Ahoj holky, snesly by jste, kdyby Vám přítel každých 14 dní opakoval, že už to nemá cenu a že si sbalí věci a odejde? Nikdy to sice neudělá, protože se mi pak omluví a říká, že beze mě nemůže žít a že mě miluje a bla bla bla. Ale já už toho mám tak akorát dost a mám sto chutí mu těch pár švestek sbalit sama. Pak si ale vzpomenu, že jsem bez práce a neudělám to. Mám sice podporu a on mě rozhodně neživý, ale ty jeho 3 tisíce jako příspěvek na domácnost mi pomůžou. Navíc slibuje, že až mi podpora skončí a já stále nenajdu práci, tak mi pomůže víc. Tak mám strach mu ty věci sbalit a raději čekám, jak se rozhodne on. Vždy si říkám, že mám přece i rodiče, kteří mi jsou kdykoliv ochotni pomoci, ale to mi přijde hloupé. Mám strach být sama a zároveň by se mi asi ulevilo. Tak nevím.... Poradí někdo??