Milenecký kolotoč,dieťa...

ne, to zase fakt ne. on mě zabezpečí, když potřebuju, ale každý občas řekne něco, co toho druhého zabolí
kadeřnice, ale nikdy jsem to nedělala
to nevím, on spíš potřeboval utěšovat, protože se mu moc ve firmě nedařilo, tak byl rád, že se má komu svěřit. a já byla ráda, že někoho mám, ještě takového vzdělaného, a že mu můžu být užitečná

ale on mě má rád, ale nikdo není dokonalý, ty si taky o svém manželovi nemyslíš že je dokonalý. to je normální

nad tím jsem taky přemýšlela, ale já se musím starat o malou, do školky ji dát nechceme

Ahoj,
můžu se zeptat, proč nechceš dát malou do školky?
Jinak souhlasím s ostatníma, měla by si na sobě začít trošku pracovat a manžel, pokud tě má rád, podpoří tě!
Jestli tě ale bude dál srážet, pak je to jasný A smutný...

oila
Tříletému dítěti by přeci prospělo, kdyby na pár hodin denně přišlo mezi jiné děti a do nového prostředí.
Případně by Ti s hlídáním mohl pomoci někdo z rodiny, nebo kamarádka.

A bavilo tě to?
Nezlob se, ale když toto čtu tak se mi normalně zvědá adrenalin. Ja mám vysokou školu, ale v oboru který mě absolutně nebaví. Bylo to přani rodiču. Jakmile jsem se osamostatněla jsem se udělala rekvalifikace na KADEŘNICI, byl to muj sen odmalá. Udělala jsem živnostak a ze začatku pronajimala křeslo. Manžel mi ani jednou životě neřekl že jsem jenom holičká( on je take vysokoškolak), vi že mě ta prace baví a podporuje mě. Pomohl mi s otevřením vlastniho kadeřnictví. Dělají u mě holky které jsou take jenom vyučené a kolikrat nejaký mudr, jim nesahá ani po kotnik

Nechcete oba a nebo jenom manžel?

Já jsem taky chtěla být kadeřnice Naši mě ale nekompromisně přihlásili na ekonomku.

Přesně to same. Mám VŠE v oboru učetnictví a finanční analiza

my chceme ještě jedno dítě, takže bych měla časem nastoupit na mateřskou... já ti ani nevím. ono to už je tak zavedené, žena uvaří a postará se o děcko, manžel vydělá ale to není žádný manželův výmysl já už jsem si na to zvykla, klape to, neobracejte to proti němu
jé, kadeřnice já nevím, já jsem pracovala s mentálně postiženejma dětma, to bylo krásný. ale nedostávala jsem za to peníze. já jsem spíš vždycky uvažovala nad nějakou sestřičkou, nebo tak, ale ono se to teď studuje na vyšce, na to nemam. já bych chtěla strašně dělat s mentálně postiženejma, ale na to žádný rekvalifikační kurz není. Kadeřnici jsem nikdy nedělala, už je to takových 12 let

holky, vy jste hrozně hodný, ale já nejsem žádná skvělá utlačovaná ženuška. to ze mně nedělejte

nedělejte z něj tyrana

Vždyt je plno ruznych nadaci které se staraji o postižené děti a ty zaměstnance normalně dostavají vyplatu. Jestli chcete druhe ditě tak bych malou určitě do školky dala. Byt těhozná a do toho ještě malé ditě je docela zahul, ted to proživam

no jéje, mimčo bude tak to přeju hodně štěstí, a kdy máš termín?

Já bych chtěla dítě až bude malé 7 nebo 8 let, manžel už teď, tak to zatím oddaluji

Zrovna dneska tu některá založila diskusi o studiu při zaměstnání ... myslím, že při mateřské by se to taky dalo. Jestli Tě to "zamindrákovává", že je vzdělanější než Ty, tak s tím něco zkus udělat, můžeš přece číst, zajímat se, třeba bys přišla na to, co by Tě bavilo, ta charita /až na ty peníze, či spíš jejich nedostatek/, kterou jsi dělala předtím, je věc nepochybně úctyhodná. Myslím, že jak Ty, tak holka, co tuhle diskusi založila, byste o sobě měly přemýšlet - jestli se vám váš život líbí, jestli vychováváte svoje děti tak, jak byste chtěly, jestli, třeba malými krůčky, na tom můžete něco změnit ... Holky, co psaly přede mnou, mají naprostou pravdu - nikdo nemá nikoho ponižovat, jasně, každý máme dobré a horší dny, je něco jiného říct třeba:"tohle se mi na Tobě nelíbí" o nějaké konkrétní věci a něco jiného říkat, že jsem neatraktivní ... Přeji hodně zdaru