Vyčerpání z dojíždění

Reaguji na Kosheeeenn:
Nepíšeš, co děláš, zřejmě někde v kanceláři....No, mně by to asi taky nebavilo, ale život je otázka priorit a jaký si to uděláš, takový to máš.Tak si najdi jinou práci, vím, že dnes je to hodně těžký, ale jestli nejsi spokojená, tak ti ani nic jiného nezbyde.

A jak dlouho to dojíždění trvá?

Mám to stejně. Špatná doba a myslím, že bude jen hůř. Na život jako takový není čas a na rodinu už vůbec ne.

Bydlíme ve vesnici za Prahou, kde neseženu ani pořádný rohlík, tam si nikdy práci nejadu... Je to vážně příšerné, když chci jet o víkendu na nákup opět musím nejméně 20 km jet za nejbližším supermarketem. Kultura absolutně žádná. Nedovedu si představit že bych měla otěhotnět....

je to cca 2 hodiny plus mínus prostě úžasné satelity

hele jsem tady tím už známá - vstávám ve 4:15 , cesta do práce 2,5 hodiny - pak 8 hodin v práci, cesta zpět 2,5 hodiny, nejezdím autem ale busama a MHD... táhnu to takhle už 1,5 roku, řeknu ti , někdy mám taky stavy, že bych se vším nejradši flákla... ale zatím mě ta práce živí...jsem sama, chlapa ani nenajdu, ptže nemám ani kde... děs běs, obětuju tomu taky v podstatě všechnu svou energii, o víkendu jsem mrtvola a nejsem schopná ani vyrazit do společnosti...

Reaguji na Kosheeeenn: Reaguji na Malacek: holky a nepřemýšlely jste třeba o přestěhování za prací? když nemáte partnera ani děti, možná by to bylo nejlepší řešení..

P.S. Reaguji na Malacek: ale mě by se z Liberce taky nechtělo..

Reaguji na Malacek: Je to fakt, život končí jakmile se přestěhuješ mimo město. Já už prostě nemám sílu, o domácnost se už skoro ani nestarám, kruhy pod očima, život není, nejsem přeci stará abych takto dopadla na to přece budu mít čas v důchodu...

Reaguji na MissCukrik: holky a nepřemýšlely jste třeba o přestěhování za prací? když nemáte partnera ani děti, možná by to bylo nejlepší řešení..

Já šla s přítelem..... Ale ten život se stal kamarádským..... není žádnej.....

víš co, já už se do Prahy nevrátím, jako nikdy neříkej nikdy, ale do PRAHY ani jejího okolí nechci, fakt NEE, radší budu vstávat ve 3 ráno než abych se sem vrátila...prostě zpátky nejdu i kdyby mě to mělo stát život... já ten Liberec tak miluju, sice přijdu domů v 17:00 ( díky tomu, že pracuju od 7mi i brzy končím), ale vezmu košík jdu na houby... jsem utahaná, vyřízená, ale smířená...

víš co je to hrozně vyčerpávající, ale já jsem hyperaktivní, takže toho zvládám i na to cestování docela dost navíc... jen je mi öbčas líto, že jsem v podstatě mladá holka v rozpuku ( je mi 30) a chodím spát v 9 večer

v tom případě si musíš promluvit s přítelem, vyjasnit mu situaci a snažit se aby pochopil jak se cítíš.. třeba ho přesvědčíš, abyste domek dejme tomu pronajali (nebo prodali) na dobu, než se budeš chtít usadit a pořídit si děti a mezitím se přestěhovat za prací a za životem.. vím, v dnešní době to není s bydlením tak jednoduché, ale vyřešit se dá všechno, jen se musíš rozhodnout..

satelit je pro mě naprostá hrozba... tam by mě nikdo nezavřel... nedostal... i kdyby mi každej den kupoval věci za desetitisíce...( což není míněno přímo na tebe)

Reaguji na Malacek: a co tě na Praze tak irituje? když budeš bydlet někde na okraji, ani nemusíš pocítit, že vlastně bydlíš ve velkoměstě, ušetříš tím aspoň hodinu a půl času 2x denně, nestojí to za to?

jojo, znám. Vydržela jsem to půl roku.

jak tu už padlo - život je otázka priorit. Pokud ti na práci záleží, smiř se s tím. Pokud ne, tak odejdi. Najdi si jinou