. Psala jsi, že spolu bydlíte.
A co s ním, no to je těžké. On to s tebou podle mě ani řešit nechce, Jde právě o ten jeho pocit ,,selhání" Jen bych mu řekla, že když bude potřebovat, může se ti se vším svěřit,. Ale moc bych od toho nečekala. Chlapi jsou v tomhle jiní.

Tak až přijede po cestě z práce, měj nachystané nějaké dobré jídlo, udělej mu masáž, když bude příležitost, můžeš se přitulit. Nechtěj s ním řešit vztah, jen mu řekni, že tady budeš pro něj v těžkých chvílích a že ho vždy ráda podržíš.
Ale nedolézej, nepiš mu denně hromadu smsek, nenavrhuj sama další setkání a hlavně ho nenuť aby ti teď hned říkal co bude dál a co k tobě cítí - dokud je pod tlakem.

On za tebou určitě nedoleze, když má jiné problémy a jak vidíš, váš vztah právě řešit nechce.. tak ho neřeš ani ty a pomáhej mu..

tak mu narovinu řekni, že chápeš kolik má problému a že už ho nebudeš zatěžovat řešením vašeho vztahu, navrhni mu, jestli mu můžeš pomoct nějak se z toho dostat.. hlavně buď milá a chápající..

No tak vidíš, už víš co tě čeká. A překonali jste to.

Reaguji na sartre:
No je už celkem nemožné najít brigádu v polovině léta.. On je taky ten typ, že se nesvěřuje... Pro něho je to zase ponížení... to vím.

Aha... ale koukala jsem, že vy už máte tohle všechno minimálně jednou za sebou, viď... Nemyslím jen práci, i to kolem... Já bych dělala přesně to, co psaly holky před chvilkou... a dát mu prostor, aby nejprve vyřešil jedno, pak druhé. Ale já žádný velký odborník na žehlení krizí nejsem.