Asi mám Aspergerův syndrom

Hranice mezi poruchou a normalitou je nejasná a je mezi tím řada různých projevů... to, co popisuješ, tuhle poruchu značit nemusí. Lisa to napsala výstižně, je hodně široká škála projevu společenské neobratnosti, která by se ale pod autismus nevešla - od lehké introverze až po těžší, vyhrocenější podobu, která má k autismu hodně blízko, ale ještě pod něj nespadá. AS je závažná porucha a zdá se mi, že bys měla v životě mnohem vyhrocenější potíže, než máš, alespoň se mi to zdá podle tvých příspěvků.
Tím chci říct, že mi stejně připadá, že není důležitá ta nálepka, ale to, jak se sebou naložíš... ať už by ti tu diagnózu potvrdili anebo ne, tak tvoje potíže, myslím ty "projevy" navenek, zůstanou stejné, samotné potvrzení nebo vyvrácení diagnózy nepomůže. Myslím, že by sis potřebovala víc porozumět a srovnat se sama se sebou. Nevím, jestli tě to opravdu trápí (jestli AS máš nebo ne), tak se do APLY objednej. Ale ještě víc si myslím, že by pro tebe byla užitečná psychoterapie, pomohla by ti líp zvládat život, vyrovnat se s tím, co se ti na sobě nelíbí a posílit sebevědomí.

Překvapilo mě, jakou máš schopnost sebereflexe, to my nějak s AS nejde dohromady.

Já si naopak myslím, že lidé trpíci AS si jsou dost dobře vědomi svého, řekně postižení, ale ve většině případů nemají potřebu na sobě cokoli měnit. U autoreflexe se tento přístup přinejmenším očekává.
Protože znám vosmajdu už nějaký ten pátek, dovoluju si říct, podle jejich dřívějších příspěvků a témat, že je založením negativista, tak jak jsem už tady napsala a s tímto postižením má pramálo společného.

Už jste mi to trochu vyvrátili, díky.

Je to jako zrcadlo, které nedovolí pohled ven, ale směrem dovnitř je vidět obstojně..v kruhu z takového zrcadla se nalézám já. Šestadvacetiletý mladík s

aspergrovým syndromem.
Ve věku, kdy mí vrstevníci bilancují, mají rodiny, partnery, děti..., tak já trpím opět hlubokým smutkem z nepřijetí na VŠ a odmítnutím z mého pohledu

ideální dívky, do které jsem se zamiloval...

Každý si v průběhu svého života vytvoří pyramidu přání a ty dále blíže specifikuje.
Ja chtěl dosáhnout vysokoškolského vzdělání a najít si nějakou slečnu(jsem ve věku kdy hormony působí na mysl a to má za následek tužbu po vztahu, až pudovou

tužbu - je třeba v rámci matičky evoluce splnit biologickou povinnost) a já ji našel,ale nebyla to nějaká,ale ta extrémně specificky přesná, možná femme

fatale.

Za ten "mariánský" trud si můžu ale sám. Místo přípravy na Test OSP jsem se naučil obstojně programovat v C++ , otevřel jsem knihu s odbornou tematikou a

řekl si "podívam se na email, co kdyby něco ze školy?"...a z emailu už bylo jen pár krůčků k psaní,testování kódu... tak to šlo měsíc a půl. Příprava potom

připadla na večer před zkouškou, která měla začít v 9,15, ale z důvodů čekání na neodpovědé lidi se konala min o 45min pozdeji. Někoho to možná nenapadne,

ale já počítal se zkouškou v 9,15 - ne někdy po 10té hodině...psychicky mě to dost "umrtvilo", totální letargie.. Začal test a vše šlo v rámci možností

obstojně, po 15min. začalo poměrně prudce pršet a kapky deště mi připomínaly rány kuliček z ložiska pouštěné cca z 5ti metrů na dno plechového kyblíku, který

se nacházel nepříjemně blízko. V tu chvíli byly jen ty kapky. Jak paradoxně po testu jsou rozdávány listy s předtíštěným dotazníkem týkajícím se toho, že

nebyl-li nějakým způsobem někdo rušen atd atd. Ano rušil mě déšt´ a ten časový hiát, se kterým by i Phénix dvakrát z popela povstal.Toto ale říct, tak se mi

vysmějou a zavolají mi starostlivě sanitku.Nechci působit jako kverulant, nemyslím to zle, ale někdy lidi svou precizností v některých věcech šíleně

vytáčím-tak to raději dusím v sobě, To nikomu nevadí ten skluz? Na pozvánce bylo 9,15 tzn čtvrt na 10. Tato událost nebyla sešlost ležérního londýnského

klubu gentlemanů, ale písemné testy v daný termín a daném čase, překvapivě na daném místě. Např 13,5, 2010 (Ostrava centrum, SPŠ), tak příjdu na testy

14,5,2010 (Kladno vietnamská tržnice) , nebo to není v rámci tolerance? Podle me naprosto totožný případ.

