Kočičí fotogalerie

Silvie OK

Jé děkujem, Damián je taky krasavec, opravdu jde z jeho výrazu respekt, takový pán tvorstva

katrinka

krásný kočičky

katrinka
no ty jsou úplně k zulíbání doopravdy krásné

Pro velký úspěch posílám ještě něco.Děkujeme všem za pochvalu kočiček, my jsme taky beznadějně zamilovaní.

Bellince je jeden rok a je to naše krásná britská černě-stříbřitě mramorovaná kočička.

pěkné kočičky ....jsou vaše kočičky mazlivky...nebo jsou, jak se často o kočkách říká, nevěřné? projeví se na povaze to, že je kočka chovaná v bytě ve společnosti lidí?

Reaguji na sheili:
Souhlasím, krásné kočeny!
Krátce k povaze - náš kocour je svůj - když chce, přijde se pomazlit a to je pořádná nálož mazlení, ale když nechce, tak prostě nechce a tečka. Má mazlivé dny, má dny - jak já říkám exhibiční - kdy se jen předvádí, nebo celý den jen prospí a probaští. Dělá si to, co chce. Je osobitý, je svůj a já ho za to všechno miluji. K návštěvám je ovšem ostražitý, zvědavý, ale opatrný, drží si odstup.
Nemyslím si, že až takový vliv bude mít to, zda je kočka od malinka čistě bytová a ve společnosti lidí, nebo ne. Znám spoustu majitelů např. útulkových koček (kdesi v poli nalezené apod, bez špetky socializace) a jsou to ti největší mazlíci.

Reaguji na sheili:
já bych povahu koček shrnula do slova, že jsou prostě "své".

Annie když chce, tak se přijde mazlit a to člověk nemá šanci cokoli jiného dělat (je neodbytná). Prostě když se CHCE mazlit, tak s tím stojí a padá všechno. Naopak pokud nemá náladu, tak odejde a okomentuje to (v pubertě byla dokonce agresivní, potvůrka!).
Návštěvy tak do tří/čtyř let naprosto nesnášela. Syčela, nešla k nim, pokud se ji pokusili pohladit, byla agresivní (kamarádovi dokonce rozsekla ruku od zápěstí k lokti ).
Koupání a stříhání drápků - tohle si můžu dovolit jen a pouze já. Pokud by se o něco pokusil třeba manžel, tak bych mu desinfikovala rány ještě druhý den.

Celkově je její chování hodně ovlivněné tím, že je z útulku (takové to malé polochcíplé šikanované kotě), v mládí byla hodně nemocná - dokonce si prošla i kočičím morem (veterinář říkal, že to nezvládne a zvládla, šikulka )

Podle mě je od malička důležité určit mantinely. Naše Anča se hodně dlouho snažila prosadit jako vůdce smečky a stálo mě to hóóódně usilí, abych ji vysvětlila, že šéfem jsem doma já

díky popravdě jsem doufala, že řeknete, že kočka chovaná v bytě a řádně rozmazlovaná je přítulnější, ale záleží asi na konkrétním jedinci... jinak taky mi přijde, že kočky, jak se říká "socializované" jsou mnohdy bez zájmu o mazlení a odkopnuté "nesocializované" nejvděčnější. Přitom se doporučuje si brát kotě až ve 13ti týdnech, zvyklé na člověka...ale nepostřehla jsem, že by to mělo na povahu nějaký vliv. V září si budu brát kotě, pevně doufám, že z něj bude mazlík, ale je to spíš sázka do loterie
Jinak obdivuju váš, co jste si vzali číču z útulku...je to risk, nikdy člověk neví, co zažila a jak bude na co reagovat, smekám

Reaguji na Flowers:
jak z reklamy

Má a obrovský. V těch posledních dnech/týdnech se kotě u mámy učí socializaci - jeho máma ho za kousání a škrábání řádně "potrestá", od mámy se učí mantinely co si může a nemůže dovolit. Samozřejmě to není pravidlem, ale koťatům tato fáze mnohdy chybí a majitelé to brzy pocítí. Delší (= předepsaný) pobyt u kočičí mámy má napomáhat i imunitnímu systému koťat.

Na to pozor. Je takřka pravidlem, že kdo moc touží po mazlivé kočce, dostane pravý opak. Asi to ty kočky vycítí a "natruc" dělají opak. Takže počítat spíše s tou "horší, kočičí" variantou a pak být mile překvapená

to snad ne já jsem si podle toho vybrala i plemeno...

jj, věřím že pro kotě samotné je to určitě lepší....já jsem to myslela jen vyloženě z hlediska té mazlivosti a kočičí povahy

nechci strašit, to že sis vybrala - birmu - myslím, to je určitě dobře
Jen ta přemíra očekávání nemusí být vždy ku prospěchu, a kočky jsou v tomto potvůrky

Reaguji na Silvie OK:
ty máš paměť!, no jo, ty už jsi mi radila ohledně chlupů...

Přidávejte další mazlíky

náš darovaný orientální kocourek, stáří 8 let