Trapasy a nepříjemné události a zážitky

Když jsem byla ještě na základce tak jsem byla nemocná a mamka mi donesla piškoty a čaj, nějak jsem neměla chuť a po chvilce mamka: pi čaj. A já rozuměla úplně něco jiného a ptala se proč mi tak nadává když jsem nemocná

Já jednou vystupovala z auta a prdla si potichu, to by až tak nevadilo, kdybych neparkovala vedle stojícího kamaráda, který se mi zatraceně líbil a ten pšouk neměl zrovna nejvábivější vůni...se ptám: jé ahoj, ty už jsi zdravý? a on dost rozpačitě, zaraženě: Jo, mám ale ještě rýmu...ten výraz ale vysvětloval vše

Ahoj holky, tak se taky podělím o svoje trapasy.

První se mi stal, když jsem byla ještě na základce (řekla bych tak pátá třída). Jela jsem tehdy na pohřeb, byl objednaný autobus, aby mohli jet zkrátka všichni, kdo chtěli. Byl to totiž pohřeb jedné učitelky, tudíž se tam chystalo hodně lidí, především starších. Celý den mi nějak nebylo dobře, nicméně pohřeb jsem přežila. Když jsme jeli zpět, opět autobusem, tak jsem se pozvracela. Ovšem měla jsem smůlu, že jsem zrovna stála a schytal to starší pán, co seděl pode mnou. Bylo mi hrozně trapně, naštěstí si toho nevšimnul...

Další trapas se mi stal nedávno. Jela jsem tenkrát ze školy, dobíhala jsem vlak a byla jsem ráda, že jsem ho stihla. Hned přišel průvodčí a chtěl jízdenku. Já jsem zalovila v kabelce a vytáhla jsem dokladovku, kde jsem měla i jízdenku. Už už jsem mu podávala a najednou se lidi v kupé začali horzně smát. Dokladovku jsem totiž ráno hodila do kapsičky, kde byly vložky a jedna z nich se nějakým nedopatřením rozbalila a přilepila se na dokladovku. Tudíž jsem průvodčímu podala dokladovku s přilepenou a rozbalenou vložkou...No nádhera...

Nika115

To jsi mi připoměla, když jsem si minulý týden v obchodě kupovala svačinu a místo peněženky jsem na prodavačku vytáhla vložku

Taky mám několik trapasů... Jeden je můj, když jsem byla fakt malá (1. nebo 2. třída). Po cestě ze školy (vodila mě máma) jsme měli takový malý papírnictví, kde bylo plno roztomilejch věcí, bločků, postaviček.., tak jsme se tam občas stavily a něco jsem dostala. A jednou jsme tam došly a já jsem uviděla takovýho barevnýho gumovýho panáčka v průhledným plastovým obalu (ne, nebyl to panáček, ale takovej ten žertovnej kondom-barevnej, s obličejem, nebo vypadá jak zvíře ) a já říkám (i před prodavačkou): ,,Jééé, co to jeeeee?" a prodavačka to začla zachraňovat, že je to nafukovací balonek pro dospělý... Mám blbou paměť, ale tohle si živě pamatuju.

A druhej trapas je trapas mojí sestřenice (tehdy jí mohly být 4 nebo 5let). Spaly jsme u babičky a večer koukaly (i s babičkou) na televizi. Už bylo celkem pozdě a v televizi běželo něco akčního. Všechny jsme potichu seděly a dívaly se. A do toho ticha nějakej herec pronese ,,.... ty pí*o." Fakt zřetelně. A sestřenice: ,,Ty pí*o." (vůbec netušila co to znamená) a babička to hned zachraňovala: ,,On řekl ty prčo." To jsem se málem podělala Zvlášť v pubertálním věku 13 let S malýma dětma je nej sranda prostě...

A ještě si vzpomínám jak mi tak ve druháku na gymplu jednou z tašky vypadl tampon a já si toho vůbec nevšimla. Tak mi to jeden (velmi tichej a nenápadnej klučina) podal se slovy ,,Něco ti vypadlo." Hrozně jsme se já, on, moje sousedka a jeho soused smáli . Ale docela jsem ho nechápala (a celkem obdivovala)

A ještě na jeden jsem si vzpomněla. To jsem mohla být tak v 7.třídě. Jela jsem ráno tramvají (hooodně napráskanou tramvají) do školy a stála jsem dole na schodech a potřebovala jsem vystoupit na zastávce, kde skoro nikdo nevystupuje. Tak jsme dojeli na zastávku, já se natahuju po čudlíku na otevření dveří, na kterej ale nedosáhnu a hlásím: ,,můžete mi to prosím zmáčknout?" nic...ticho... nikdo nereaguje, tak jsem se tam probila, nechápala jsem a čudík jsem naštvaně zmáčkla sama. Až pak mi došlo, že lidi nechápali co a kde mi mají zmáčknout...

Když jsem měla asi pět let, tak jsem prý vedle sedící mámě v autobusu řekla : "Já se lekla, že chceš vystoupit, že se ti tam venku třeba někdo zalíbil " Máti se mohla do země propadnout.

