Přítel se se mnou rozešel

S přítelem jsme byli 4,5 roku. Byl to vztah pěkný, ale bohužel jsme se často hádali kvůli mně. Pořád se mi něco nelíbilo, žárlila jsem, bohužel mu i četla fb, mobil apod, ale to z toho důvodu, že mě podvedl a já mu nevěřila. Taky jsem ho předtím podvedla, ale za 3 dny se vrátil a odpustil mi. O malých rozchodech nemluvím, kdy jsem mu v afektu řekla, že je konec a pak zase že ne.

Dva roky zpět jsem se s ním rozešla a pak se chtěla vrátit, ale on už nechtěl. Myslel si, že je to správný a že to tak má být, jenže já se snažila, psala jsem mu, že si svoje chování uvědomuji apod. nějak jsme spolu párkrát byli venku, líbali se nakonec i, když to nebylo správný, pak jsme spolu i spali kolikrát...ale pak jsem se to dozvěděla, že mě podvedl a už jsem nechtěla já. Snažil se hodně, a odpustila jsem mu.

Jenže teď posledních pár měsíců to bylo divné, začal se mi líbit někdo v práci a na přítele nebylo až tak pomyšlení, ani se mi za ním nechtělo, a pak jsem byla nepříjemná, hádali jsme se a tak. O tom že jsme spolu ani nikam nechodili už jako na začátku, protože jsem se pokaždé urazila ani nemluvím. Pak to vyvrcholilo a z sms jsem poznala, že začína přemýšlet jestli to má cenu apod. Ale nakonec jsem u něj spala jeden den a všechno dobrý, ale ráno jsem se zase urazila a on se s mnou rozešel. Já brečela, prosila ho. Ze začátku jevil úplný nezájem, jenže mě to o to víc štvalo, byli jsme se pak spolu i projít a řešit to, ale byl rozhodnutý. Jsou to už dva měsíce a on mi občas když byl o víkendu doma a ne ve škole přes týden, tak mi napsal, že je mu smutno a že je sobota večer, kdy jsme spolu bývali apod. Byli jsme spolu na squashi, a pěkný večer, ale když jsem mu chtěla dat pusu, tak se udržel. Jenže další týden, kdy jsem se stavila už ne, a skončili jsme v posteli. Ale další den, jsem to schytala já, že to byla chyba a že se cítí jako hajzl, že mi ublížil. Další týden to bylo stejný, už to nebylo divný, zase jako když jsme spolu byli. Mel mě totiž odvést domů, ale jestli chci ať jdu nahoru, ze se jen převleče. Jenže mě v posteli začal lechtat apod. A takový hezky, jako to bývalo předtím. Jenže pořád si stal za svým. Takhle to bylo i minuly týden, Ale to jsem to chtěla já, Zase mě odvezl, a já si chtěla promluvit, ale neudržela jsem se a začala brečet. A on mi říkal, jak si mysli, ze udělal správný krok, ze možná toho bude jednou litovat, ale ze jsme se furt hádali, nemohli jsme spolu nikam chodit, ze si nedokaze už představit budoucnost se mnou. Ale já mu říkala, ze si to uvědomuji a že ho nechci ztratit, a furt sem nechápala ze když se mnou nechce byt, tak proč mi psal sms apod. že mu smutno, ze mu chybím, že by mě chtěl u sebe a čekat na mě až si vyčistím zoubky a tak. Ale nevěří mi. No ale nakonec jsme se zase začali pošťuchovat a on jestli fakt chci, že si to můžu rozmyslet, jestli pojedeme k němu, že takhle to být nemělo. Ale já chtěla usínat vedle něj. Sice jsem ráno zase brečela, ale obejmutí mě zase uklidnilo, byl mě pak doprovodit, a když jsme se líbali, tak jsem mu řekla ze ho miluji, a on ze mi to chtěl taky říct, ale že by to bylo divný. A teď mu občas napíšu, protože to proste nejde vydržet, ale on sám už moc ne nevím co mám dělat, jestli ho nechat být a třeba se vrátí a nebo byt s nim v kontaktu?