Rakovina - dá se jí vůbec vyhnout?

Ahojky
Mě celé roky pobolívalo levé prso.Byla jsem několikrát na sonu i na mamo.Vždy v pořádku...a víte na co jsem teď přišla?Když na to nemyslím nic mě nebolí-když začnu-cítím to a dost...Teď o tom píšu a zase cítím slabé řezání.Je to prostě sugesce jako hrom-!Je to neuvěřitelné,ale je to tak,sama jsem to vypozorovala...

To mám taky od mala... skoro ze všech nemocí. Ale už jsem si zvykla )
Nedavno se mi objevila piha na noze /už jsem jí měla dýl, ale neřešila ji. Hned jsem panikařila a okamžitě jsem volala na kožní...
Být Tebou, tak pro klid k doktorovi jdu, lepší je tam stokrát jít, než něco zanedbat.
Tím Tě nechci strašit, nic to určitě neni

Podobné téma už tu je.Tady
Jinak doporučuju zbytečně se nestresovat a nezanedbávat kontroly.

taky se toho bojím,zvlášť když ji teď má snad každý 3,a taky se strašně bojím že ji bude mít někdo z rodiny,taťka,brácha nebo tak a já budu u toho když jim bude nejhůř a nebudu s tím moct nic dělat,jen brečet a budu z toho psychicky na dně.nebo když si představim že mám rakovinu,zamyslím se nad tím že se budu muset smiřovat s tím že umírám nebo že na jaře které tolik miluju už tu nebudu a neuvidím tu krásku kolem..taky z toho bývám špatná,ale to jen když na to začnu myslet.nikdy jsem to tak nevnímala snad až teď poslední dobou,ten smog a tak..ale nemám strach jen z té rakoviny i když z té asi nejvíc ale i z ostatních nemocí.nejlepší je na to nemyslet to by pak člověk nedělal nic jiného a musel by se zbláznit..jinak s tím tvým znaménkem bych ale asi radši šla,myslim si že to asi nebude žádná rakovina ale uklidní tě to.já bych z toho znaménka byla v takovém stresu že bych z něho asi umřela

To jsme na tom stejně. Prostě si říkej, že zatím ji nemáš... ale mě teda strach ze znamének dohnal až k vyřezání, tak se asi zase tolik nebojíš

Je čím dál víc druhů rakoviny, na které se běžnou prohlídkou prostě nepříjde.

Rakovina a jiné nemoci se nejvíc projeví v oslabením těle - strach a stres je největším nepřítelem imunity.

Ahoj, jo taky jsem ted měla dlouhé stejné období a naprosto Tě chápu, a s tou pihou? stejné, nakonec jsem šla, vyřízli (ačkoliv říkali že je OK) ..hystologie řekla: maligní melanom, naštěstí včas.. Tím tě nechci děsit, ale vždy lepší jít k lékaři když si nejsi jistá. Hlavně to chce se nějak psychicky vyrovnat s tím, že tyhle věci existují a nekontrolovat se extrémě, já věřím, že i tohle si dokážeme v hlavě přivodit, protože podle mě tyhle nemoci (Autoimunitní, rakovina a pod.) jsou hodně o psychice.

Radši nad tim vůbec nepřemejšlej. Čim víc se budeš bát tim spíš jí budeš mít.

Reaguji na True: Samozřejmě, ale třeba u mě se na to přišlo při pravidelné gynekologické prohlídce. Kdybych na ni nechodila, tak už jsem tady taky nemusela být Samozřejmě můžeš mi oponovat, že na některé formy rakoviny se přijde až už je pozdě, to je bohužel fakt. Ale i tak bych pravidelné návštěvy lékaře rozhodně nepodceňovala
Navíc mám velmi svědomitého praktika, i gynekologa. A jako pacient vím, na co vše mám nárok. Nejsem nijak hysterická, co se zdraví týče, i potom, co jsem si prožila, jen prostě některé věci nepodceňuji a snažím se je podchytit včas a mít je pod kontrolou.

Reaguji na indulona: já vlastně nevím .. radši na to nemyslím,ačkoliv to je dost těžké můj děda měl rakovinu plic (ale kouřil teda a to fakt dost) můj tatínek také kouří a to už asi 30let (?) a rakovinu díky bohu nemá .. nedávno však spolužačce (17let) objevily na vaječníku asi 3nádory .. vaječník ji myslím odebrali,ale není jisté,že bude moci mít děti .. prostě hrůza!

Já bych řekla, že se to teď víc řeší, protože se o tom v tv pořád mluví. Máš pořady, kde to řeší od dětí po důchodce, reklamy na prevenci, které ti skáčou všude i na internetu, když si chceš třeba jen pustit písničku na dobrý den, tak ti před tím mluví L.Bílá o rakovině a že to může potkat každou z nás. Tak jistě je dobré o tom lidi informovat, ale informovat o tom můžou ordinace a né televize na kterou se chce každý dívat kvůli nějakému odpočinku. U nás v rodině rakoviny jsou a je to podle mě otázka genů. Jsou lidé, kteří žijí zdravě a stejně onemocní. Pak jsou lidi, kteří celý život kouří a do 90. let jim nic není. Myslím, že by člověk měl žít život naplno. Občas vypnout. Pustit starosti stranou a užívat si, protože až pak by ta rakovina přišla, tak chci umřít s tím, že jsem si ten život užila a už nemám od toho nahoře dovoleno pokračovat. Na něco se umřít musí a bohužel né každý má to štěstí umřít ve spánku. Jen si díky tomuto uvědomuji jak jsou některé věci v životě naprosto bezpředmětné a nejdůležitější je zdraví a rodina, která při nás stojí. Zažila jsem i tu, která nestála a nechala dotyčného umřít samotného v nemocnici. Známá měla 5 letou holčičku a holčička zůstala bez maminky, protože maminka jako mladá dostala rakovinu a neubránila se. Je to smutné povídání, ale nevypěstuj si z toho fobii. Já mám fobii na nemocnice takže se možná nebojim přímo té nemoci, ale nemocnic a toho, že mi tam nepomůžou a že tam umřu, protože tam já umřít nechci. Neřeš nic dopředu nepřemýšlej nad tím, protože teď jsi zdravá a měla by sis užívat, že jsi zdravá, protože až budeš nemocná bude tě to obtěžovat a budeš vzpomínat na to, kdy jsi byla zdravá.