arrow
profile_image
ArteMiss
od 14. 6. 2010
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Ahoj holky,
už jsem nešťastná. Snažím se zhubnout a zatím se mi to docela daří (za 3 týdny 3 kila) ale okolí mou radost pro hubnutí nesdílí. Upozorňuji, že nejsem žádná anorektička, mám 4 jídla za den, jen menší a zdravější porce. Nejhorší je v tom přítelova matka, u které jsem každý druhý den, neustále mě nutí jíst buchty, kachnu se zelím, hranolky etc a moje "ne" buď ignoruje nebo říka, že jsem anorektička. Navíc si takhle nucené jidlo vůbec neužiju a při jezení pak myslím jen na to, jak se mi to uloží další den do stehen. Už mám z toho nucení takovou fóbii, že se snažím tam nechodit v časech jídla, což začína pomalu ovlivňovat můj vztah s přítelemm...
Prosím poraďte, co dělat v takové situaci.

Já bych v tomto případě použila milosrdnou lež...promiňte, mám problém se žlučníkem a musím si hlídat co jím.
Myslím, že ostrým odmítnutím bys zhoršila vztah s potenciální tchýní a i příteli by to mohlo být líto.

arrow
profile_image
Elle_Llea
od 4. 7. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

fóbii z toho, že mi někdo bude nabízet jídlo jsem já tedy měla jen, když jsem opravdu problem s přijmem potravy měla.... ale asi bych jim dala důrazně najevo, že mám opravdu svůj jídelníček a ať mi dají s tím pokoj.... ale jinak vím jak lidi pořád přeháněj když je pěkná holka na dietě že je anorektička, třeba kolegyně v práci...asi se bojí, aby nebyla krásnější než ona haha

arrow
profile_image
ArteMiss
od 14. 6. 2010
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

To jsem zkoušela taky ale moc to nefungovalo. Řekli mi, že mě bolí břicho z toho, že nic nejím. Oni totiž jí 5x denně a to pořádne porce, v pravidelných časech, a všichni společně u stolu, takže se nemůžu ani nikam schovat. A když řeknu, že chci menší porci, tak mi stejně naloží plný talíř... Na druhou stranu nechci pořád dělat dusno a upozorňovat je před každým jídlem...

arrow
profile_image
ArteMiss
od 14. 6. 2010
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Cituji Elle_Llea: třeba kolegyně v práci...asi se bojí, aby nebyla krásnější než ona

To si taky občas říkám vzhledem k tomu, že přítelova mamka se snaží taky zhubnout, jenže se pořád cpe sladkým a večer pak zbaští půl balíčku chipsů u televize, takže samozřejmě na ní není nic vidět a pak musí vidět mě jak hubnu a odolávám tomu jídlu, tak jsem pro ni hned anorektička...

arrow
profile_image
snupalek
od 5. 12. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

0%
0    0
Nebyla hodnocena

Cituji ArteMiss: Navíc si takhle nucené jidlo vůbec neužiju a při jezení pak myslím jen na to, jak se mi to uloží další den do stehen.

A nemají takovýhle fobie převážně anorektičky?

arrow
profile_image
ArteMiss
od 14. 6. 2010
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Cituji snupalek: A nemají takovýhle fobie převážně anorektičky

Díky za názor, ale už jsem říkala, že jím čtyři jídla denně, navíc omáčky a tučné maso není zrovna co by anorektičky jedly... Spíše jsem chtěla poradit, jak se vyhnout tomu nucení...

arrow
profile_image
Elle_Llea
od 4. 7. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

přijde mi, že když jsem na dietě, tak jakoby schválně mamka za mnou desetkrát jde a nabízí polívku nebo zrovna udělá moje oblíbeny jídlo a furt je ve dveřích jestli si opravdu nedám až po ní vyjíždím... ale pak moje milá maminka začala držet dietu taky a stěžovala si mi jak jí přítel pořád provokuje s jídlem.... tak jsem jí konečně mohla řícz že jí to přeju, že konečně ví, jak mě to otravovalo hihi

