Vím, že toto je omývané téma, ale mám problém sama se sebou. Necítím se dobře v přítomnosti štíhlých lidí, protože vypadám jinak. Nejsem nějaká koule sádla, ale mám širší tělesnou konstrukci, širší ramena, madla lásky (prostě přechod z pasu do boků),břicho a trápí mě to.
Vážím 65 kilo, což k mému věku je fakt moc. ( výška 166 cm) Nemůžu se dokopat abych se sebou něco dělala.
Stále se kontroluju, ve škole nemůžu normálně sedět a přikrývám si břicho mikinou. Nemám žádné sebevědomí.
Vím co je na mě hezké (když se zeptám co je na mě hezké táty řekne, vlasy a úsměv), jasně mamka mi řekne, že mám hezké nohy a jindy zase ať tolik nežeru, že špekatím. Nechci si stěžovat, ale toto není normální... Jsme vděčná za svalovou hmotu co mám a vážně se nechci nějak rouhat nebo něco, ale chci změnit svůj pohled na sebe.
Měly jste to v pubertě taky tak? Jak bych měla změnit své uvažování?
Poslat SZ