Jak s chlapem řešíte, když u vás ve vztahu něco skřípe?

Reaguji na Mado:

Jo, to jsem udělala a v pohodě mu všechno řekla, ale on se tváří prostě akorát hrozně útrpně, ale jinak mi na to nic neřekne. Že má v hlavě zmatek... Že neví, co by mi na to řekl My se rozejdeme, mně je to úplně jasný!

Nesejčkuj... Dej mu klid na rozmyšlenou, protože ty za to přeci stojíš. Nic chvíli neřeš, buď prostě úžasná, ať má šanci chytnout se za hlavu a zjistit, že ty za to rozhodně stojíš a že se chová jako vůl. A pak zaútoč a na rovinu to z něj vymlať..

Myslím, že jde o osobnost jako takovou..někdo chápe, někdo nechápe.Ale činy jsou někdy víc než slova. Mnoho slov mnoho informací najednou a to chlap nezvládá nebo ani nechce. Já to tak mám stejně nemám ráda lidi, co furt něco řeší zvlášť, když je to ta největší prkotina.

Mně nejde o prkotiny, mně jde o to, jak s ním vyřešit to, aby si třeba uvědomil, že někde dělá chybu, která je pro mě docela zásadní...

třikrát mu to řeknu v klidu a něžně, jestli se to pořád opakuje (například dělání věšáků ze židliček, špinavé ponožky po zemi) tak mu prostě vyřvu . . . všechno mu vytknu, svalím se do křesla a nevšímám si ho. za chvíli je všechno tip tom a je hodňoučký jak štěňátko.

ale samozřejmě mají chlapi krátkou paměť, takže už zas vidím ponožky v koutě a věšák pro změnu z mojeho elipticalu (už se těším, až půjdu večer cvičit a ty věci mu hodím na hlavu

Reaguji na kivus:
Kdyby to byly fusekle, tak jsem happy... Ale co třeba s takovou nespolehlivostí?

my neřešíme, neskřípe, hledali jsme se až jsme se našli a v zásadních věcech to je jako kdybych byla vdaná za sebe sama, jsme úplně stejní, maličkosti neřešíme.

Tak to si myslím, že nezměníš. Jedině pokud by sám hooodně chtěl, ale i tak jen možná. Lidi se moc nemění.

Reaguji na Kollyasek: tak to nevím, na toho mojeho je dost spoleh, do hospody mi nechodí, z práce rovnou domů . . . i do tesca jedem všichni komplet . . . když má nějakou akci z práce, vždycky mi řekne přesně hodinu, kdy ho můžu vyzvednout a tu i dodrží. takže se snažím k němu nějak přiložit to slovo - nespolehlivost a nevím kde.
i v posteli je spolehlivý

Reaguji na Cherish:

Asi mladická nerozvážnost... Že si v poledne něco domluvíme a večer je to už zas jinak...

To je blbý, to by mi teda taky hodně vadilo. Ale jak jsem psala, nevěřím, že se lidi jen tak ze dne na den změní. To už je lehčí najít si spíš někoho spolehlivého.

Reaguji na Cherish:

No, já bych to i chápala, protože to víš, on je myslivec a prasata zaběhla do houštiny, tak je musel jet honem nahánět, co kdyby náhodou nějaké střelil, ale říkala jsem si, že z toho v podstatě nic nemám, že on si to ani neuvědomí, že třeba jsem tolerantní a chápavá, on pak za to pro mě nic neudělá. Poslední dobou mi přijde, že se snažím jako b.lbec a on dělá jednu botu za druhou

Reaguji na Cherish:
Přesně, lidi se až tak moc nemění... (tuším, že to napsal K.Čapek: Člověka nepředěláš, jen se ti vybarví)

Ale nevím, zda je to tím současným počasím, teď řeší a skřípe kde kdo, včetně mně...a mého partnera. Místo abysme si všichni napustili vanu a pak zalezli do pelíšku, a těšili se na vánoce, nebo na jaro....

Reaguji na hyena 02:

To jsi napsala hezky!

Taky to tak cítím. Začínám už opravdu vážně uvažovat o rozchodu, protože jak psala Kollyasek, dělá jednu botu za druhou. Už mě to přestává bavit mu pořád odpouštět. Jestli je pro něj tak těžké se chovat normálně, tak radši budu sama. A přitom bylo všechno až do nedávna nádherné....