Jak se má člověk vyrovnat s tím, že v životě nic nedokázal?

Záleží co je pro tebe důležité a co ty považuješ za úspěch. Protože třeba i člověk, který procestuje celý svět a pak umře, tak po něm neštěkne ani pes a dá se teoreticky říci, že nic nedokázal, protože tu po něm nic nezbylo. Na druhou stranu, lidí, kteří procestují a vidí většinu světa moc není. takže je to dost relativní. Úspěšná je učitelka ve škole, pokud chtěla být učitelkou ve škole. Úspěšná je jeptiška, pokud chtěla být jeptiškou apod. Není to jenom o penězích a majetku, i když tím se to nejlépe porovnává. Takže nejdříve si stanov co považuješ pro sebe za důležité a pak na tom začít pracovat. Spousta lidí je šťastná že od 8-16 chodí do práce, mají kde bydlet, co jíst a večer kouknou na telku. Je to opravdu dost relativní a každej jsme originál. Ničí život není důležitější než někoho jiného. A každý jsme strůjcem svého štěstí a života. A pokud jsi nespokojená se svým životem, musíš si ho změnit sama, nikdo to za tebe neudělá.

Kdo chce hledá způsob, kdo nechce, hledá důvod.

Nemusí, když mu to vyhovuje... a je otázka, co je vlastně dokázat - něco v práci, vychovat děti, koupit dům, mít spokojené manželství, něco vystudovat... ? To je široký pojem. Člověk zas vůči sobě nesmí být moc kritický. Člověk je tvor věčně nespokojený.

A to, co se mu nelíbí může změnit.

A jak se s tím smířit? Buď se nesrovnávat s ostatními a být spokojený, tak jak to je a nebo to změnit. Nic jiného s tím asi nejde dělat. Možná to všechno moc neřešit.

Co můžete vědět, třeba se snaží, ale dala si jen vysoké cíle - získat Nobelovu cenu míru, vynalézt lék na rakovinu, AIDS...

Reaguji na standysman:

A opravdu si nic nedokázala? Jsi dobrou dcerou, matkou? Samostatná, nezávislá? Máš dobré přátele, partnera nebo zvíře, kterému děláš život veselejši? Je tolik věcí, na co může být člověk hrdý, jen je nesmí brát jako samozřejmost. Peníze nejsou všechno.

Tak s tímhle teda souhlasím. Znám plno lidí, co stále fňuká, neříkám že si taky nepostěžuju třeba na toho Kalouska jak až budu chtít třeba za 3 roky dítě, tak si ho nebudu moct dovolit. Ale prostě něco dělám, snažím se, abych si mohla každý den říct, že se mám relativně dobře, ale že by to mohlo být lepší

Spíš bych tu napsala, z jakého důvodu si myslíš že jsi nic nedokázala?

Každý v životě něco dokázal, myslím, že důkazem může být například to, že tě má někdo rád, že si dobrý člověk, nekradeš, neubližuješ záměrně lidem a podobně...to znamená, že jsi dokázala jsi si dokázala nastavit správné priority, ostatní "materiální" věci se dají dohnat, důležité je nemít přehnané cíle... T- je zřejmě hlavní problém, jak má kdo vysoké cíle a jak je soudný. Je hodně lidí, kteří jsou neuvěřitelně namyšlení, protože mají dojem, že NĚCO dokázali, a proto si myslí, že jsou lepší než ostatní, ale ve skutečnosti je to naopak....

Já si myslím, že máš pravdu.

Záleží na tom, jestli člověk má potřebu vůbec něco dokázat a hlavně co si pod tím představí.. Někdo třeba spokojenou rodinu a někdo dobrou kariéru. Ale nikdy není pozdě pro to začít něco dělat a tak si myslím, že je škoda se vyrovnávat s něčím, co se dá ovlivnit a změnit.

Takže přeju silnou vůli a hodně štěstí.

Je to opravdu široký pojem a je to hodně subjektivní. Co někdo považuje za neúspěch, a že nic nedokázal, jiný (s nižšími nároky) může brát naopak jako obrovský úspěch. Znám lidi, kteří si myslí, že nic nedokázali jen proto, že si vždy přáli studovat medicínu, být doktory..a teď jsou např. "jen" právníky Spousta lidí by např. studium práv nezvládla a pokud ano, určitě by na sebe byli aspoň trochu pyšní (pokud by tedy nestudovali v Plzni )..někteří je vystudovali, ale vůbec to nepovažují za úspěch, protože jejich původní představy byly prostě jiné. Jinak k otázce, jak se s tím vyrovnat. Myslím si, že každý člověk něco dokázal, je spousta maličkostí, na které může být hrdý, jen je potřeba si je uvědomit. Navíc nikdy není pozdě začít uskutečňovat své cíle (jestli nějaké máš), i důchodci se rozhodnou, že půjdou studovat univerzitu třetího věku a podobně.

jdi se poptat do dětských domovů jestli nepotřebujou hračky, oblečení nebo tak něco a nějak jim zkus pomoc..co je víc než pomoc druhym který to potřebujou?

Přeprogramovat mozek na pozitivnější vlnu není jednoduché, ale zkus to. Proč si myslíš, žes nic nedokázala? Je to v tobě, nebo něco naznačuje okolí?

Přesně tak

No podle toho, jak to od slečny zní, tak jí vadí, že nic nedokázala, takže v tom případě to silný slova nejsou - chce něco dokázat, tak ať se snaží..

jejda, děkuji za takovou spoustu příspěvků, to jsem na svůj první dotaz opravdu nečekala a spíš jsem si říkala, že mě to ten administrátor smaže, protože není zrovna moc konkrétní..

Já právě nedokázala VUBEC nic - vystudovat vysokou, najít si partnera, osamostatnit se, najít si práci, která by mě bavila...

a je mi 35 let, nic jsem nedokázala, snažila jsem se.. ale nejsem ani trochu průbojná, hezká a ani chytrá..

Všechny kamarádky, které jsem kdy měla, založily rodiny a vlastně tím nějak vyšumělo i naše přátelství, přiznávám, že chyba je spíše na mé straně, ony jsou už úplně někde jinde a já stále ve své ulitě...

nevím co dělat

Reaguji na bucinek07: tak trošku fňuknout si tady snad můžu (smajlík)
vždyť je to můj prní příspěvek - prosím (smajlík) omlouvám se, ale nemám komu si postěžovat/svěřit se, tahle anonymita mi vyhovuje

život ještě nekončí

asi klišé, ale zkus to tak, že začneš sama u sebe, dělat si radost, kadeřnice, masáž, hezký kousek oblečení, rozmazlit se kouskem čokolády, jsi pro sebe ten nejdůležitější člověk, podle toho smýšlej

na tom přece úspěšnost života nestojí, mnoho lidí spoustu dokázalo i bez titulů, ve svém okolí nemusím pro příklady chodit daleko

vše začíná u tebe, čím víc se budeš cítit sebevědoměji, tím to vše půjde snáz...

s tím bojuje hodně lidí... pokud nemůžeš změnit práci, zkus vykompenzovat koníčky, které tě budou hodně bavit