Ahoj holky, už to bude rok, co jsem s mým přítelem. A už od začátku k němu smím jen jeden den o víkendu a nejvíc tak dvakrát do měsíce. Myslela jsem že se to třeba časem zlepší a ono nic.
Pak jsem dostala horečky a i přes to mě mamka cpala na jednu takovou brigádu. No nakonec jsem si mým neuváženým chováním vysloužila zápal plic. Od té doby o té brigádě už nechci ani slyšet. Taky proto, že bych se opět neviděla s přítelem.
No a teď jak mi je zase líp, takže mě tam rodiče chtějí poslat. Když jsem jim řekla že tam nechci, protože chci jet za přítelem, otec mi to zakázal. Prý že když nepůjdu na brigádu, nemusím ani za ním.
Bude to měsíc a půl co jsem tam nebyla. Ptají se po mě. Tyhle diskuze s otcem řešíme snad každý druhý týden. Vždyť oni mě tam ani o prázdninách nepustí víc jak na jeden den za týden. A ani to možná ne.
Mluvit se s nimi o tom nedá. Otec má na vztah názor, že pokud mě ten kluk chce, bude si za mnou jezdit sám. Pořád mi říkají jak i oni se s mamkou vídali jen jednou do týdne. Jenže mamka je ze Slovenska, tak to se ani nedivím. Já mám přítele půl hodiny autobusem ode mě.
Přemýšlím jestli se mám prostě sebrat a odjet. Nebo to mám prostě pořád snášet. Říkala jsem si že kdybych se jim nějak vzepřela, že by to třeba pak přestali řešit, nebo já nevím. Jsem úplně hloupá. Neumím se na to podívat z jejich strany.
Co byste dělaly vy? A abych nezapomněla, je mi šestnáct.
Poslat SZ
nedivím se,že v 16ti tě chtějí mít rodiče pod dohledem.