arrow
profile_image
sewero
od 15. 4. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Já tě chápu a nemyslím si , že jsi anorektička. Já se snažím jíst zdravě, ale taky mi pořád někdo nutí sladkosti a jídla na který prostě nemám chuť a když si nevezmu, tak jsou uražený...já ještě k tomu nejím maso (jim teda ryby a když už musim, tak kuřecí prsa, který si ale musim sama připravit) a to nemůžou pochopit nikde. třeba u přítelovo rodiny se mě pokaždý ptají, jestli jím vepřový a hovězí a já jim dokola opakuju, že ne. je mi to strašně trapný a nepříjemný, ale sníst ho prostě nemůžu, protože mam k němu odpor. Takže kdybych ještě odmítla si vzít koláče a buchty, který mi taky moc nejedou, tak bych tam asi nesměla ani chodit no takže ti asi neporadim, ale aspoň víš, že v tom nejsi sama

arrow
profile_image
Markvitka mojeid
od 1. 12. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

přesně tak, mám stejnou zkušenost.. Jen co se rozhodnu jíst zdravě a míň atd. tak mi najednou všichni něco nutí, nabízejí, kroutí nade mnou hlavou, mají poznámky typu - jedna buchta ti nic neudela, vzdyt si stejně hubená, co zase blázníš a podobně.. ono to není jednoduchý nějak změnit svoje stravovací návyky, když člověk nemá nejmenší podporu od okolí

arrow
profile_image
Helmut
od 23. 10. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Vzala bych si k nim svoje připravené jídlo ať nemají řeči, že nic nejíš. Pak když budou stolovat, normálně bych si k nim přisedla, dala si to svoje na talíř a popřála všem dobrou chuť. To jejich jídlo v klidu odmítni a řekni, že moc děkuješ, ale že máš svoje. A až přijde na jejich poznámky ohledně jídla, tak bych jim řekla, že bych byla ráda, kdyby se řeč netočila kolem jídla a jestli si můžete povídat o něčem jiném, že svět přeci není jen o jídle. Nahoď jiné téma a hotovo.

arrow
profile_image
sewero
od 15. 4. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Cituji Helmut: Vzala bych si k nim svoje připravené jídlo

no to mi příde přinejmenším trapný, fakt si nedokážu představit si na návštěvu přinést svoje jídlo

spíš bych tlačila na přítele, aby s rodinou promluvil a nenutili tě

arrow
profile_image
Helmut
od 23. 10. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

sewero: A proč trapný? Trapnější je sedět u nich a nic nejíst a koukat na ně, když stolují. Když píše, že tam chodí hodně často, tak už tam snad jsou ty vztahy taky trošku někde jinde, než kdyby k nim zašla jednou za měsích na návštěvu. Prostě bych řekla, že držim dietu a hotovo.

Cituji Helmut: no to mi příde přinejmenším trapný, fakt si nedokážu představit si na návštěvu přinést svoje jídlo

Souhlasím, mě by urazilo mnohem víc, kdyby si moje návštěva přinesla své jídlo, než kdyby odmítli moje.

Já jsem měla stejný problém s maminkou bývalého přítele.
Ona pořád něco vyvářela, pekla a čekala, že to budu pořád jíst.
Já diety nedržím, ale prostě některá jídla nejím, jím jen kuřecí a ryby, moučník neodmítnu, miluji sladké, ale všeho moc škodí.
Takže můj první oběd u nich probíhal velice špatně. Upekla berana, takže já snědla jen kuřecí polévku a to bylo vše.
Nejdříve jsem také slyšela, jak je to hrozné atd. Ale jde o zvyk. Oni si zvykli, že to prostě nejím, tak mi to nenutila. Zvykla si, že jím těstoviny samotné bez masa s omáčkou atd.
Trvalo to asi půl roku, ale zvykli si.
Zkus to nějak příteli vysvětlit. Ten můj bývalý se tomu vždy smál, ale pak začal mít problémy se zažíváním a to bys koukala, jak najednou najel na mojí stravu - žádný přepálený tuk, žádné fast foody a zařadil luštěniny, ryby, zeleninu atd.. A pak jí sám nadával, jak je to hrozný, co to vaří, že ať se pak nediví, že přibírají a navíc, že mají zdravotní problémy.
Není to ale snadná cesta. Držím palce, ať to zvládneš. Jde přece o Tebe, Ty se chceš líbit...
Promluv s přítelem, měl by Tě pochopit.

A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.

 
PŘEČTĚTE SI TAKÉ

Toto téma jsem založil/a, mohu ho tedy uzavřít.
Své téma uzavírejte vždy (!) po úspěšném prodeji v Bazaru. Děkujeme!
Příspěvky
| smazat označené