Jsem sice ještě mladičká (1 ale sama na sobě pozoruji ten nepříjemný blok k mužům...
Tohle bude znít divně ale jsem fajn holka... pěkná... kluci o mě hodně stojej... já si s nima pokecám, zapařim... zajdu na fotbal... prostě kočka od vedle... neexistuje kamarád co by to na mě nezkusil...jenže...
Já nedokážu být s klukem... vždycky ho odmítnu (ať se mi líbí nebo ne)...spíš je dokonce tahám za nos... a pak se cítím jako mrcha...
nevim co s tím... když je to vážnější couvnu... vymyslim si důvod...
Naši jsou rozvedení... otec nevěří že jsem jeho... mateřskou lásku taky necítím...
Stačila by jen rada nebo porozumnění

arrow
Neprodává v Bazaru

Nympha
No na to, zda Ti zničila výchova vztah k mužům toho o sobě píšeš dle mého názoru málo, aby se to dalo posoudit...
Spíš mám z Tebe pocit, že se vztahu s mužem bojíš... sama si zkus odpovědět proč? Jsi ještě mladá, jak sama píšeš, tak třeba ještě nejsi připravená na vážný vztah... Každý to máme jinak a nebo jsi ještě nepotkala toho pravého... Těžko říct - vše jsou jen spekulace...
Každopádně hlavu vzhůru! Ono to přijde, až nastane čas...!

jj čas čas... jenže mě ani chlapy nějáko extrémně nechyběj... kamarádky to furt řešej a já nemám touhu mít v 18 vztah budovat budoucnost... vymýšlet imaginární děti... jejich jména...

myslim si, že díky rodičům spíš v lásku nevěřím... nevěřim, že se někdo může stále a navždy milovat (nebo alespoň respektovat)... proto nejsem holka "nadlouho"...

arrow
Neprodává v Bazaru

Cituji Nympha: myslim si, že díky rodičům spíš v lásku nevěřím... nevěřim, že se někdo může stále a navždy milovat (nebo alespoň respektovat)... proto nejsem holka "nadlouho"...

Njn, já jsem první vážnější vztah mé paní - jsme spolu již sedmnáctým rokem... A zatím to mezi námi funguje... Občas se najde někdo, kdo si myslí, že spolu nejme víc jak rok... Podle toho, jak se k sobě chováme...

Hmm, proč si myslíš, že se nemůžou najít dva, kteří k sobě prostě patří?

arrow
Neprodává v Bazaru

Cituji Nympha: jenže mě ani chlapy nějáko extrémně nechyběj...

No tak co řešíš? Zřejmě ještě máš čas a vše Tě teprve čeká...

Cituji Nympha: vymýšlet imaginární děti... jejich jména...

Připomínáš mi nás... Taky jsme to tak nechtěli a dnes po více jak šestnácti letech čekáme první dítě, holčičku, Melánii...

Máš pocit že jsi jiná, než Tvoji soukmenovci? Nesmysl. Neboj, ono to přijde...

arrow
profile_image
Flossy mojeid
od 17. 11. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Cituji swist: Máš pocit že jsi jiná, než Tvoji soukmenovci?

Nympha
Nejsi. Nebo jsme jiné obě dvě Máš úplně stejný příběh jako já. Do puntíku. Taky s žádným klukem nevydržím dlouho. Když jde do tuhého, vyvlíknu se z toho...Třeba ani nechci, ale prostě ono to jde tak nějak automaticky samo. Přesně jak píšeš, cítím se jako největší potvora, ale já potřebuju k životu dobrý kamarády, ale ne přítele...Neboj, ono to přijde časem samo (teda aspoň já si to tak říkám)...

Tak to jsem "ráda"... jenže mě pak štve to, že mám sice kamaráda ale vždycky příjde chvíly kdy mi vyzná lásku... a pak když se odmítnut je uražen a já jsem přišla o skvělöu osobu

arrow
profile_image
xxxpavla
od 22. 12. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

méně než
10 příspěvků

Ahojky! Ničeho se neboj, ono to vážně příjde. Já si teprve ve 25 letech uvědomila, že mám skutečně zájem o vztah s klukem, do tý doby jsem se klukům v podstatě vyhýbala. Vztah mi nechyběl, spíš jsem si říkala, že by mi to bylo na obtíž. Ale teď právě ve svých 25 jsem potkala jednoho, do kterého jsem se zamilovala a přehodnotila svoje priority.

arrow
profile_image
redzac
od 30. 9. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

0%
0    0
Nebyla hodnocena

Ahoj zkus kineziologii. Je to blok, který se dá odstranit.

Teda- tady si spíš asi někdo dělá legraci. Jestli na ten úvodní příspěvek dobře koukám- dítě, kterému je 10 ,píše o svém "nepříjemném bloku k mužům"?

dítě kterému je 18... závorka a 8 to zdeformovali do toho smajlíka

Tak to pardon Užívej si nejlepší léta

arrow
profile_image
Jessicca
od 12. 1. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Ahoj, jsem ráda, že jsem narazila na tohle téma...mam dost podobný problém...naši jsou rozvedení a jejich rozvod neprobíhal zrovna v klidu, hádky, občas facka atd. Mámin nový přítel taky nebyl zrovna mužský vzor, a proto jsem doteď nikdy z žádným klukem nevydržela dýl jak dva týdny...když nikoho nemám, tak si řikám, jak moc bych to chtěla zažít a zkusit, ale jak se někdo najde okamžitě začnu couvat a na dlouhou dobu mě to zase přejde...

Nympha Takových případů je mnoho, já sama znám spoustu lidí co jsou ve stejné situaci jako ty-myslím tu situaci doma. To že kluky střídáš, nechceš nic vážnějšího atd vůbec nemusí být výchovou nebo tím že bys byla určitým způsobem nenormální atd. Já sama prožívala jako malá dost horké chvilky mezi rodiči-můj otec pil, maminku mlátil, psychicky jí ubližoval hodně dlouho. Když zemřel-ulevilo se mi....zní to hnusně, ale je to tak. Taky by se dalo říct, že to navždy změní můj postoj k mužům, ale ne, moc dobře vnímám, že ne všichni jsou takoví. Se svým přítelem jsem od 15 let....jediné co mě poznamenalo, je to, že nesnesu když pije-bojím se že čuchne k alkoholu jako můj otec. Tvůj problém může být pouze a jen tvým věkem-jsi mladičká jak jsi sama řekla, chceš si užívat, poznávat kluky okolo sebe-to je naprosto přirozené. Užívej si volnosti dokud to jde a poznávej, až přijde "ten pravý" sama ucítíš ten rozdíl mezi tím když tě prostě nějaký "JEN" fyzicky přitahoval....a mimochodem kolik že ti je?

A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.

 
PŘEČTĚTE SI TAKÉ

Toto téma jsem založil/a, mohu ho tedy uzavřít.
Své téma uzavírejte vždy (!) po úspěšném prodeji v Bazaru. Děkujeme!
Příspěvky
| smazat označené