Dítě a práce

Já bych mu normálně a natvrdo řekla, že to dělat nebudu. Neměl by tě nutit do něčeho, co ty nechceš dělat. Ať si to dělá sám.

Já se především domnívám, že se dopředu nedá nic moc přesně domlouvat, i vzhledem k tomu, že je to tvé první dítě, nevíš za jak dlouho po porodu budeš fit a samozřejmě ani to, jaké budeš mít malé a jak se sžijete.Obecně si myslím, že první tři měsíce si budete zvykat na novou situaci a s miminkem si budete utvářet nějaký režim.
Představa, že ihned po porodu nastoupíš na HPP a u toho budeš zvládat vše okolo mi, i vzhledem k tomu, že jsi prvorodička, přijde trochu nereálná.Později, až se s mimčem sžijete si myslím, že nějaká pomoc je vcelku OK.
A k osobní zkušenosti-s prvním dítětem to nešlo, první rok dva byla věčně nemocná, nespala atd., naopak druhá byla naprosto pohodová a nebyl problém se už po roce částečně k práci vrátit a věřím, že by to bývalo šlo i dříve.Takže jinou odpověď, než že je to opravdu individuální, nemám.
Vycházím tedy z toho, že partner chce, abys do práce nastoupila téměř po porodu, což je trochu jiná situace, než když jsou děti řekněme dvouleté.

Ahoj. Já má dvě děti. Práci cca na 4 hodiny by jsem zvládla, ale musela by jsem si ji rozdělit do celého dne. Dítě potřebuje péči a lásku. Zezačátku většinu dne mimísek spinká. To bude jen o nakrmení a přebalení. Ale potřeba spánku se bude zkracovat. Nedokážu si to dost dobře představit. Kde by jsi měla postýlku? Dole v krámě? Tam budou chodit zákazníci (i nemocný zákazníci). Když budeš mít postýlku nahoře a dolu budeš chodit s chůvičkou jen když mimísek spinká, tak zákazníci asi nepočkají. Nebo když budeš mít rozjednaného zákazníka a dítě bude mít hlad, tak necháš dítě 30 minut křičet hlady, nebo přerušíš schůzku na půl hodiny? Chlapi si tohle představují moc jednoduše. Mě první dítě v noci nespalo a tak jsem byla ráda, že jsem doma a že si s ním můžu přes den lehnout. Nehledě na to, až dítě začne lézt, chodit tak v postýlce nebudou chtít být. A mateřství ti uteče a ani si ho neužiješ. Zkus to s přítelem probrat, různé situace. Pomůže ti přítel s miminem?

Vzhledem k tomu, že Laetitia v jiném tématu psala, že partnerovi je kolem padesáti tak předpokládám, že to se svými životními zkušenostmi mohl předvídat-tedy to, že dítě není levné a partnerka na RD není zrovna ekonomický tahoun domácnosti.
Takže pomoc určitě ano, ale dopředu si ujasnit pravidla a i to, jak si to partner vlastně představuje.Představy jsou jedna věc, realita bývá často naprosto jiná.

No nevím, taky by se mi to být Tebou nelíbilo. Fajn, jako plus od partnera beru to, že bys mohla pracovat defakto z domova a máš zajištěné místo (a i příjem - předpokládám, že Ti za to bude platit), což je fajn protože po mateřské bývá často problém se někde uchytit. Ale myslím, že teď budeš mít svých starostí dost, co psaly holky přede mnou, první dítě není sranda... asi bych příteli řekla, že s tím do budoucna počítám, ale v delším časovém horizontu... nemůže cca na rok přijmout nějakou holčinu? Dát jí smlouvu na dobu určitou a Ty bys začala dělat tak po tom roce třeba?

nedělej předem paniku.
V klidu se uč a ono i kdyby jsi nestíhala na plno pracovat,tak stejně se bude tvá pomoc ve vlastní firmě hodit a pak můžete vzít někoho třeba jen na 1/2 úvazku.
Napsat objednávky nebo udělat něco na počítači zvládneš i s miminem.Vždyť nebudeš muset nikam chodit a sedět u počítače můžeš doma v obýváku.
Buď to půjde nebo ne a ty projevíš dobrou vůli.

Tak si prvorodička, nemyslím si, že hned po porodu zvládneš makat na plný úvazek. Vlastně si myslím, že není reálné s tím počítat min. do jednoho roku věku dítěte, pokud si tedy nezajistíte hlídání.

