Chtěla bych svatbu a dítě, přítel bohužel ne

To fakt nedělej. V životě i tady na omlazení jsem vyděla několik podobných případů, jako je tento a nějakým vynucováním nikdy nevzniklo nic dobrého. Právě naopak.

Ani se mu nedivím je od 17ti let s jednou jedinou slečnou a je mu 23 kam by spěchal?
Nic si neužil,bude studovat a co by dělal s dítětem a manželkou na mateřské?

do ničoho ho nenú´t, iste chce najprv dokončiť školu a na založenie rodiny je ešte dos´t času.

Říkáš, že je mu 23? Á, holka, to je ještě hrozně brzo! Mě je 18 a mám přítele, kterýmu je 22. A vážně si ho nedokážu představit jako otce a manžela, i když by to byla krásná představa
To chce ještě čas... Fakt je, že ženská by chtěla dítě a svatbu většinou hned, chlap do toho musí dozrát...

Reaguji na mate:

Myslíš/ Myslíte, že snad by neměl být semnou? Nějak to chápu, aby si užíval beze mě ... Nebo, že je to od něj myšlené tak? On tvrdí, že až přijde čas, tak si mě vezme a budeme mít děti, ale za čas...

Reaguji na Giorgiana:

Myslím si, že je o dost dospělejší než doopravdy je jeho věk, ale jasný chápu, že je na to ještě mladý. Já mít dítě, tak to u mě a můj věk není tak divné.. On by byl mladý na dítě...

Reaguji na Sušenkaa: užívat se dá různě - např. bez dámské společnosti - na fotbale, v putyce, někde na ferratech, motocyklových závodech....copak my si neděláme "dámské sedánky, povídačky"?

Nechci se tě dotknout, aly měla bys spíš zapracovat na svém sebevědomí a jistotě, že jseš pro něho to nej

Reaguji na farahh:

Určitě jsem se neurazila, já jsem ráda za každý názor.
Myslím si, že sebevědomí mám dost.
Zájmů máme oba dost, oba dost sportujeme, máme přatelé atd...

Dřív to bylo běžný. Já čekala na frajera 9 let, výsledkem bylo zničený zdraví a nervy uplně v čudu. Upřímně, když se vztah nevyvijí... No nechci malovat čerta na zeď, ale... Jestli chceš dítě, tak se poohlídni po někom, kdo chce totéž. Já si nadávám, že jsem to neudělala mnohem, mnohem dřív.

Reaguji na Ellenuschka:
Ono je to ale těžký, když toho člověka miluješ, představit si život s někym uplně jinym... Říkáš si, třeba je to vážně ten pravej, radši počkám... A nechce se ti ho pustit, protože tě ta představa bolí.

Já vím, že je to dost problém... Samozřejmě to, ale také chápu, protože je tak mladý..

Ale nechci být bez něj, rozumíme si, mám s ním skvělý vztah, samozřejmě jako každý má také své mouchy. Já vím, že je mnoho důvodů proč je pozdě, ale srdci člověk přeci neporučí ...

Můj muž se stal tátou ve 22 letech a moc se na to malé těšil.
To nebude až tak o věku, ale spíš o povaze. Podle mne se člověk od 20ti let příliš nezmění.

Já vím, píšu svpji zkušenost, ta je bohužel nepřenosná. Taky jsem měla mldšího chlapa, čekala na něj jak husa a teď ty děti už mít nemůžu 😓 i to se může stát.

Já ho upřímně chápu, že když se dostal na vysněnou vysokou, tak jí bude chtít nejdřív dokončit nebo minimálně nějakou dobu studovat a až pak bude chtít zakládat rodinu atd. Já třeba taky vím, že chci nejdřív dokončit vejšku a až pak myslet na děti, určitě je ale chci se svým současným přítelem a těším se na ně, jednou. On by si je taky dovedl představit mnohem dřív. Nemá cenu něco uspěchávat, když nechtějí oba. Tak mu dej čas.