Zdravím, ráda bych si tu založila deníček. Jsem poslední asi měsíc docela zklamaná a asi bych potřebovala nějaký objektivní názor.
Nuže, s přítelem jsem 4 roky, 2 roky spolu bydlíme (já 23, on 25, plánujeme společnou budoucnost). Milujeme se, nepodvádíme, on je úžasnej, když přijedu z práce čeká mě tu teplá večeře, apod. Já plním samozřejmě ženskou funkci ve vztahu. ALE! Začala jsem s novou brigádou - předtím jsem byla na recepci v hotelu, teď jezdím průvodcovat do zahraničí a poznávám nové lidi (řidiče, koordinátory). Když se semnou chtěl nějakej kluk seznámit, tak jsem to utla v začátku. Ale teď po 4 letech opravdu spokojenýho vztahu jsem začala mít dojem, že jsem málo dobývána. Chybí mi ty chvíle, kdy se s člověkem "očucháváte". A co se nestalo, začal mi psát jeden kluk. On ví, že jsem zadaná, ale já mu neodpovídám jako zadaná, na dvojsmysly odpovídám dvojsmyslem, souhlasím s takovýma těma flirtovacíma hrama a teď jsem prostě taková rozpolcená.
Myslím si na toho kluka, jaký je to fajn, když mi píše ty blbý nabalovací kecy a přitom miluju přítele od kterýho ale nemůžu chtít, aby se mnou takovouhle hru hrál. Máme hodně věcí za sebou a máme být nějak dál...
Co si o tom myslíte? Je normální prostě občas takhle ulítnout myšlenkama mimo? Já bohužel začínám mít pocit, že se trápím, ale na druhou stranu mi je jasný, že je to jen z mojí strany - něco jsem si namyslela a teď jsem nespokojená.
Měla jste to některá podobně? Jak jste situaci řešili?
- Úvod
- Přátelé
- Tipy a triky
- Recenze
- Diskuze
- Proměny
-
Bazar
- Katalog Bazaru
- Něco k tomu
- Obuv
- Kabelky, tašky
- Módní doplňky
- Šperky, bižuterie
- Hodinky
- Parfémy
- Kosmetika
- Co se nosit nedá
- Elektronika
- Knihy, časopisy
- Ostatní
- KOUPÍM
- Poptávkové inzeráty
- Černá listina
- Hodnocení uživatelé
- Katalog Bazaru
- Soutěže
- Články
Touha po poznávání
Cituji Snow.Flake: Máš výhodu v tom, že jste od sebe tak daleko, že si jenom píšete (pokud jsem to správně pochopila), kdybyste se vídali, pokušení by bylo asi silnější.
Možná právě ta vzdálenost a fakt, že se nemohou ihned sejít a konfrontovat své představy s realitou, jen nahrává tomu snění a okouzlení vlastními představami, které si vytvořila.Třeba by realita byla jiná a Nuf by to přešlo po prvním setkání.
Cituji Snow.Flake: je až příliš lehké nechat se unést a následky můžou být zničující.
Přesně tak, lehce se to může zvrhnout.
Jinak skvělý příspěvek, souhlasím se vším
.
Poslat SZméně než
10 příspěvků
Cituji Lusinda2: Možná právě ta vzdálenost a fakt, že se nemohou ihned sejít a konfrontovat své představy s realitou, jen nahrává tomu snění a okouzlení vlastními představami, které si vytvořila.Třeba by realita byla jiná a Nuf by to přešlo po prvním setkání.
Takhle jsem se na to nedívala, ale máš zajisté pravdu, představy mívají často k realitě hodně daleko a chat je ideální místo, kde se tyhle představy mohou nekontrolovaně rozvíjet.
Cituji Lusinda2: Jinak skvělý příspěvek, souhlasím se vším.
Děkuji. I když nejsem vůbec pyšná, že mám s tímto tématem takové zkušenosti.
Cituji Snow.Flake: I když nejsem vůbec pyšná, že mám s tímto tématem takové zkušenosti.
Myslím si, že je máme do určité míry asi všechny, ať už z pohledu okouzlených nebo těch, kterým se něčím podobným bavil partner.Jen to asi málokdo ochotně přizná.
Cituji noninek: na týden, dva odjet
Ano, taky jsem nad tím uvažovala... Za 3 týdny jedu zájezd, tak budu týden z baráku, což myslím, že pomůže. Nejhorší je, že jedu do místa, kde jsem toho kluka potkala. Ale tak snad.. 
Cituji xTery: spíš by bylo lepší zkusit nějak oživit váš vztah s přítelem
Ano, přesně to se pokusím, nějak
Cituji Lusinda2: pro něj asi jen hra
Když pro mě je to taky hra. Vím, že on nikoho nemá. Jsou to kecy, prostě... Ale nemohla jsem si nějak pomoct a letěla jsem na ně (stále čekám, že mi třeba na tom FB zabliká zpráva)...
