Partner brouzdá na seznamce

Já nevím, někomu se mstít a vymýšlet co mu provést zlého, mi přijde dost "přehnaný". Pochopím to u mladé holky, ale vyzrálené ženy, nechápu, kde se to bere. Hodně lidí, mi v životě ublížilo, ale dokud jsem jim vnitřně neodpustím, tak sama klid mít nebudu, myšlenky na to, jak se někomu pomstít......mi přijde bytečné plýtvání energií. Asi se do mě pustíte, ale já žiju tak, abych se nemusela stydět. Když někomu ublížím a věřím, že "boží mlýny melou".... tak proč to dělat.... I těm největším nepřátelům přeji vše nejlepší a nemusím se užírat pomstami at... Možná by to chtělo víc nadhledu.... Neříkám, že to nebolí, to určitě ano, ale vymýšlením msty, si člověk sám přeci nepomůže..

me nevadilo se o nej starat delala jsem to ráda on to assi nevidel to ze uklizeno ma kazdej den večeři nikdy nic nerekl asi jako kazdý chlap oni to nevidi jakoby a ze by se za me musel stydet to snad taky ne kdyz delam co delam . a psychycky povahove to nevim opravdu by me zajimalo proc ?? kdyby ta holka byla aspon me rovna ja ani nevim jak vypada jen mám ICQ na ni jen . Asi jsem mu vážne ukradená . ja bydlím sama a on bydlí taky sam tak nejak jsme chteli hlavne já se k nemu nastehovat má vetsi byt a zit spolu uz ,i kdyz jsem u nej byla porad ..

Evča82
Evčo, ale já nepsal o tom, že každému chlapovi vyhovuje mít doma služku, já to citoval a právě proti tomu zaujatému pohledu jsem protestoval!
Jinak tvému povídání rozumím a naprosto s ním souhlasím!

..........Já mám za sebou velmi špatné zkušenosti se vztahem a doplatila jsem na to velmi velmi tvrdě, chvíli jsem také kopala okolo a cítila jsem se velmi mizerně...Hodně let jsem mého ex podporovala finančně v jeho podnikání a nakonec dopadla hodně špatně..Probrečela jsem měsíce...Tu bolest jsem ze sebe ještě nedostala, ani to veliké zklamání z jeho postoje ke mě, k našemu vztahu a k jiným slečnám...Dneska už jen bojuji za to, aby mi vrátil to co mi dluží po finanční stránce a přestala jsem řešit se mu mstít či mu něco vracet a po tom, co mi udělal-nemyslím tím nevěry, ty beru bohužel už jako fakt, ale jiné daleko ošklivější věci...Mám čisté svědomí, je to bohužel málo, protože to nesmaže křivdy, bolesti ani roky...Ale když je mi nejhůř a uvědomuji si, že mi vlastně zruinoval skoro nejlepší roky mého života a nechal mě bez ničeho, řeknu si, že jiní lidé jsou na tom daleko hůř a že je to osud a ponaučení do budoucnosti že mám v první řadě myslet na sebe a nedávát druhému úplně všechno..Ale tu touhu se mu pomstít nemám..Jen mám ohromný smutek z jeho chování ke mě..Přesto jsou okamžiky že ho vlatně lituji, protože zůstal sám bez zázemí, kamarádů apod..Všichni se odvrátili když byl v problémech, já mu obětovala vše a bylo to jako bych nic neudělala..Vyšlo to úplně nastejno..Ale koukám dostat své penízky zpátky a dívat se jen dopředu-nebudu oplácet stejnou mincí, necítila bych se vnitřně dobře..

loewe
muselo to být moc těžké, mocm protože se takhle projevuje velká láska!
Víš, ale máš pár výhod proti němu i když to teď tak nemusí vypadat, ale časem uvidíš! Můžeš se směle na sebe s čistým svědomím podívat a usmívat se do zrcadla!! Možná se to nezdá jako velká devíza, ale představ si, že si oba najdete dřív či později nějaké partnery. Ty pak budeš se sebou srovnaná, tvoje sebehodnota pak stoupne a budeš ten uplynulý vztah brát jako cennou skutečnost! Dále klidně o něm můžeš mluvit, nemáš co se co stydět. Ale umíš si představit jeho? Jemu zbyte jen lhát!
Víš, i špatnou zkušenost by člověk měl brát jako přínos pro život. Přeci si prožila moc hezkých věcí a na ty bys měla hlavně myslet. Tvé rány jsou ale zatím na to příliš čerstvé!!

Evča82
formica
holky já to chápu tak, že máte obě pravdu, jen každá to podávate jinak a z jiného úhlu pohledu!
Ale kdybyste se chtěli poprat, tak mě zavolejte, rád se podívam!

Mr_Spock

Jen lituji, že jsem mohla mít život trošku více barevnější - bohužel tím myslím finance..Ztratila jsem docela podstatnou částku a určitým způsobem zariskovala, což ani jeho starší bratr nemohl pochopit - on sám je finančně velmi dobře zabezpečený, ale bratrovi nepomohl..Je to tak trochu snobáček, ale nic proti ..Ráda cestuji a moc...Bohužel mi ten vztah tohle odepřel, jak v průběhu tak hlavně ,,po,,....No ale nemá smysl ani se nechci otáčet dozadu...Snažím se nekoukat tam .Mám kamarádky co se pořád otáčejí za minulosti a litují věci, litují toho, že už nebydlí v ulici kde bydlely s ním apod...Prostě věci, o kterých já ani nemluvím, protože se to nedá změnit, tak se nevracím a pak vypadám jak studená a tvrdá holka ..Je ovšem pravdou, že dřív jsem bývala usměvavá, andílek, který se opravdu obětoval pro všechny, dělala jsem maximum radosti hlavně svým blízkým, měla docela hodně iluzí a tohle mě srazilo dolů a docela dost jsem se uzavřela, moc věcím už nevěřím, hlavně k lidem jsem docela nedůvěřivá, moc se nesvěřuji, nemám tu tendenci někomu vyprávět můj příběh-v tomhle jsem docela uzavřená..Nerada probírám vztahy druhých, snažím se nekritizovat-jen poslouchat a trochu poradit..Mám v nátuře, že co člověk, to příběh sám o sobě, nemůžeme zevšeobecnovat a házet do jednoho pytle..A HLAVNĚ NEMÁM PRÁVO PLÉST SE DRUHÝM DO JEJICH ŽIVOTA..Snažím se respektovat druhé a pochopit je i jejich skutky..Nic není černé a bílé..Zní to moc frázovitě, ale opravdu to tak vidím...