Strach být v noci sama doma

Laky
problém je v tom, že jsem hroznej strašpytel a to jsem si naivně myslela, že čím budu starší, tím míň se budu bát... ale přijde mi, že je to naopak

Luccy
Máš zamčeno,nikdo ti dveře vylamovat nebude a kdo by tě kradl.......neboj,brzo by tě jistě vrátil

Holky a čeho se bojíte třeba v paneláku?
Já od patnácti měla pokoj v místnosti, kde umřela moje babička. Sice jsem první měsíc spala s lampičkou, ale pak v pohodě. Jinak jsem vstřídala tři podnájmy, z toho dva byly ve starších barácích a nebála jsem se nikde. Nesmíte si to tak připouštět

Lucinko, určitě se nad ní budeš hodně smát a zapomeneš na všechny strachy.

Laky
ale já se nebojim třeba zlodějů... spíš nadpřirozených věcí

sewero
bojim se všeho, co šustne

no jo no....nekoukej na horory

mně by spolehlivě uspaly učebnice do školy
Zkus si dát ke dveřím něco, co by při otevření udělalo ránu. Budeš vědět, že by ses vzbudila, kdyby někdo vešel. Mám kamarádku a ta spí s lakem na vlasy (místo pepřáku )

karamelka
dobře, děkuju za tip, přečtu si to

Laky
to už taky asi nebudu

Vločka
učebnice by uspaly snad každýho jinak to s tim lakem na vlasy je dobrej nápad

To tě zbaví strachu ze všeho nadpřirozeného.

karamelka
kdyby to fakt fungovalo, tak bych byla asi štěstím bez sebe

jéjej, jak to tady čtu, úplně mi to připomnělo moje strachy
v šestnácti mi umřel taťka, mamka pracovala na tři směny, takže jsem najednou měla zůstávat přes nocc sama doma. já samozřejmě milovnice hororů, byla jsem zelená strachy i když mamka doma byla
mamka má rodinný dům, v noci plno divných zvuků..blééé.
ze začátku za mnou chodila spát nejlepší kamarádka, asi po dvou měsících jsem si zvykla být sama i v noci naprosto beze strachu.
ničeho se neboj, jsi přece doma, v bezpečí
vezmi si knížku, koukej na nějakou romantickou komedii, dej si před spaním něco dobrýho na zub a půjde to líp

Lucinko, uvidíš sama. )

To znám. A to je mi 20. Já když jsem v noci sama doma (stává se výjmečně) tak když ležím v posteli tak slyším samý zvuky až mě z toho bolí břicho... takový to bolení jak tréma. No strašný.
Ale vím přesně, čeho se bojím. Nejsou to duchové ani nic takovýho. Já se bojím reálnýho nebezpečí, což jsou zloději a vrazi. Navíc bydlíme v RD, takže to není tak, že si říkám, že je panelák plnej lidí. Každopádně - mám pro jistotu vymyšlenj únikovej plán
A jinak - vždycky si říkám, že přece "kdo by k nám lezl" a "zvuky jsou normální, jsou všude, vždycky, ale jindy je nevnímám" a pak "kdyby mě někdo vlezl do baráku, tak to uslyším - určitě přece to nebude takovej tichej proces, jakože projde zdí" takže je jasný, že jsem doma uplně sama.

Tak já to chápu, ale já nemám třeba ani tak strach jako hnusnej stísněnej pocit, že jsem tam SAMA. hlavně naši bývaj pryč leda přes prázky o víkendech a to je na prázdninách i kocour, takže jsem úplně sama bez živé bytosti, která mi jinak spí u nohou...Jsem dost fixovaná na společnost, sama bych se v bytě zbláznila. O to víc se to znásobilo, kdy jsem jedny prázdniny byla nešťastně zamilovaná a to byly muka ty osamělý noci...Jinak občas i strach jako z bubáků a tak mám když jsem se o zkouškovém dlouho do noci učila a naši už spali, učím se u telky, kde v tu dobu většinou jela nějaká kriminálka - tak jsem se bála i vylézt z bytu jít kouřit (naši jsou nekuřáci, tak chodím na společnej balkon aby nenadávali .
pomáhá telka - jelikož ji nemám v pokoji, klidně jsem kvůli tomu i spávala v obýváku....no a potom net, dělat nějakou činnost, co mě fakt baví...jo a v bytě se zamču a dám i bezp. zámek a řetízek

tak mě je 24 a ještě mě to nepřešlo.... v noci, když jdu na záchod, tak si po návratu do pokoje musím rozsvítit a podívat se pod stul a za skříň, jestli tam někdo není ....
Bydlíme ve zvýšeném přízemí v paneláku a máme velkou terasu, nejvíc se děsím toho, že bych na té terase někoho zahlédla za oknem... přes žalužie nebo tak Peklo!
Pamatuju jednou jsem spala sama doma a pořád mi přišlo, že někoho slyším na terase chodit... spala jsem s kudlou pod polštářem
Nejvíc mi pomáhá vzít si do postele notebook a před spaním sjíždím seriály a tak dokud neusnu.... pak jen vypnu pc, položím ho vedle postele a jsem tuhá.
Jinak co vzpomínám na mládí tal zmiňovaná Lenka Lanczová je super .... nejvíc vzpomínám na knížky o Radce a na tu sérii o blížencích