Koukají na Vás lidi?

A ty bys měla mít rozum a neřešit s prominutím blbosti. Moje ségra měla kamarádku, která také měla neustále pocit, že na ní někdo zírá - samozřejmě na ní nikdo nezíral, jenom se jí to zdálo. Jako jo, může se stát, že na tebe někdy někdo bude civět, ale že by se ti to dělo dnes a denně, tomu se mi fakt nechce věřit.

Viď

Myslím, že si příliš zaujatá sama sebou, vážně si neumím představit, že kamkoliv se pohneš, tam na tebe někdo neustále zírá... Ale vážně, lidi mají dost práce zaobírat se svými problémy, než ještě k tomu řešit tebe...

Myslím si,že kdo tady zírá na ostatní seš ty.....Pozoruješ okolí a pak máš dojem,že tě každý sleduje a každý se o tobě baví..........Máš problém sama se sebou.......

Jo no občas se mi to stane, zvláště když čekám na MHD...kolikrát na mě fakt někdo upřeně bez ostychu civí, ale nijak zvlášť mě to z míry nevyvádí...

Na druhou stranu, já prostě taky v restauraci, v MHD, při čekání někde, koukám po lidech, protože se prostě nudím...

Welcome to the Czech Republic
Na mě lidi nekoukají o nic víc u nás než jinde ve světě. Beru to pozitivně, že se jim líbím, nevadí mi to. A jestli se jim na mně něco nezdá, jejich problém Teď ale mluvím o tom delším 'civění', nepočítám takové ty běžné pohledy, přece lidi nebudou koukat za chůze do země Ale nikdy jsem si nevšimla, že by si lidi něco šuškali nebo pomlouvali, to už bude asi trochu paranoia, člověk by musel hodně vybočovat z davu, aby za to někomu stál (a v tom případě předpokládám, že mu pohledy ostatních nevadí).

Když to tak přesně víš, že na tebe koukají a šuškají si o tobě atd., tak asi stejně tak koukáš a civíš ty na ně Jinak by sis toho ani nevšimla... Moc to řešíš, myslím, že obzvlášť v Praze nikoho natolik nezaujme jedna holka, aby na ni každej čučel jak jojo.

Jinak já se taky dívám kolem sebe, přece nebudu koukat na zem nebo na nebe...

Taky mám občas pocit, že na mě lidí čumí, ale je mi to docela i jedno.
Po pravdě, taky se ráda podívám a nejvíc čumím na ty, co jsou děsně špatně oblečený (mladý holčičky na podpatečkách, na ty, co jim kouká zadeček z kraťásků, špinavá podprsenka dále na matky schovávající zadek v džínovejch kraťasech a škaredý nehty na nohách v ponožkách a sandálech, na ženský, co jsou škaredě namalovaný, mají děsný - ideálně peroxid přidělaný vlasy). V těchto chvílích taky čumím a čumím protože mi děsně dlouho trvá, než dojdu k závěru, proč si dotyčná vzala přesně to, co má na sobě... Nikdy se mi nepodaří najít rychle odpověď na otázky k těmto "personám" tak čumím a přemýšlím si...
A jindy se dívám - to se dívám na ty, co mě zaujmou pozitivně (wow, pěkný boty, hezkej lak na nehty, kde asi sehnala tu kabelku?). To se podívám, a přemýšlím bez čučení

Lidi na mě koukají často. A já na ně taky. Přijde mi to normální a vlastně je mi to příjemné. Anonymnímu prostředí velkoměsta jsem docela odvykla a jsem ráda, že se mnou někdo naváže oční kontakt.

Já to zas přikládám tomu, že jsi k Čechům nenávistná a asi na ně pohoršeně valíš oči, místo aby ses usmála. Někdy to zkus, ono to dost lidí vrací.
Jinak by mě zajímalo, co je ta ošklivá povaha Čechů? Co víte vy urážečky Česka o mentalitě jiných národů? Nebo je to zas jen komplex "jsem z malé země, kde o velké štěstí nezakopnu, a neuvěřitelně mě to s.re, kdybych se narodila v Emerice, je všechno jinak"? Zamyslete se už taky..

Kdyby si ty sama nekoukala po ostatních, tak ani nevíš, že na tebe civí....
A nechápu narážky na ČR..tvé či jiných. Když je to tu tak odporný a lidi jsou křupani, tak proč tu ještě jste? . Nadáváš na lidi kolem a přitom sama umíš jen nadávat a urážet...
Normální člověk se totiž na druhého usměje a všímá si svého, ať si klidně civí dál....
Kdyby jsi měla dostatek sebevědomí, tak tě ani nenapadne, že se lidi všude kolem baví o tobě nebo tě pomlouvají.....Nebo máš naopak sebevědomí až až a máš pocit, že se vesmír točí klem tebe. Netočí.
Malá rada: Mysli na to, že jsi všem ukradená...možná ti to pomůže. A nejspíš je to i pravda..

Přesně

Jj, taky to znám. Nechápu celkem, proč tě tu tak holky odsuzují, je fakt rozdíl v tom, když se na tebe člověk pouze podívá - zavadí pohledem nebo fakt vyloženě čumí. Krom toho, když to vidí i okolí, že lidé po tobě koukají, tak asi paranoidní nebudeš.
Já to prostě také nemám ráda a nemyslím si, že by se svět točil pouze kolem mě. Ano dívám se taky kolem sebe, ale nečumím! A když se chci podívat víc, tak to dělám nenápadně, ne že se k někomu otočím čelem a čumím na něho nebo po něm velmi nápadně pomrkávám.
Kromě toho, mě se velmi často stává, že mě lidé i na ulici osloví nebo se semnou dají jen tak do řeči. Stává se mi to tak pravidelně 1x za 14 dní, že si ke mě někdo na zastávce sedne a začne si semnou povídat, nebo si semnou začne někdo z ničeho nic povídat v obchodě - jako jeden pán nedávno v drogerii - kecy o ničem, pán kolem 45 let, šlo vidět, že jsem mu nejspíš sympatická a chce si popovídat. Včera jsem si sedla na lavičku a čekala na autobus, sedl si ke mě chlap, cca 35 let a začal se semnou z ničeho nic bavit. A nejsou to žádní magoři nebo ožralci, jsou to prostě úplně normální lidi. Upřímně toto ale nemám ráda.

Přesně tak, mám to podobně, až na to, že já mám smůlu právě na ty individua! , ožralci, feťáci, úchyláci...

Reaguji na 45775: No je to tak. V zahraničí takhle na mě nikdo neciví jako tady.

No tak já mám zkušenosti jiné. Mám s podpatky skoro 2 metry, jsem blond, oblékám se poněkud jinak než někteří tj. mám ráda elegantní věci, podpatky nic výstředního. Naopak. A lidé nekoukají normálně, ale civí. Kolikrát to je nějaká skupinka a jedna řekne: Koukej. A už všichni civí a něco si šuškají. Dále se mi několikrát stalo, že mě muži oslovovali na ulici ne příliš vhodnými poznámkami. Nic sprostého, ale bylo to hloupé a nevhodné. Nicméně já jsem nad tím svým způsobem povznesena, ale tím, že se to stává docela často, tak mě to docela zaráží. Když jsem se takto procházela například v zahraničí, tak snad kromě Itálie byli všichni koukali tak nějak normálně a někteří se třeba i usmáli. Tady to tak není a rozhodně se mi to nezdá. Prostě to tak je