Nemám smysl života aneb zoufalstvi

Záleží na tom kolik je ti let ale taky myslím že až nastoupíš na novou školu, tak to bude lepší zkus si i třeba najít brigádu na léto, aspoň se zabavíš a vyděláš nějaký peníze

Žádný úkoly bych jim nedělala a když už tak za nějaký poplatky pak by sis takhle mohla přividělávat třeba na fitko a mohla bys chodit denně cvičit,změnit jídelníček a teprve pák,třeba přes prázdniny, bys jim vytřela zrak jak jsi třeba zhubla.Do toho nějakej hezkej střih vlasu nebo nějakou barvičku.pak se ti hned zvedne sebevědomí.A když chodíš s mámou nakupovat tak na tom není nic za co by ses měla stydět.

plus se tam třeba seznámíš s novými lidmi

Život žiješ jen jednou, proto se ho snaž žít co nejlépe to jde..je přeci škoda, aby si se celý život tímhle vším trápila..nevím, kolik ti je, ale život máš před sebou, proto s tím zkus něco udělat..to, že nemáš postavu modelky, že se nezajímáš o kosmetiku apod. neznamená, že jsi špatný člověk přeci. Jak to psala už Ziralka, tak tohle je všechno povrchní. Důležitý je, aby si se měla o koho opřít, s někým si popovídat, poradit, zajít na ty nákupy a pod. Nemusíš mít přeci dvacet kamarádů, stačí jeden, s kterým tohle budeš prožívat..najdi si nějaký koníček, zábavu, sport a nesmíš se bát konverzace nebo seznamování. Kup si něco hezkého na sebe, zajdi si ke kadeřnici a udělej si radost. Zvedneš si tím sebevědomí

pravda. i tady na omlazení si můžeš najít téma Chodíte nakupovat s kamarádkou, nebo tak nějak a tam zjistíš že většina holek rádo chodí nakupovat samo a jednou si svým tempem. Pokuď se nevyznáš ve svým stylu a tom co ti sluší, tak je máma asi ideální volba

Upřímně - já se ve značkách oblečení a kosmetice taky nevyznám a nepřijdu si jako nějaká šmudla. A i lidí kolem mě si vážím za úplně jinačí věcí, než bezchybný vzhled (pokud to vůbec jde). Důležitý je, abys našla sebe sama, ujasnila si svoje postoje, koníčky, životní cíle a šla za nimi. Začni dělat třeba to, co jsi vždycky chtěla, ale nanašla k tomu odvahu. Radost bude dvojnásobná držím palce

Nezoufej, všechno se dá zvládnout.
Zkus si najít kamarádku na internetové seznamce nebo na xchatu, se kterou bys mohla probírat své problémy nebo se jí svěřit s trápením.
Můžeš si koupit nebo půjčit knížky o asertivitě (jak umět říci ne) a knížky zaměřené na sebelásku. Některé knihy se dají stáhnout i v pdfku. Zde je odkaz na kurz sebelásky, je naprosto skvělý. Můžeš si vytyčit nový cíl - pročíst si kurz sebelásky a začít se mít alespoň trochu ráda.
Snaž se přijít na to, co by tě mohlo bavit - sport, malování, tvorba bižuterie, origami, šití, atd.
Zde na omlazení je mnoho témat zaměřených na téma kosmetika, péče o tělo a pleť, móda. Projdi si je, pokud si myslíš, že by ses cítila lépe, kdybys byla v tomto znalejší. Chápu, že se budeš cítit lépe, když budeš hezky upravená a nalíčená, ale důležité je především přijmout sama sebe.
Přeji hodně štěstí. Jde to, když se chce. Ten výsledek pak stojí za to.

Jéééj, já byla to samo před pár lety .. teď už mám plno kamarádů a skvělýho přítele!
Takže, všechno jde.. když se chce... jen to v sobě musíš mít!
PS. ještě mi stačí zhubnout a jsem spokojená!

To zas tak lehce nejde, to mi věř

Kde bydlíš?

Reaguji na CandyD:
Lehce nelehce, já si pár kamarádů na netu našla

P. S. Nenech se srazit případnými neúspěchy na kolena! Držím palce.

Já také, ale můžeš se i hodně spálit

Přesně tak!

Reaguji na CandyD:
To jo, všechno má svůj rub a líc..

