Ženy, které nechtějí mít děti

Taky si myslím, že je normální, když tě řev cizích dětí rozčiluje.
Proč by se Ti to taky mělo líbit? Jsou to cizí děti, neznáš je nic k nim necítíš a pokud vydávají šílené zvuky, tak jsou prostě na zabití
Moje maminka dlouho nesnášela děti a byla přesvědčená, že žádné mít nebude. Nakonec potkala tátu a má s ním tři děti. Svoje děti a vnoučata miluje, cizí pořád ještě nesnáší

Reaguji na indulona: garantuju ti, že nejhorší jsou mimina... já bych zas preferovala, kdyby mi druhé někdo porodil a dal mi ho tak ve dvou letech. Protože řvoucí svišť, který si neumí říct co chce, to je fakt masakr

Zato chlapů s mateřským pudem jaksi přibylo, k jejich vlastní škodě Jestli za to nemůže hormonální antikoncepce obsažená v pitné vodě ...

Já to mám stejně, děti nesnášim a je jich řev ještě víc. Nejvíc mi vadí ty malé. Nad 3 roky to už snesu. Ale nesnesu pomyšlení, že bych se měla v budoucnu kvůli dítěti nějak omezovat, takže rozhodně neplánuju.

Vtipně a trefně řečeno
Mně zas třeba vadí, když se mě pořád někteří dokola ptají, kdy už budou děti? Je pravda, že dřív měla ženská ve dvaceti první dítě, ale doba se posouvá... Dřív jsem si ale taky myslela, že nemám žádný mateřský pud a vadily mi všechny děti, nevěděla jsem ani jak na ně mluvit.
Teď je můj názor takový, že hodné a dobře vychované děti mi ani nevadí, ale řvoucí, protivné a nevychované jo
A co nesnáším je, když se chci třeba v klidu najíst v restauraci a vedle sedí rodinka nechajíc čtyři děti pobíhat všude kolem včetně vašeho stolu, jedno dítě vám pomalu leze do kabelky - to se mi fakt stalo a bylo to nepříjemné... Nebo když jste v sauně, přijdou tam dva chlapi se třema děckama, který pořád běhají ven a zase dovnitř, takže se nikdo nepotí a všichni přítomní jsou naštvaný včetně mě. Dotyčným samozřejmě nedojde, že by si dětičky měli zkrotit, že. Takže spíš ta bezohlednost vůči okolí mi dost vadí, ale to jinak obecně a že jí je mezi lidma víc než dost, než rodiče s děckama jako takoví.

No no nepřeháněj, nic není definitivní a takové jak se na první pohled zdá.
Já Tě chápu, sama jsem to cítila podobně, až na to že mě to nepřišlo zvláštní, ale naprosto v pořádku. S manželem jsme se shodli, že děti nechceme a že si chceme užívat svůj život bez omezování. No a po 10 letech jsem neplánovaně otěhotněla. Napsat, že jsem nebyla nadšená je velmi slabý výraz. O těhotenství psát nebudu, jen jsem věděla, že se o prcky musím postarat (ano odříkaného největší krajíc a já jsem čekala dvojčata). A po porodu TO přišlo - mateřská láska - ne okamžitě, ne hned intenzivně, ale přišla. Už je to pár let a moje děti jsou to nejúžasnější co mě v mém životě potkalo. I manžel to tak bere.
Jo a mateřskou lásku a nějaké pudy mám jen ke svým dětem - cizí děti mě neberou, do kočárků stále nenakukuju, pískoviště jsem nenáviděla a vřískot cizích děti mě vadí stejně jako vřeštění dětí vlastních.

Tak to je bomba

Já dítě mít chci,ale ještě si ráda pár let počkám.Jsem z těch,co dosti přemýšlí o budoucnosti,a zatím bych viděla potomka jako někoho,s kým budu ve stáří ráda v kontaktu, mám totiž strach ze samoty ve stáří, je to pro mě nepříjemná představa.Ale nejde jen o to,malý roztomilý hodný děti jsou hezký,ale mám svoji svobodu a nezávislost mám moc ráda a určitě nespěchám.Cizí děcka mi vadí celkem hodně,hlavně řvaní a neposlušnost.Nejhorší sou malý zrzavý tlusťoušci,který maminy krmí sladkým,fuj Zatím mi ani neimponuje pohled na skupinu mamin s dětmi,kteří vedou konverzaci otom, co jejich dítě má rádo a co ne a že jejich manžel nemá rád sekanou, ale miluje svíčkovou, ono totiž žádnou mamku to nezájímá...co ostatní děti,ale každé chce povídat o tom svém . Klidně neměj dítě,není to povinnost a říkám,že pokud máš smysl života,dobře snášíš samotu a miluješ nezávislost,není to špatný.

Jsem ráda,že v tom nejsem sama,mám dnes již 16 ti letou dceru,ale jak s oblibou říká moje mamina,nejsem mateřský typ. Nemám ráda malé děti,pokud potkám kamarádku s děckem,vždy z povinnosti kouknu do kočárku,ale že bych z toho měla nějaké "mateřské orgasmy",tak to se nekoná a nekonalo nikdy.Když jsem měla dítě já -byla jsem hodně mladá,bylo mi 20 -vynechávala jsem takové ty akce matek s dětmi,protože když jsem zvlášť některé matky a děti viděla, byli tzv.na přes držku.Myslela jsem si, že jsem divná,ale je to tak.Samozřejmě,že svou dceru miluji a je pro mě ten nejdůležitější člověk na světě a zároveň prima kámoška ,ale vždy jsem si zachovala to svoje já i na úkor pohrdání ostatních matek,které svůj život plně podřídily dětem,nezajímá je nic jiného než dítě,tak že komunikace s nimi je na úrovni mateřské školky,viz.např.FB,který když otevřu tak na mně vyskočí stádo fotek,jak mimi kaká,papá atd.Tyhle ženy jsou podle mě mimo realitu a bohužel to má dopad i na vztahy s okolím či partnerem,takže si najdou skupinou sobě podobných a to je pak mazec....

Taky mě cizí děcka moc neberou, nemam ráda ty rozmazlene, uřvane a kdo ví jake... Myslím že až budu mít svoje ditě tak se to změní, ale momentalně na to fakt nemyslím. Až to přijde, tak to příjde.

Zase je ale nemusíš tolik hlídat, ne? Tak od těch dvou do 4/5 let to jde a pak bych to začla mlátit Já mám tohle postižení od příšerné zkušenosti s dětmi na letním táboře, od té doby je nemám ráda (věk 7-8 let).

tak já bych zas řekla, že k jejich výhodě..

jinak mi to nepřijde divné, ne každá žena je na děti a dnes máme naštěstí možnost volby.. já se zas musím krotit z opačného hlediska, rozplývám se nad všema dětma a nemůžu se dočkat vlastních, i když to není vůbec aktuální .

Reaguji na jaruha: jsem na tom naprosto stejně......a pořád nevim jestli s tím bojovat nebo to přijmout....

Reaguji na dadabus: ano, všimla jsem si taky....ještě at porodí a jsou na mateřské a ok

Tak já mateřský pud nemám vůbec, děti nesnáším, ale chci je mít. Bojím se, že by mi to bylo později líto a něco by mi chybělo nebo, že by mě ta touha přepadla v 50, kdy je pozdě.

Docela se s tím peru. Nejdřív jsem říkala, že do 30. To mi už rok je, tak jsem tu hranici posunula do 35. Představa, že už za čtyři roky... uf.

Jsem si jistá, že svoje dítko budu mít ráda a doufám, že nebudu tzv. mimibazar mamYnka (znáte ten termín, ne?).