Dojídání se

přesně jako já, opravdu nevím, co by se s tím dalo dělat nemám pevnou vůli

Mě napadá jen nemít doma tolik věcí co by se daly uzobávat, ale chutě jsou chutě - vím o čem mluvím Jen teda mám výhodu, že hubnout nepotřebuju...

Reaguji na Lejlina:
Možná je to i zvyk ... zkusit to nějak rozbourat

Možná bys ještě mohla hodně pít, ať je žaludek přeplněnej a už se tam nic nevejde... ale tohle jsou spíš chutě, než hlad...

Reaguji na Lemonka:
Kdybych bydlela sama tak by to šlo, nemít doma nic navíc ale já jsem dřív byla schopná jíst kečup samotnej, no čunčárna

Reaguji na Lemonka:
Kdybych bydlela sama tak by to šlo, nemít doma nic navíc ale já jsem dřív byla schopná jíst kečup samotnej, no čunčárna

Jemine, jsem to přehnala s těma příspěvkama No já stále piju zelenej čaj, ten trošku zabírá ale žádná slává navíc večer bych po něm už taky nemusela spát

Asi taky potřebuju furt u tý pusy něco mít

Taky jsem kdysi měla podobný problém. Podle mě je to o zvyku. Prostě to musíš odbourat a mít vůli si nic nedat Nebo zkus zvětšit porce hlavních jídel

Nech si zpracovat jídelníček od dietologa, ale tím myslím skutečného MUDr., ne nějakou rychlokvašku po víkendovém kurzu správného stravování Chuť dojídat se znamená, že tělo nedostává vyváženou stravu a pořád mu něco chybí. Když jsem začala hubnout a vyvážený jídelníček dodržovala, tak mne nejvíc překvapilo, že jsem (správně podle jídleníčku) jedla opravdu dost, a chutě mně vůbec neproháněly! A to jsem byla dřív známá jako čokožrout a cokoli sladkého přede mnou neobstálo, ani cukr v cukřence ne... Jinak důležitá je i odpolední svačina a jestli chceš hubnout, tak večer už sacharidy ne (tj. pečivo, brambory, těstoviny, rýže). Večer jen bílkoviny a zelenina. Zeleniny ale jíš opravdu málo, podle toho co píšeš.

Reaguji na mroskvicka:
zelenina je občas k večeři, ale přiznám se, že není každý den v mém jídelníčku možná se zkusím dojídat zeleninou ovšem jestli na ní bude chuť že ....

Reaguji na Ziralka:
ty zdravé zákusky jsem už zkoušela a mělo to na mě bohužel opačný efekt, že mě to nabudilo ještě víc

to je o vůli, chce to překonat, nahradit něčím jiným - chodit třeba večer na procházku (pes) atd.

jako kdybyste mi mluvili z duše. Vždycky stojím v komoře před jídlem a přemýšlím, jestli si mám vzít nebo ne. Vždycky koukám, co by tam bylo zdravýho, ale ono tam jako na potvoru většinou nic zdravýho není. Ale mám celkem pevnou vůli, většinou to překonám, nebo si vezmu jablko a nebo manadarinku. Taky se někdy dojídám ovesnýma vločkama, těch ale málo.. Nevím, co by na to zabíralo... Mít asi nějakýho strašáka. U mě je to vysoký cholesterol. A nebo hodně pít, jak už tu bylo zmiňováno.