Chorobný šetřílek

Jo, tak to máš pravdu. Já si tak dvacet vydělám + alimenty (ty jsou spíš výsměch, ale pořád o něco větší než Zlatky kapesné), ale protože jsem samoživitelka, tak to mám na vše (nájem, provoz domácnosti...) Takže na takovou útratu mám těch pouhých 10 000,-, ale před pěti lety jsem si vydělala tak polovičku a nějak se máme stále stejně a životní úroveň se mi tedy nezvedla
Ale nestěžuji si, mohla bych být na tom hůř A věřím, že kdybych dostala teď těch deset přidáno, tak se zase nic nezmění, jen si kopím místo krému na obličej za 800,- krém za 2000,-

To jsi báječně napsala. Tak to prostě je. Životní úroveň se výrazně zvednout nemohla, úměrně příjmům se zdražuje i to okolo... Moje ségra mi 8 let dluží přes 30 tisíc. Co bych za ně pořídila tenkrát a co teď.... Stejně mi to nevrátí. Pokud jo, utratím to za kabelku a dám si záležet, aby se to dozvěděla. A nebo ne, ať si trhne nohou. Kakždopádně smekám před každou matkou samoživitelkou. Vůbec nevím, jak bych to zvládala. Hlavně duševně. Jsem na manžovi "závislá", bez něj jsem jak tělo bez duše, vše spolu probíráme, každý večer kecáme až se hory zelenaj, kdybych o tyhle chvíle měla přijít, do smíchu by mi nebylo. Opravdovou kamarádku nemám. Ty poslední vyšuměly s domem a novým autem. Bohužel

Leničkamám to stejně jako Ty....ty hovory o všem by mi chyběly..

a to mi prave nechceme, kdz jsme se stehovali do bytecku, tak jsme si pujcili od meho babicky na vratou zalohu, na koberec atp a prtz jsme to splatili, pujcila nam pak zase na auto, kdz ho muj objevil a musel se den ze dne rozhodnout, zda ho chceme

vetsinou si radeji na neco nasetrime predem a pak si to koupime, nez abychom si brali ruzne pujcky na spotrebice apod

zlatkaz
S mou ségrou je to mazec, nenapadlo by mne dávat jí smlouvu. Vlastní ségře, která dosud byla normální!

My taky nemáme půjčky na nic, dům jsme postavili za hotové peníze a auto máme taky tak, to Ti schvaluji. Jen mne zaráží to špiclování po Tvé peněžence a kontrola doslova každé koruny. Jsou hranice a podle toho co píšeš, tak je Tvůj přítel bravurně překračuje. Šetření je v pořádku, jen ta forma....

Tohle když slyším nebo čtu, tak je to pro mně jak balzám na duši, když to člověk kolem sebe vidí, toho trápení, zloby, nevydařených vztahů... (Mám dvě sestry, jedna je rozvedená 2x a má tři děti, druhá má za manžela hulváta, a to nemluvím o známých a pod.), tak takovéhle slova jsou jak pohlazení, že to tak není vždy, že to opravdu může být i hezký Je to taková naděje...
Když člověk zůstane sám, tak lehké to není. Naštěstí nejsem tolik sama, mám spousty kamarádů, ty sestry, bráchu, a hlavně syna (11), práci... a ještě jsem se dala na studium a to pomáhá snad nejvíc, člověk opravdu nemá ani drobeček času o tom přemýšlet a chmuřit

To je nejlepší. Jen je pak smutné, že jsou ženské co pak řeknou, že už vlastně chlapa ani nepotřebují a nechtějí ho. Jsou hrdé, jak to zvládají a přes ego nevidí. Mám takovou známou, bývala to snad i kamarádka, rozvod nesla těžce, ale koupila si byt, celý ho zrekonstruovala, pak prodala a koupila si dům a tam je sama se synem. Celé dny pracuje, o kluka se jí stará máma a protože bydlí za Prahou tak tam musí dojíždět a Jana je pyšná jak to zvládá a že chlapa nechce a následují kecy o špinavých ponožkách. U toho se mě specielně otvírá kudla v kapse, páč na tyhle kydy jsem alergická. Pomlouvám co nemám - strašná situace. Že si jednou špatně vybrala přeci neznamená, že jsou všichni takoví, ne? Na radosti i starosti mají být dva a syn nesmí nahrazovat chlapa v rodině. Tak to praktikuje jedna moje sestřenice a je to katastrofa.

Holky,šetřit v manželství na jeden společný účet je OK.....ale šetřit s klukem se kterým jen chodím na jeho neprůhledný účet...............to je přeci obrovský rozdíl.Manželé jsou při rozchodu nuceni se nějak podělit.........ale při pouhém "chození a bydlení spolu" pokud nastane rozchod...........je to pořád plný účet......ale jen toho jednoho majitele

jo.. taky jsem překvapená, když se ženská vehementně brání soužití s mužem v představě, že už lépe nikdy nebude...co když bude týrat jí, nebo její dítě...co když její dítě nebude mít rád...můj synovec se rozešel s partnerkou proto, že dávala na řízky pepř a do štrúdlu rozinky...a moje sestra, jeho matka, prohlásila, že se tomu nediví, že ona by to taky tedy nejedla, místo toho, aby mu řekla, že rozbíjí kvůli kravině rodinu s děckem, tak ho ještě podpořila...no tohle mně točí strašně, taková nezodpovědnost kvůli pepři

Tohle nemyslíš vážně, viď?

Tohle si myslím, že není pravda, že si to ta dotyčná jen namlouvá, protože každý někoho potřebujeme, bez lásky to jde těžko a přesně jak píšeš, na starosti i radosti mají být dva.
Já tedy jsem také hrdá, že to zvládám, ale na to že jsem sama už hrdá nejsem a raději bych teď stála s břichem za plotnou a chystala dětem a manžovi oběd, než tady seděla v kanclu a pomalu se sbírala s kolegy do hospody na nějakou hotovku

Leničkano fakt jsem byla vytočená, že kvůli žrádlu skončil vztah..a můj chlap taky...dodnes to nechápeme....

vinokavatřeba to ještě přijde...bude líp

V tom případě můj mužík je svatej

Přesně tak a o tom to celou dobu je.

Plus bych teda dodala, že pokud má kapesné, neměl by po ní chtít, aby do koruny doložila, za co to utratila. Měl by jí nechat alespoň trochu soukromí a za další: ona by měla mít přístup k jeho účtu.