Jak překonávat lenost

To je právě to, proč bych se chtěla naučit tu lenost překonávat. Nějaký školní projekt vem čert, bojím se spíš toho, že až jednou budu mít děti, nezvládnu se o ně postarat. Myslím tím plnohodnotně postarat, prostě se jim dostatečně věnovat, aby v žádném ohledu nestrádaly. Teď se starám jen o hyperaktivní kočku, ale vidím, k čemu ta moje lenost vede: ztvrdnu u seriálu, najednou nestíhám to, co jsem měla ten den udělat. Pak přijde kočka a chce si hrát, jenže já nemám čas, protože musím něco nutně dokončit.. Kdyby to tak bylo i u dětí, byla by to katastrofa. Takový typ matky bych fakt být nechtěla.

SantaMaria
S tím plánem máš pravdu, něco takového jsem taky zkoušela, jenže jsem stejně nebyla schopná ho dodržet. Ze začátku to šlo, pak jsem začala být ve skluzu a to mě nakonec demotivovalo tak, že jsem zase nedělala nic. Teď jsem si uvědomila, že problém byl nejspíš v tom, že jsem si toho hned na začátek naložila moc. Asi to chce začít pro začátek plánovat menší úkoly a po jejich splnění si třeba dovolit zbytek dne lenošit.

Velký problém je taky v tom, že jsem hodně u PC, což je pro mě obrovské pokušení k tomu, abych začala dělat to, co nemám. Jenže studuju informatiku, a tak ten počítač prostě zapínat musím. Dělám na něm veškeré úkoly, studijní materiály jsou jen v elektronické podobě atd. Prostě se bez něj neobejdu.

Když je sluníčko, tak se neudžím a vyrazím někam na kole, vrátím se večer a zase nic nestíhám. Takže já jsem možná i radši, když celé zkouškové prší

Já jsem úplně stejná, většinu dnů proflákám na netu, třeba jsem na Omlázku a každých pět minut aktualizuju, jestli někdo nepřispěl něčím novým.

U mě je největší problém právě ten internet, je to zabiják času, člověk se chce jen na něco mrknout a najednou tam stráví celej den ani neví jak.

Co poradit nevím, sama tuhle svojí lenost nesnáším, ale neumím jí nějak změnit

Ale řekla, bych, že je to právě tím, že mám moc volného času. Mít ho míň, asi bych si ho víc vážila a lépe ho využívala. Takže předpokládám, že až dostuduju a budu mít jen pár týdnů dovolený, že si jich budu vážit mnohem víc. Teda doufám, jinak mě klepne

Mám to úplně stejně ) navíc studuju taky informatiku takže u počítače jsem skoro celej den a už ho nenávidím ale nemůžu si pomoct....úplně nejvíc mě od tohohle v poslední době odnaučilo to, že mi ve škole hrozí prodloužení studia a když ani to nezvládnu tak hodně tučný školný, jo prachy to je motivace jen si na to vzpomenu už bych šla něco dělat do školy a jinak mi proti tomuhle taky pomohlo když jsem měla brigádu, to jsem měla tak málo volnýho času, že jsem byla ráda za každou minutku co můžu věnovat jen a jen sobě nebo něčemu užitečnýmu...jinak ještě s tou školou, zvlášť o zkouškách se mi osvědčilo si materiály stáhnout z netu, případně vytisknout a vypnout si wifinu nebo se to jít učit někam ven, v opačným případě moje duševní pochody rozbíjelo hlavně icq )

Tak já jsem ten případ, co je lenoší. Dnes jsem od rána netu od desíti. Sice se už nudim, ale co. Přeci nepůjdu pracovat na bakalářce. Hrozně mě to štve, ale nedonutim se. Jinak s tim plánem.. Já mám diář, do kterýho si každý den píšu, co musim udělat. Každý den své povinnosti odkládám dokud to není akutní. Je mi ze mě samotný zle!

A překonal někdo tu lenost? nebo znáte někoho, kdo to dokázal.. já znám holku , co se učita na 4 a najednou ze dne na den měla 1 ..já se s ní nebavim, tak nevim, jak to mohla dokázat..taky bych chtěla ,aby to dokázala a nebyla tak hrozně líná...

Kdo dneska není líný. Já jsem také děsně líná... za chvilku mě čekají státnice a ne a ne se dokopat do učení. A to už mi opravdu kape do bot. Pokud by někdo přišel s nějakou opravdu fungující radou, myslím, že by na tom mohl docela zbohatnout. No já si vždycky snažím představit ten horor, který bude když nezačnu... pokud se nezačnu učit, vyhodí mne od zkoušky.. pokud nezačnu cvičit, bude ze mě brzy koule... pokud nezačnu vařit teď, nestihnu to než se hladoví vlci vrátí domů a budou brblat.. apod.

Miss misunderstanding

Čeká mě to samé a já si raději představuji ty pozitivní věci s tím spojené Tvá metoda mně přináší jen další nechuť - podvědomou.

tulipanek
jako bys mluvila o mě. Místo psaní bakalářky jsem tady, nebo jinde na netu a nebo prostě jen lenošim u hudby nebo u knížky.
Diář si vedu taky, občas se mi to podaří splnit, občas ne. Prostě dokud mi neteče do bot, tak jsem furt v klidu, jenže pak se spíš stresuju. Tolik věcí bych mohla dělat dopředu a nic.

přesně to samé dělám i já

lenost je lidská přirozenost

Originál já ...aneb "co lze odložit na později VŽDY ráda odložím" takže pak proflákám co jde ...a vzpamatovávám se až když TO HODNĚ HOŘÍ a někdy vůůůbec ...

Taky jsem líná. Ale když potřebuji něco udělat, tak si řeknu "co musím udělat jako první, abych to udělala?" Když pak začnu, třeba to i dokončím. Spíš jde o to se dokopat. A pokud mám celý den volno, a flákám se, tak se třeba rozhodnu, v jedenáct umeju koupelnu a záchod. A třeba do dvanácti se toho snažím stihnout co nejvíc. Třeba i vytřít podlahy v bytě a tak... prostě jak sama sebe dostanu do časového presu, udělám toho nejvíc... to jsou moje rady, nevím, jestli to může fungovat i na vás...

holky, mívám toto taky....a podle mě je to normální....tak se Ti prostě někdy nechce....

jo, přesně-.--

pod to se taky podepisuju

Přesně tak, když mě čas tlačí, tak ty věci opravdu udělám..bohužel je to většinou když už je opravdu nutné je udělat. Třeba něco do školy..
Taky mám s leností dost problém a tak mě napadlo rozepsat si na každý den pár úkolů a splňovat je. Když je to něco většího a povede se to, tak se pak člověk může za dobře vykonanou práci něčím odměnit. Třeba si zalenošit na gauči, nebo si koupit nějakou drobnost (lak na nehty, časopis...). Ale hlavně si říct: ,, teď to udělám a pak si na ten gauč prostě můžu lehnout." Takže uděláte to co potřebujete a i tak si pak můžete dál lenošit. ..