Reaguji na Snow.Flake: Děkuji, nějakou takovou zkušenost jsem potřebovala! Já bych teď jen toho druhýho potřebovala dostat nějak z hlavy... Však ono to půjde, možná to bude trvat, ale nějak to zvládnu. Nejhorší je, že při zcela normálních situacích mě napadá, co ten druhej asi tak dělá - no prostě blbka! Já věřím, že můj přítel docela i chápe, jak na tom jsem a snaží se - dneska jsme byli na výletě a tam jsem si na toho druhýho ani nevzpomněla. (Jo, teď jsem jen letěla zkontrolovat FB, jestli náhodou - docela mi pomohlo, že tam zpráva nebyla).
Cituji Lusinda2: Možná právě ta vzdálenost
Ta vzdálenost je pro mě taková pojistka, že nebude nic víc a dál. Protože vím, že je velmi mizivá pravděpodobnost, že ho zase někde potkám. Proto si to psaní asi taky tak užívám/užívala - teď nad tím víc přemýšlím a uvědomuju si, že nedělám nic pěknýho...
Cituji nuficka: Já věřím, že můj přítel docela i chápe, jak na tom jsem a snaží se - dneska jsme byli na výletě a tam jsem si na toho druhýho ani nevzpomněla.
Super!
Nemůžu dodat nic jiného, než holky - jsi mladá, 4 roky jen s jedním chlapem.... jasně, že jiskra přelétne i jinde a člověk se zakouká. Když to řeknu zjednodušeně - ano, můžeš být pár týdnů trochu mimo, od přítele lehce odtažitá a přemýšlet, co by kdyby... ale jen proto, aby ti pak došlo, co ve svém chlapovi máš a sama si pak byla na sebe naštvaná za to, jak si ho mohla vůbec ponížit srovnáváním s tím druhým
Každopádně, naprosto souhlasím s Lusindou, zejména pak v tomto -
Cituji Lusinda2: A jak by ses cítila ty, kdyby se takhle bavil a zvyšoval si sebevědomí tvůj přítel?Také by ti to přišlo jako super zábava?
- být tebou bych to utnula, raději dřív než později.
Hodně štěstí
Cituji Red_fire: můžeš být pár týdnů trochu mimo
Zhruba tohle je přesný vyjádření toho, co prožívám. Sedím v busu a jsem mimo, ale přejedu si svých 20 min fantazírování a pak je zase půl dne, kdy si ani nevzpomenu.
Hodně mi pomohlo, že mi tu holky na rovinu napsaly, co si myslí - rychleji mě to vrací do reality.
Utnutí je docela snadný - on hodně cestuje po zahraničí, takže nemá povětšinou čas vypsávat na FB (komunikaci po smskách jsem utla okamžitě). Takže mi i pomáhá, když ho nevidím online, když není žádná zpráva...
Děkuju moc
Cituji nuficka: Hodně mi pomohlo, že mi tu holky na rovinu napsaly, co si myslí - rychleji mě to vrací do reality.
To je moc dobře Na druhou stranu, takové okouzlení prostě může přijít, byla by hloupost ti říkat, že jsi "špatná" a něco ti vyčítat... jde ale o to, jak se s tím člověk vypořádá. Já třeba v kolektivech rovnou nenápadně naznačuji, že jsem zadaná, pak stačí před případným zájemcem sem tam něco pronést o příteli ("a jaký byl víkend?" - "super, byli jsme s ... na kole..." atd.) a když nepomáhá ani to, pak rázněji (na oprsklou dvojsmyslnou narážku odvětit "Ještě něco mi chceš sdělit?") a chlapi dají pokoj - což je pro všechny strany jedině dobře.
A važ si přítele, protože najít někoho, kdo je do tebe po čtyřech letech vztahu zamilovaný a dělá ti teplé večeře už by se ti opravdu nemuselo povést !
Reaguji na nuficka: Nufi, téměř každého potká za život nějaké to pokušení
, otázkou je, jak se s tím popasujeme, jestli dokážeme odolat a docenit klady svého partnera nebo podlehneme nějakému zdání okouzlenosti.
Myslím si, že je fajn, že ses vypsala ze svých pocitů a možná ti to pomohlo utřídit myšlenky.Není zač se stydět, v různých formách si tím prošel téměř každý.
Mějte se s přítelem fajn, působíte jako velice sehraný a milý pár.
Cituji Red_fire: takové okouzlení prostě může přijít
To já si o sobě nějak nemyslím, že bych byla nějak zlá, špatná, ale překvapujou mě ty myšlenky a všechno kolem. Myslela jsem si, že tohle mám sama se sebou vyřešený a teď přemýšlím nad tímhle. Možná docela už začínám chápat, že je někdo schopnej podvést (ne opakovaně, ale z důvodu toho, že to co má doma prostě už není ono...). Ach jo, ten život....
Cituji Lusinda2: nějaké to pokušení
Pokušení je mrcha! Ale radši bych aby mě třeba lákala čokoláda, zmrzka, než jiný chlapi :-/
Teď mám takový vlny, kdy jsem naprosto v pohodě a pak z ničeho nic cvak a jsem mimo...
Tak holky, dneska jsem se probudila opět maličko mimo, takže jsem se minimálně na týden odpojila z chatu na FB, a odmítám komunikovat ... Věřím, že týden na tohle bude dostatečný
