Jde to - být zamilovaná do dvou mužů současně?

Je mi s ním strašně dobře, akorát u mě už není taková ta šílená láska, co mě trhala, jako to bylo dřív. Ale nedovedu si představit, že bych byla úplně bez něj, prostě to nejde. Takže možná to považuju za vyhasnutí, ale třeba je to jenom transformace citu ze zběsilého do jiného, sama nevím.

Kolega má oproti příteli to, že se mnou sdílí věci, které se mnou přítel sdílet nemůže - třeba radost z materiálních věcí nebo když se nám v práci povede dobrý byznys. Přítel má sklony být spíš asketický, takže radost z materiálních věcí dost dobře nechápe. Na druhou stranu vím, že toto není vše, každý má chyby.

Nicméně jsem se rozhodla, že zkusím kolegu prostě citově vyhnat z hlavy, racionálně si říct, že s ním nechci být a tak dlouho si to opakovat, až se mi to vžije...

Marge1980
Velmi Ti držim palce

Byla jsem na tom podobně, přítel mi stále v něčem nevyhovoval (asi jsem chtěla mít pana dokonalého) a tak když se do našeho vztahu vloudil jiný chlap, neodolala jsem a zkusila to táhnout s oběma. Co mi nedával jeden, dostala jsem od druhého. Časem bylo čím dál obtížnější zařídit to tak, abych se s tím druhým mohla sejít aniž by přítel něco věděl (stejně něco tušil), bylo to náročné na psychiku, ale přesto mi to stálo za to. Myšlenku, že to musím nějak řešit, jsem stále odsouvala na někdy příště.. jenže po čase, když opadnou "růžové brýle", vyšlo najevo, že nějaké ty mouchy má každý chlap a na každém se najde něco, co ženě vadí. Zpočátku jsem byla ochotná skončit dlouhotrvající a vůbec ne špatný vztah s přítelem a vrhnout se bezhlavě do vztahu nového s tím milencem, protože tam je to šimrání v břiše... A teď jsem šťastná jako blecha, že jsem to neudělala, protože ač mi milenec tvrdil, jak moc mě má rád a jak beze mě nemůže být (vůbec nevěděl, že mám přítele), časem přestal mít čas na schůzky, přestal se ozývat a já ho akorát tak naháněla jako puberťačka, než mi došlo, že z toho už nic nebude. A tak teď jsem spokojeně stále s tím původním chlapem, naučila jsem se být víc tolerantní a vím, že bych ho za jiného už neměnila...
PS: Jeden psycholog na tuto situaci radil: Skončit to s oběma a najít si někoho třetího, úplně nového. Prý "když se dva perou, třetí se směje".

Já už svůj problém naštěstí vyřešila Promluvili jsme si s tím "druhým" celkem narovinu, co k sobě cítíme, ale že spolu nemůžeme stejně být - já nejsem schopná odpoutat se od přítele a on má taky vztah, který nemá dořešený. Navíc jsme usoudili, že se máme jako lidi dost rádi na to, abysme to kazili nějakým hlubším vztahem... No a poté u mě došlo k zajímavé věci: zjistila jsem, že toho druhého vlastně nechci a tak nějak se mi úplně přetransformovala psychika, že jsem si uvědomila, že přítele mám vlastně ráda takového, jaký je - a naopak. Takže teď už přes měsíc jsem naprosto v klidu

Tak to ti závidím.. a přeju hodně štěstí. Mám trochu podobný problém. Současného přítele moc miluju, ale když potkám svoji první lásku podlamují se mi stále kolena a musím na něj pořád myslet. Nedejbože když mi třeba napíše smsku nebo spolu prokecáme večer na party...no hrůza... už by mě to taky mohlo přejít....navíc když on mě stejně asi nechce!

montaana219

právě, že zakázané ovoce nejvíc chutná - možná, kdyby tě chtěl, nebos ho měla, tak už tě neláká

No tomu právě moc nevěřím...měli jsme spolu pár menších úletů a on mi pak psal takové sms, že by se možná něčemu nebránil(myslím, že hlavně sexu ne) a u mě to teda pokles zájmu rozhodně nezpůsobilo...jenže je to těžké, já mám teď přítele a těžko říct, jak by se všechno vyvíjelo, kdyby tomu tak nebylo...jenže to jsou samá ,,kdyby" a takhle věčně přemýšlet nejde. Chtěla bych aby se to nějak konečně vyřešilo samo...nebo aby mi aspoň řekl, jak to se mnou celou dobu myslí....

Ahoj. mám asi trochu jiný problém než vy. Asi před měsícem mě opustil přítel po pěti letech. Našla jsem si jiného, teprve se poznáváme. Ale nedokážu mu věřit díky té předchozí zradě. myslím, že mě má upřímě rád a mou dceru taky. tento týden se tu ukázal můj bývalý přítel a chtěl by se vrátit. Omlouval se, že mi moc ublížil. Mám problém, oba je mám moc ráda,ale tomu novému moc nevěřím po té zkušenosti a s tím bývalým mám ten stejný problém. Už jsem přemýšlela i nad kartářkou, ale chci se zeptat jestli s tím máte někdo zkušenost.

To znám, jedno zklamání člověka ovlivní, příště už se bojí věřit a bojí se, že to zase dopadne špatně. Co poradit ovšem nevím

Reaguji na axa:
Do ničeho se nežeň... Jsi měsíc po traumatické partnerské zkušenosti, v tomhle stavu se těžko rozhodneš objektivně. Kde máš záruku, že bývalého nepřiměla k návratu jen ješitnost, že sis tak rychle dokázala za ně najít náhradu? A ten nový, je to stejný typ jako bývalý? Jak skončil jeho předešlý vztah? Jaké má hodnoty? Musíš ho lépe poznat, pak se teprve rozhoduj.

Reaguji na axa:
Reaguji na Patty:
Muži nejsou stejní. Naštěstí.
Já vyloženě zklamaná nebyla snad nikdy, možná úplně poprvé v 17ti. Nicméně z jiných důvodů jsem měla obavy a raději chtěla zůstat sama, v klidu.
Pak jsem poznala svého současného partnera. S důvěrou jsem měla na začátku také problém, nicméně ukázal se jako naprosto férový chlap. Doteď se stydím za to, čím jsem ho v duchu někdy osočovala.
Nevím co poradit. Snad jen věřit, že to zklamání nepřijde. A důvěřovat.

Reaguji na Morrigan:
Dobré otázky.

Děkuji vám. Ten nový je úplně jiný člověk. je stejně starý jako já. Bývalý je mladší. Právě, nechci nikomu ublížit.Bývalý přítel na mě netlačí a já jsem mu řekla, že chci poznat toho nového. Bývalý neměl děti a ten nový má. Ale mám obavu z dcery, má ráda toho prvního i když nám tak ublížil. Co se táká ješitnosti, myslím že tím to nebude.

Reaguji na axa:
Nechala bych tomu volný průběh. Jak se chová ten nový k tvé dceři? K jeho vlastním dětem? Jaký má vztah ke své bývalé ženě?
Přesně jak psala Morrigan, ty otázky je potřeba si klást, mnohé napoví i tomu, jak se bude chovat v budoucnosti.
Kartářku... Já nevím, osobně bych nešla. Ne, že bych nevěřila schopnostem, ale nemám důvěru k jednotlivcům a nevím jak bych poznala, která kartářka je ta správná.

Myslím, že to jde! Pokud potkáš dva, naprosto odlišné muže, kteří si navzájem doplňují své vlastnosti...jeden je inteligentní,hodný, milý, druhý krásný, vtipný a přitažlivý.