Přijímací řízení se v mém případě skládalo z testů osp a odborných testů.V osp jsem dosáhnul hodnoty překračující minimum pro uznání splnění testu, v testu

odborných znalostí jsem měl myslím 98prc vše správně. Ze sta bodů 74 - ten nepoměr je způsoben tím, že v ODBORNÉM testu (neurobiologie,biologie,sociologie,

psychologie atd) byly ústřely typu "ten a ten spisovatel byl : expresionista, impresionista, nebo exibicionista: )?
Nemám rád beletrii, přečetl jsem asi 20-25 beletristických knih-líbili se mi, ale na druhou stranu mi připadaly nudné, roztahané, jednoduše by se sdělení

knihy dalo napsat ne na 400 str, ale v bodech a výtahem podstatného na 20str. A proto od 15ti čtu převážně odbornou literaturu, vyjímku tvoří díla J.Haška

(líbí se mi stylizace a archaismy používané umně autorem), F.Nietzscheho, kterého jsem objevil, když mi v 15ti letech umřel můj mužský vzor dědeček.. V jeho

khihách jsem našel plno odpovědí na mé otázky i věcí, které jsem si vyvodil sám z dosavadního života, např zapřísáhlý ateismus a "lásku" k logickému

myšlení..něco ve smyslu bůh zemřel zrodem Homo sapiens sapiens.
Ale zpět k testu odborných znalostí, začínal 14,15 (psáno v pozvánce), skutečnost, začal zhruba o 10min později...ač jsem spíše flegmatik, tam potní

žlázky fungovaly kvalitně, bylo mi opradvu horko. Ale test i perzonál byl v pořádku.Dokonce bych pochválil za ochotu dotyčného kantora, který mi pomohl se

zapomenutým heslem- příjemná atmosféra.Test rozvržen na 50 otázek, každá 2 body a 1minuta času-celkem 50 min. test jsem měl hotov asi za 15min , max 20. A ty

"odborné" otázky jsem pak jen odhadoval, popř vyvodil. Ale náladu jsem po tomto testu měl nesrovnatelně lepší, než scio, jak vlivem prostředí,tak ostatních

okolností. Po testu jsem se domu dostal kolem 16té hod...cítil jsem se v pořádku, ale kolem 18té hod jse mměl horečku 38,6C. Tak proto tolik potu před

testem : ) Ale organismus mě dopoval, abych podal pro danou chvíli , co nejlepší výkon a já myslím i podal.

Nepřijat stálo v dopise ze školy, dosáhl jsem nějakých 92bodů a pro přijetí bylo třeba asi 132. Škoda..nesnáším se za to!Ani 100B v odborném testu by mi

bohužel nepomohlo.

A teď k té slečně budu ji říkat L, poznal jsem ji před 3mi týdny v podniku.. co se týká vzhledu, byla - je můj typ, povaha- velmi miloučká, hodná a hl.

inteligentní. Odprovodil jsem ji domů, po cestě i podle jejich dnešních slov(sms) jí to parádně uteklo , bavila se. Podal jsem ruku , rozloučil a šel, ještě

za mnou volala "doufám, že se ještě uvidíme. Kamarádku jsem poprosil ať zjistí její stav-nezadaná(při cestě s ní nebylo z mluvy patrno na přítele). Té samé

kamarádce se svěřila ,že se ji líbím, a nikdy nezažila ,že by ji kluk odprovodil (26let ing.eko). Při cestě jsem i cítil,že krásně voní,ta vůně kdy má

člověkchuť se přitulit a vdechovat jak jen to jde...Je to dětinské a hloupé se na základě jednoho setkání zamilovat a já to musím řict zvlášť...někdy od 14-

15,kdy jsem přečetl khihu o biologii ve vztazích, nevím už název, ale obsahově ten můj opis názvu odpovídá, považuji lásku, city za pouhou biochenickou

reakci mozku (v Červeném trpaslíku A.J.Rimmer říkal :krátkodobá hormonální disbalance : ) jak mě to vždy pobavilo a navíc je to i pravda ), nebudu zbytečně

rozebírat "jak to funguje", ale u mě to zafungovalo rychle a dost drtivě.
Tak jsem dnes sebral odvahu, normálně jsem stydlivý(dost),ale byl tu ten pocit "to je ona. Napsal jsem sms, a v odpovedi jsem se dozveděl,že je zadaná.

Nejsem ani panic, ani nepolíbený, zkušenosti mám poměrně slušné, bohužel zafungovala biochemie a život mě vypráskal,asi za ty roky "rouhání" degradování citů

na pouhou reakci, jako vhodit krystalky hypermanganu do glycerolu-difuze.

Připadám si hloupě a slabě, ona ta hloupost čiší i z odstavce výš,ale je to poprvé ci jsem byl tak náhle ze své ulity bezcitnosti vytržen( známí mi častokrát

vyčítali bezcitnost, city mám, ale chápal jsem je doteď odlyšně a neuměl jsem s nimi zacházet, k tomu někdy nerozeznám co znamená úsměv a až doma si ho

pracně "škatulkuju" na základě různých specifik, jako např kontext hovoru,celková sociální interakce, kolikrát se mi stalo, že jsem považoval úsměv dívky za

gesto, zájmu - přitom se mi smála : )


V tyto chvíle tuším, že mě potká stará známá - DEPRESE- a zdrží se dlouho.
Lépe řečeno, mé cca 2,5měsíční "temné-mrtvé" (tak říkám chvílím s depkou, popř. s depresí) období rozehnala slečna L a 2,3 týdny mi bylo jako dlouho

ne, ani natažený rotátor v rameni nebolel. Dneska od 20,46 je zase tma. Rameno bolí jako by se mnou nekdo hodil o chodník. Byl jsem tak vysoko a teď jsem

níž, než kdy dřív.