Přečti si nějakou knížku s tématikou osobního rozvoje nebo-li motivační literaturu Myslím ,že ti to dodá sebedůvěru ,kterou potřebuješ ,hlavně nic nezatracuj.Nikdy není pozdě začít na sobě pracovat A to že nenosíš modní značky je přece jedno ,ikdyž chápu že by ses v nich cítila asi lépe.

ahoj holky
Moskrat děkuji za vsše rady a tipy, Mockrát si toho vážím. Už několik měsíců/let sem se nikdy nesvěřila nikomu ,měla jsem nejlepší kamarádku - ale ona byla pravy opak mě ( byla daleko hezčí , uměla se krásně namalovat , měla hezké oblečení, byla hubena, chytra a hlavne ji měli všichni rádi , davala vsem ukoly , byla vtipna a vzdy měla smysl pro humor)
Učitelky ji mela rádi a ja byla takova ta šedá myš. Pak jsme se pohádali jelikož dělala ze mě krávu a . den měla novou nejlepsí kamarádku . Po letech ignorace co na mě řvali (ona +její kamardky) že jsem ta nejvetsi ........ chteli proti me zalozit na fejsu skupinu . Ale asi to nevyslo nebo nevim ja uz fejs nemam no ale ted k tomu ja se snazim zhubnout ( nejdrive jsem jedla tablety, caje , koktejly.....) a nic , sport si hledam ale nemam odvahu , bojim se mluvit nahlas - kdyz porad na me nekdo kricel bala sem se mu postavit a rict vzdy to zesmenili nebo obratili proti me a od te doby malo komunikuju, nevim o cem se mam bavit s holkama ( oni resi s kym se vyspali nebo drbou ostatni spoluzaky).Nechi být jako oni abych se bavila tím že budu někoho pomlouvat ale obcas taky neco reknu o nekom ..... O prestavkach pozoruju ostatni jak se bavi a ja se jen blbe usmivam , nemam s nimi nic spolecneho, nejradeji bych presla na jinou skolu do jineho mesta ale mamka to nedovoli, strasne me nastvalo ze jsem to rekla jedne spoluzačce a ona to hned napsala na fejs - no a zacalo to vsichni to tam resili (udajne chci byt dulezita, nebo ze mam kramy...) bylo to tak ponizujici ... co se tyce ukolu tak to nedokazu rict ne vzdycky jim je dam zdarma - jednou se stalo ze sem sla do tridy kde byla 1/2 spoluzaku a slysim svoje jmeno a jen to je takova krava.... no a oni se otoci a zacnou se smat do obliceje .... to sem nevydrzela a brecela ..... moje sebevedomi neni moc velke , asi pred 14 dnema sem sla do obchodu ale pred obchodem byly asi 20.lety kluci kdyz jsem je presla slysim jak na me krici : Chtělo by to fitko, abys shodila ty speky kolem a zacali se smat ze jsem hroch nebo prase..... strasne me to vzalo hned sem sla domu a pretvaruju se ze je vse ok ale vecer sem brecela ..... Skoro porad vecer brecim Nevim ale prijde mi ze sem nepatrim , nemam kamaradku ani jednu a to me stve. Ráda bych udelala vsechno pro nekoho kdo by byl porad semnou , na zakladce sem se bavila se starsimi rocniky : byla tam party 3 holek , Všichni říkali ze byli namyšlený ja si to nemyslela , oni byly kuracky a tak jsem si nakoupila 3 baleni cigaret a vsechny sem jim je dala bylo to takovy ty si hodna... myslela jsem ze tam patrim ale byla to pretvarka , posilali me abych sla za kurakami aby mi dali cígo a pak me vsichni odsouzeli... Ted kdyz potkam jednu z nich tak nepozdraví, kouká do země a smejí se ... Nebo v prosinci moje spoluzacka s kterou jsem chodila 6 let do tridy jsme si psali protoze mela moje saty pres půl roku, aby mi je uz konecne vratila, No potrebovala pujcit penize slo jen o blby 200Kč tak ji je pujcim a ona ze mi je vrati az za tyden ze bude mit kapesny . No tak ty penize jsem uz nevidela - porad s evymlouvala ze nema , ze nema ani na jidlo..... mam ponauceni ale ted kdyz ji potkam tak nerekne ani ahoj - rikam si kde je chyba? Brigádu sháním ale neni to jednoduché, když jdu na pohovor tak už maji pry plno taky kdo by chtel mít brigádnici která neumi mluvit, drmoli , mluvi rychle, je tlusta , ma splhlý vlasy, a nechá si srat na hlavu ...<