Dospělý přítel je panic

Je mu 25, ale pokud jsi samotářka a máš ráda max. zvířata tak to zrovna nejsi vhodná kandidátka na seznámení. Protože i když chlap je takový jednoduchý zvířátko, tak samotu rád nemá.

Myslím si to samé

Jinak zakladatelko, ze své vlastní zkušenosti - mně hodně pomohlo, když mi přítel ukázal, co by se mu tak líbilo, pak stačilo pár nocí a už jsme byli sehraní Hlavně se neboj.

Přesně tak, my jsme měli nejhezčí sex taky až po čase, jak už jsme si byli mnohem blíž než na začátku vztahu

Ahoj vespolek

a proč si to myslíš? Já taky patřil do týhle kategorie, o panictví jsem přišel až dloouho po dvacítce... I když u chlapů se to sice těžko poznává a ověřuje

Reaguji na Caisy:
když se obáváš toho prvního pokusu, tak se můžete samozřejmě domluvit nejdřív na hrátkách, můžeš si s nim pohrát a vypustit přebytečnej tlak, ona i ta nervozita trošku povolí

jo, tak to pro seznámení neni úplně dobrý... leda že by přišel pan Božský, kvůli kterýmu bys to chtěla sama změnit

To se nestane,měnit se kvůli nikomu nebudu Ale věřím,že jednou se objeví takový,kterému bude vztah bez společného bydlení vyhovovat
A budeme šťastný mingle pár

Nemluvíš o mém bráchovi? Popis do detailů sedí

Jinak podle mě je to takový dost neobvyklý, že je kluk v 25ti panic...Zajímalo by mě, jak se to tak stane

No on je Slovák,věřící,tak asi čekal na tu pravou,co já vím,prý měl už nějaké
příležitosti..

Reaguji na Anna-Ada: Tak mě to nevadí,jen se prostě bojím toho jak to bude probíhat..

Reaguji na Caisy: Mně by to naopak potěšilo, nevím proč Máš jako první šanci mu dokázat, jak dobře to umíš a že jen ty jsi ta nejlepší z nejlepších

u věřících lidí je to úplně normální. znám hodně žen i mužů, kteří kolem 25 i hodně po neměli žádné zkušenosti.

to se samozřejmě stát může, každej máme právo hledat takovej vztah, jakej nás uspokojuje... ale spíš jsem to myslel podle hesla "odříkaného chleba největší krajíc" nebyla bys ani první, ani poslední člověk, kdo by pro zamilovanost nebo lásku překopal celej život...

neni to tak složitý, stane se to celkem snadno... stačí bejt na základce trošku outsider, kterej nevyhledává mainstreamovej kolektiv, střední škola v chlapecký třídě na škole, kde je asi 90% kluků a 10% holek, pak v práci malej kolektiv starších lidí a pak už se to veze... když nemáš potřebu blbnout na diskárně nebo v klubu, máš svůj okruh lidí, kterej je "přebranej", vystačíš si sama a máš jasnou představu, co od vztahu očekáváš (a neni to jen abys měla kam zasunout a s kym trávit čas aby ses nenudila), tak se to může stát celkem snadno... do perlovky nebo nočního klubu chodit nechceš jen kvůli sexu a holky na jednu noc nehledáš...
jsem někde slyšel, že třeba v japonsku je hodně paniců, kterým je i přes 30 let... spousta času v práci, pak domů, jídlo, spát a ráno do práce...

Panictví chápu jako výhodu, nemusíš se bát pohlavních nemocí.

jestli Vás to takhle svazuje natolik, tak by možná nebylo od věci ještě počkat.....

můj manžel byl semnou poprvé až po svatbě a bylo mu víc jak 30 cet....

Nikdy neříkej nikdy že
Nevylučuju,že se někdy bláznivě zamiluju a společné bydlení pro mě nebude problém,ale teď si to absolutně nedokážu představit

Mě se to zdá hrozně miléNaopak chlapi,kteří už měli hodně sexuálních partnerek mě dost odrazují.