Samota

Taky mi to tak přijde, přítele sice mám, ale i tak.. když je v práci a já mám volno(studuji vš) tak se nudím, nemám s kým jít ven, kamarádky moc nemám, když už tak spíš kamarády, ale těm jde spíš o něco jiného než je kamarádství.. je to složité..

a odkud jsi?

Holky, radím vám s tím něco urychleně dělat, protože za pár let můžete těchto ztracených let litovat. Věřte mi, vím, o čem mluvím..

Nemá to smysl, musíte to cítit, že opravdu chcete něco zažívat a poznávat nové situace, nebo z toho budete ještě víc deprimované, když se budete nutit kvůli nějakému přesvědčení. Já jsem k tomu taky musela postupně dojít. Člověk se do toho nesmí nutit a tím, že si to budete neustále připouštět, že vám utíká život mezi prsty, tím si akorát tu náladu ještě víc zkazíte...

nevím teda jestli jde hned teď se do někoho zamilovat.. já to tak nemám prostě se nemůžu zamilovat i když bych chtěla.. je mi 18 a už mě to taky pěkně štve, když mě na disku nebo někde jinde obletuje ně¨jaký chlap a mě se něco nelíbí tak prostě ne

Givenchy zřejmě nemyslela se hned zamilovat, ale najít si nějaký způsob smysluplného trávení volného času. Tak jsem to aspoň pochopila já.

aha tak to jsem asi pochopila blbě no to má zase pravdu, ale já mám někdy taky takové stavy že nechci nikoho vidět, na nicnemám náladu, nejradši bych se zahrabala

Ano myslela jsem to tak, že je třeba najít si nějaký koníček nebo zálibu, prostě rozvíjet svůj život. Alespoň jednoho nebo dva opravdového přítele, se kterým bude možné trávit volný čas, chodit na kávu, poznávat nové věci, sdílet život..

děkuji moc za komentáře ale koukám, že většina reagovala spíš na ten volný čas, ale to si myslím, neni takový problém a hlavně s tim je snažší něco udělat... víc mě spíš trápí to, že jsem pořád bez přítele

Ahoj, mám to úplně stejně. Je to stereotyp - škola, brigáda. Občas s přáteli někam zajdu, ale ani to mi nevynahradí tu samotu a touhu někoho u sebe mít. Připadá mi, že mi v životě něco utíká, pořád čekám, že přijde nějaký zvrat, ale pořád nic. Nechci strávit zbytek života sama.

Reaguji na Ejvik:
Jsem ráda, že v tom nejsem sama, ale zároveň mě to netěší... je to škoda, ale zrovna v tomhle směru si člověk určitě neporučí...

Holky, neblázněte, jste mladý, máte možnosti a prostředky a spoustu volna, využijte to. Jak už tu Givenchy psala, jednou toho budete litovat.
Nemůžete čekat, až někdo přijde a udělá vás šťastnou, jo, to možná klapne, když se zamilujete, ale to trvá chvíli, pak ani vztah pro vás nebude štěstí, nebo se stanete jen závislými na svých partnerech a ti vás pak opustí.
Život je opravdu krásný a vůbec nezáleží na tom, jestli někoho máte nebo nemáte. Štěstí je v nás a ne venku. Najděte si koníčky, užívejte si je, poznávejte nové lidi, čtěte, choďte na kurzy, malujte, zajímejte se o něco, choďte sportovat, cestujte, těch možností z čeho si vybrat je opravdu spousta. Něco vám sedět nebude, něco jo, a až přijdete na to, co vás těší, budete se cítit moc dobře. A ten pocit štěstí bych vám moc přála. Stačí si uvědomit jenom to, že TO ZÁLEŽÍ NA VÁS. A i ti kamarádi se dají najít. Mně je 31 let a za poslední dva roky jsem si našla spoustu dobrých přátel, vy máte možnosti ještě lepší, využívejte je, neproplouvejte dnem bez zájmu, ale všímejte si, užívejte si