Nechtěl jsem psát žádnou anamnézu, ale něco aktuálního z mého vnitřního dění.
Omlouvám se za možnou "románovost", potřeboval jsem to ze sebe dostat, nechci nikoho obtěžovat, ani nikoho z účastníků fóra.

Asperger mi nebyl diagnostikován, ani jiná pervazivní vývojová porucha, ale vzhledem k tomu, že přijmout mě na školu, tak po dokončení by ze mě byl psycholog

a mám poměrně bohaté odborně teoretické znalosti si troufám tvrdit, že touto poruchou AS trpím.

Omluva za gramatiku. A další za možnou nesouvislost s původním tématem, ale nechtěl jsem zakládat nový topic, jen sdělit jak je to u mne.
Takže tímto se zakladatelce tématu Vosmajdě omlouvám za parazitování : )

jo ale to skoro každá holka je vyplesklá z nějakého svého oblíbeného zpěváka, to je uplně normální...

to už bych normálně nazvala týráním dětí... a zavírání do sklepa? tak to obzvlášť teda.

jo, ten jsem taky nenáviděla, i dokonce se mi učitel na tělák posmíval že neumím přemety, byly jsme tam 2 holky ve třídě na základce, co nebyly moc šikovné na tělák a ten učitel nás tam šikanoval tím, že musíme udělat přemet jinak nemáme přestávku. A především s učitely na tělocvik mám nejhorší zkušenost ze všech učitelů.

proboha co to je za pitomost? to slyším poprvé, to je ve staroslověnštině?

přesně tak, mě někdo taky říkal že mám něco takového a přitom jsem "nenormální" a svérázná jen kvůli tomu, že jsem měla zkažené dětství tím, že jsem byla obětí rasismu a šikany na základce. To mě poznamenalo napořád...a nejde se s tím vyrovnat, přála bych jim aby všichni ti rasisti co se mi posmívali kvůli tomu že umím špatně česky šli do hladomorny s mučírnou dohromady.
To není žádná porucha, a navíc aspergři jsou dobří na matiku(např. Einstein) a já jsem na matiku uplně levá

ale to je u dětí normální, když jsem měla červené vlasy, taky na mě děti v metru ukazovali a říkali"jéé ta má červené vlasy" to byla docela sranda

jj přesně spíš tohle bych řekla že je autismus...

Reaguji na vosmajda: Já mám člověka s AS v rodině (mám ho moc ráda) a podle toho, co jsem četla, tak se nedá jednoznačně říct - lidé s AS jsou dobří na matiku a nejdou jim humintní vědy apod. Podle všeho mají řadu společných rysů, ale i lidé s AS jsou jedineční a třeba je každý z nich dobrý na něco jiného. Určitě bych také doporučovala návštěvu odborníků, a z vlastního pohledu - pokud by ti byla nějaká porucha dignostikována, tak poprosit i okolí, aby se o ní něco dozvěděli. Mně to hodně pomohlo v pochopení a různé věci i z jeho dětství se mi v hlavě poskládaly a musím souhlasit s holkami před mým příspěvkem, že děti s AS se neprojevují jen nějakou občasnou "svéhlavostí", nebo "drzostí", je to opravdu porucha, která se netýká jen několika okamžiků nebo třeba období puberty, ale je to jejich specifický náhled na svět, emoce a konvence.

Já to chápu tak, že se jednalo o dvě průpovídky a třeba ta "tady sedí Ivan" se týkala obsazení židle, na které obvykle seděl Ivan, ale pro Vosmajdu to vyznělo nepochopitelně, když právě v tu danou chvíli tam Ivan neseděl. Jo, jo, člověk si musí někdy dávat pozor na to, co člověku s AS řekne - např. "pokyn" "hoď to do pokoje" nedoporučuji - zvlášť v případě, že se jedná o nějakou křehkou věc.

Znám dva aspergáky(diagnostikované, pak jednoho, o kterém si to jen myslím) a oba mají pocit své naprosté dokonalosti a přehnané ego Jinak všichni tři mají poměrně úspěšný život a jsou se sebou spokojení.
Hlavně bych řekla, že AS je sice autistická porucha, ale rozhodně to není autismus jako takový. Většinou jsou to v dospělosti normálně fungující lidi, sice v některých oblastech mají trochu problém, ale spíš co se týče empatie a zodpovědnosti, než že by nechápali přenesené významy slov apod.

i lidi s AS mohou mít manželství, rodinu, práci...

no právě pro mě tohle přísloví taky bylo nepochpitelné, nwm asi proto ze jsem cizinka ale to uz odbocuji od diskuze

třeba jsou to vědci