Cítí se taky někdo tak sám?

Taky jsem moc neslavila, ne že bych neměla kamarády ale mě to zase zprotivili rodiče... takže efekt stejnej...
Ale mě příjde že je to tím počasím, minulej rok bylo hezky a furt se jezdilo na beach volejbal nebo někam posedět a teďka nemůžeš ani na krok abys nebyla totálně propršená...

Zrovna nedávno jsem se cítila stejně,když byl přítel na 3 měsíce pryč,a nějak jsme se nepohodli,ale lepší je být optimistou.Takovéhle stavy jsou hrozná věc,ale nikdo není naprosto sám,i když si to myslí.Vždycky se najde někdo,kdo se cítí podobně,o tom jsem se už přesvědčila.

taky . . . strašně moc . . . ale já to mám jak na houpačce, střída se u mě pocit, že jsem za to ráda - s naopak naprostou hrůzou, děsem až skoro hysterií, že tady nikdo není, že nikoho nemám . . . depresivní stavy, fakt . . . dneska jsem si uz říkala, že asi nejsem normální . . .

Mě v těhle chvilkách hrozně moc pomáhá hudba,opravdu moc.Z těch textů člověk ví,že v tom není sám.Navíc ráda kreslím,takže to je taky další pomoc,jak svoje emoce vybít.

Jejda...psychologům kvete byznys jsem na tom stejně,houpačka,otázka zda jsem vůbec normální...Asi je to tím počasím,sluníčko chybí a to že sedíme furt doma nám nepřidá

já to ani z toho počasí nemám..mám to často..a opravdu kamarádku nemám...za celej rok mi žádná ani nenapsala, kromě to ,když se na něco někdo neptal, nepotřeboval..
takže u mě je to opravdu tak..
já bych hrozně ráda chodila na diskotéky, na kafe, ale prostě nemám s kym..

a odkud jseš?
Víš jak mám taky takovou kamarádku (spíše známou) co říká jak jí nikdo nemá rád, ale když jsem jí cca rok z5 psala ať jde se mnou na kafčo, akci tak se jí buď nechtělo, nebo se vymluvila... a mě to po nějákej době přestalo bavit bohužel

tedkon bydlim kousek od prahy, ale po prázdninách budu bydlet v praze.
mě ani žádná kamarádka nenapíše, tak ani nemám koho odmítnout..

Muffy
a jaká hudba ti třeba pomáhá? já si asi koupim boxovací pytel..

A existuje nějaké vysvětlení, proč ses nezařadila do nějaké party lidí ?

dareen
tak ,že nejsem asi normální ,to si říkám taky často..když vidim, jak každej má kamarády , je furt někde a já zalezlá doma..a já nemám nikoho..někdy mě to až děsí..jak jsem pořád sama

lamerienda01
tak to nevim..jsem hodně stydlivá..a už mnoho lidí si ze mě udělalo legraci ...že se moc neumim vyjádřit..si asi myslej ,že jsem nudná..

No,tak to máš dvě možnosti:buď za a)naučit se pomalu,ale jistě stydlivost překonat,nebo za b)utápět se v sebelítosti...

Všichni jsme jen lidi,nikdo z nás není dokonalý...Nikdo Ti hlavu neukousne..Třeba si zkus najít nějakou knížku,jak překonávat nesmělost,nebo něco takového?

Danice
já vim, já se snažim.. knížek mám habaděj..ale prostě, jak jsem furt sama,tak jsem čím dál tím lítostivější..ono ,když nikoho opravdu nemáš, komu se můžeš svěřit, vyzpovídat se mu, tak to taky m oc nejde.