Včera přijdu do práce, nevidím kolegu, se kterým jsem měla ten den řešit důležitý projekt, velice stojím o to, aby to bylo čím dřív hotové, tak naštvaně říkám : Kde zas je ten starej komunista ?! Starej komunista zrovna lovil pod svým stolem tužku ...

Kráčím po mestě v nových botkách, chci se ujistit, jak mi to sluší - jak procházím kolem zaparkovaného terénního bavoráku s černými skly, obhlížím sama sebe ve skle a botky v naleštěných dveřích. V půlce mého stepařského čísla kolem bavoráku se stáhne okno a majitel uvnitř se na mne culí i s poznámkou "ženské, vy jste všechny stejné" .

Řídím autobus v rámci brigády a najednou ke mne přijde taková docela nesympatická babka a říká : " Jedete na Stalingrad ? " Tak vykulím oči a odseknu : " Ne, na Vladivostok ! " Až pak mi kolegové řekli, že se tak opravdu lidově jedné čtvrti říká.
A ještě jeden z autobusu : známý vezl autobusem hezkou slečnu a pár svých kolegů ze šichty a chtěl před všemi trochu zamachrovat. Na další zastávce stála maminka s kočárkem a jak přijížděl autobus do zastávky, ukazovala mu rukou na kočárek, jestli jako může nastoupit. A ten zvedl ruku, odmítavě s ní zakýval a zařval na celý autobus : ne, ne, paní, to není moje ! No ostudááá, já se styděla i za něj ...

Reaguji na dadabus:
3. a 5. trapas je nej

Jo to mi připomnělo, jak jsem seděla v tramvaji, na Malostranském náměstí dva lidi na zastávce přiběhli k otevřeným prvním dveřím tramvaje a ptali se: Jedete na Hrad? A řidič řekl Jo! a rychle zavřel dveře a odjel!
Jinak mně se ten třetí trapas taky moc líbil.

Tak to se povedlo!

Taky se podělím...
Moje kamarádka tehdy měla asi 6ti letou dceru. Hrozně se bála doktorů a tak po cestě k doktorovi, když šla na krev, tak se stavili v hračkářství a té malé se líbil takový malý čůrající chlapeček, tak začla žadonit, že ho chce a začla se tak vztekat, tak jí mamka řekla, že ne, protože zlobí. Pak došli do ordinace plné rodičů s dětmi a malá začla bulet, že nechce k doktorovi atd. A ta má kamarádka jí ve vzteku říká "tak já ti toho čur..ka teda koupím" V tu chvíli se na ni všichni začali vyděšeně koukat...

Tenhle trapas se mi stal nedávno.
Když jsem byla ve škole a skončila první hodina nějak záhadně se objevili moje kalhotky na zemi. Jeden kluk prohlásil ,,Hele to jsou kalhotky" všichni se podívali. Já to sebrala a řekla ,,Ne ne, to je můj kapesník. On mi vypadl".. a oni ,,No.. vypadalo to jako kalhotky".
Mě bylo tak trapně, že jsem se chtěla zahrabat.

Nebo jsem si teď vzpomněla jak jsem jednou byla u kamarádky. Bylo to 9 září 2009 asi v pět hodin.
Šla jsem normálně ke kamarádce si popovídat atd.. Chtěla jsem vytáhnout z tašky mobil a tak jsem s pocitem jistoty šáhla do tašky a vzala mobil. Pak jsem ho rychlostí blesku vytáhla a co se nestalo? Vložky, které jsem tam měl rozházené vypadly ven.
Naštěstí kamarádka byla v tu chvíli pryč.
Rychle jsem všechny sebrala a naházela do tašky a pak se dívala kolem jestli někdo to neviděl. Přišlo mi to trapný, ale teď se tomu jen směju. *úsměv*

Já se taky podělím.
Neumím zpívat, ale zpívám fakt ráda a když už, tak nahlas.
A nejvíc si zpívám v autě.
Tak si minulý týden spokojeně jedu, stažené okýnko u řidiče, nahlas puštěné One republic a zpívala jsem si Someone to save you URL a jak jsem si to spokojeně vyřvávala, prožívala a mávala u toho rukama, stála jsem na červené a najednou slyším hrozný smích, koukla jsem doleva a tam skupina lidí, a tleskala mi. Rudá jsem byla až na zadku a nikdy jsem si tak toužebně na semaforu nepřivolávala zelenou
Další trapas se mi stal teď v pondělí, v práci vždycky nosím nějaké peníze do bank na nejrůznější účty a šéf vždycky: no tentokrát je to jen tahle bába, tenhle dědek.. Tak mi volá, diktuje účet kam mám ty peníze dát a já mu bezelstně odpovídám: dneska to bude jen tahle bába? Smích v telefonu a : ta bába je moje přítelkyně..
Měla jsem dost a smála jsem se celou cestu do banky

Reaguji na monca114: se tady směju jak blázen, když si to představim