Ahoj,
nejste na tom někdo podobně jako já? Nechce se mi vůbec nikam chodit kromě akcí s mými dětmi a manželem. Nechce se mi třeba ani s kamarádkou na večeři, několikrát to vždycky odložím (ikdyž nakonec se mi to líbí a dobře si pokecáme) a stejně mám pak pocit, že ten čas bych raději strávila doma. Asi je to ze mě cítit, protože ani nemám moc kamarádek. Mám z toho takový rozpolcený pocit - na jednu stranu je mi nejlíp s rodinou a na druhou stranu bych chtěla být společenská, mít spoustu známých. Vždycky mě vytočí, když slyším, jak někdo jede třeba na hory a je tam dohromady 7 rodin. Tolik lidí bych já dohromady nikdy nedala, jednou jsme jeli na dovolenou se známými -t.j. s jednou rodinou. Snažím se přijmout sama sebe jaká jsem, ale jde to těžko. Zdá se mi, že v dnešní době kdo nemá rušný společenský život je nějaký divný. nebo si to možná myslím jen já. Nemáte někdo podobný problém? Ráda bych se dozvěděla, že je nás víc
, protože v mém okolí jsem jen já...
- Úvod
- Přátelé
- Tipy a triky
- Recenze
- Diskuze
- Proměny
-
Bazar
- Katalog Bazaru
- Něco k tomu
- Obuv
- Kabelky, tašky
- Módní doplňky
- Šperky, bižuterie
- Hodinky
- Parfémy
- Kosmetika
- Co se nosit nedá
- Elektronika
- Knihy, časopisy
- Ostatní
- KOUPÍM
- Poptávkové inzeráty
- Černá listina
- Hodnocení uživatelé
- Katalog Bazaru
- Soutěže
- Články
Nechci nikam chodit a mám z toho mindrák - nejlepší je to s rodinou
Poslat SZCituji panda08: Dokonce se mi při davu rozbuší srdce a nejradši jsem doma úplně sama (ideálně, když rodinka celá někam odjde, to si chrochtám blahem).
Přesně
Reaguji na Dendínka:
Když jdu ven s dobrou kamarádkou, tak si to nevyčítám. Když ale jdu třeba na třídní sraz, tak to už si pak říkám, že doma by to bývalo bylo lepší.
Cituji Dendínka: Proč bys měla dělat něco jen proto, že to tak dělají ostatní?
Naprosto souhlasím
Reaguji na Maranta: jsem na tom úplně stejně... Teda nemám děti ani manžela, ale čas nejradši trávim buď sama doma nebo s přítelem... A taky mě "štve" jak všichni někam chodí se spoustou přátel, samé večírky, vysedávání s kamarádkama.... A já nikoho nemám, mám jednu kamarádku, kterou mám hrozně ráda ale nějak se mi s ní nikam nikdy nechce, spoustukrát to rušim, ale když si někam vyrazíme, tak je to vždycky super...
Reaguji na Maranta: chtěla bych být společenštější, ale prostě to "neumim", nejde mi to a je to jen přemáhání se
Reaguji na Maranta:
A jak se k tomu staví Tvůj manžel? Ten jde rád do společnosti, nebo je taky radši doma?
Galerie obrázků
Já to mám taky tak, ale určitě z toho mindrák nemám Mě se to právě líbí, a proto to taky tak dělám, kdyby se mi to nelíbilo a měla bych z toho mindrák tak to změním. Chodím v noci do práce a většinou jsem unavená, hlavně předtím jsem měla strašně moc kamarádek (mám i teď, ale většinou v práci) a strašně mě všechny zklamali, proto už mě baví chodit samotnou a nespoléhat se na druhé. Já vždy byla dost samostatný typ, ale můj přítel je i můj nejlepší kamarád, takže s ním vždy někam jdu a vím, že on mě nezdradí! Vůbec z toho neměj mindrák, a pokud Ti to tak vyhovuje tak jen tak dále!
Jo jinak taky dost ráda trávím čas se svojí rodinou, ale to je z důvodu, že s nimi už dlouho nebydlím a bydlím pouze s přítelem a pejskami, takže si k nim o víkendu udělám výlet a rovnou k prarodičům
Reaguji na Jancysska:
Ano, to je přesné. Než jsem měla děti byla jsem na tom jak Ty, a možná, že tenkrát mi to vadilo ještě víc. Teď mám už dobrý důvod být doma - děti mě přece potřebují
Cituji Dendínka: A jak se k tomu staví Tvůj manžel? Ten jde rád do společnosti, nebo je taky radši doma?
Manžel je na tom naprosto stejně jenom s tím rozdílem, že to vůbec neřeší. No chlap, no. Ale taky proto nám to zatím klape, s extrovertem bych to asi daleko nedotáhla.
Cituji panda08: no já myslím, že pokud zakladatelka píše, že pak nelituje, když si s kamarádkou vyjde,
Já taky nelituji, když si jednou za uherský rok vyrazím s ,,kamarády"
Cituji panda08: Tak to asi nevypadá, že by takto jako introvert byla spokojená.
Myslím si, ale že to nejde změnit aby se z introverta stal extrovert. Bude to akorát přemáhání.
Já si lidí jako ty vážím. Většinou je s tím spojena řada pozitiv, často jde o lidi přemýšlivější, mnohdy i inteligentnější, starostlivější, empatičtější, celkově tak nějak hlubší. Mám k introvertům a samotářům respekt.
Naopak nemám příliš úctu k lidem, kteří nevydží sami se sebou a mají depky, když někdy musí být sami doma, nebo když nemůžou každou chvíli jít někam pařit.
Cituji panda08: no podle mě zas tak extrémní introvert právě není, dle toho, co píše.
To je fakt, extrémní introvert teda nejsem. Strašně záleží na tom, jak mi případná "akce" sedne. Někdy (málokdy) se stane, že se fakt dobře bavím, nechce se mi domů a ještě několik týdnů na to myslím, jak jsem si užila. Vzhledem k tomu, že ale skoro nikam nechodím, je to málokdy