Na druhou stranu, nějak pomáhat, zezačátku z domova a jen tolik, na kolik se budeš cítit, na tom není nic nezvládnutelného. Uvidíš, jak to půjde.

Mno, přístup Tvého chlapa se mi ani trochu nelíbí.
Dokud byla paní v normálním stavu, tak na ní měl a teď když je v jiném stavu, tak už ne?
Přece mohl vzít za ní záskok na dobu určitou nebo aspoň brigádníka, který by mohl skončit v případě, že ho už nebude potřeba. A tebe postupně zapojovat podle možností, podle to jak to budeš zvládat současně s péčí o dítě. Ale hodit to tímto způsobem na svou těhotnou ženu, to je tedy frajer. Nedivím se, že Tě to stresuje. Já bych na to nepřistoupila. Slíbila bych, že po porodu, pokud mi to zdraví, kondice a povaha dítěte dovolí, určitě se začnu co nejdřív zapojovat. Třeba pak opravdu zjistíš, že po půl roce budeš schopna to zvládat sama a nikoho jiného potřebovat nebudeš..
A co ostatní péče o domácnost, o dům, vaření, úklid atd. To budete dělat s manželem společně?
Předpokládám, že budeš dostávat plat. Abys nakonec nebyla matka, manželka, uklízečka, kuchařka, účetní, administrativní pracovnice s jazykem na vestě a mateřská nebyla Tvůj jediný příjem, který pak stejně utratíš za rodinné výdaje..
Mě nevadí pracující žena na mateřské, vadí mi chlapi, co si pletou svou manželku s levnou multifunkční pracovní silou. Tak na to bacha.
Jinak Ti, samozřejmě, drží palečky a přeji miminku i Tobě hodně zdraví

ale jo.
Projevit dobrou vůli stylem "vlk se nažere,koza zůstane celá" jak to půjde nebo spíš nepůjde s miminem se uvidí,nehádat se předem.On až pán nebude mít čistou košili a doma nebude nic k jídlu,tak rychle najde jinou úřednici. S některým chlapem je jednodušší jednat takhle než říct kategorické ne.

No, jen aby spíš manželce neznormoval pracovní výkony, aby byl lépe využitá a efektivní

Tak snad si nepořizuje dítě s úplným ignorantem

Reaguji na annickaaa: právě že nechce přijímat nikoho, hodně klesly obraty a je to ted jen tak tak to tady udržet nad vodou.
Reaguji na jorniček: to je právě to, že mi přijde že tohle si neuvědomuje a z čeho já mám hrůzu, že mi přijdou lidi, ale já budu mít v bytě brečící díte a to se mám najednou rozdvojit?
Reaguji na Lusinda2: taky si říkám že je to moje první dítě a budu mít co dělat naučit se starat o něj, natož při tom myslet ještě na práci.
Reaguji na amelie1111: něco podobného co jsi napsala, přsně v tuhle chvíli cítim

Uff, takhle vyřízená jsem zas dlouho nebyla. Vůbec nevim kudy kam.

Reaguji na Laetitia:
Leatitio, jestli se máte s mužem rádi a společně se těšíte na miminko, tak si s ním promluv a řekni mu, jak to cítíš. Že pokud to půjde, maximálně mu pomůžeš, ale nemůžeš to zkrátka slíbit, protože zatím nevíš, co ta péče o dítě obnáší, jestli budeš zdravá ty i mimčo, jestli bude miminko v noci spát..
S dítětem se dá zvládnout spoustu věcí, ale všechno je třeba řešit operativně. Není myslitelné, aby na Tobě manžel postavil administrativní chod firmy, když nevíš, jestli budeš v noci spát hodinu nebo pět hodin. Nevíš, jestli mimčo bude pohodové nebo prořve 24 hodin denně. Nevíš, jestli bude zdravé nebo ob týden nemocné...Možná budeš mít zlatíčko, které se nají a spí a zjistíš, že Ti zbývá ještě spousta času a energie..Každé dítě je jiné, nedá se to moc dopředu předvídat..
Nevím, no, zdá se mi to, od Tvého muže nefér. Jestli je na tom firma tak špatně, možná by měl udělat něco víc, než zapřáhnout těhotnou ženu. Popř. to zavřít a najít si práci, která rodinu uživí. Nebo si přibrat brigádu..Něco, čím by Vás zajistil..
A to mimino bylo plánované?

tak já si bláhově myslela, jak tak po šeestinedělí začnu doma dělat... přesně- hezky v klidu u počítače, když bude prcek spát - mimina přeci spí...no to naše nespalo ani omylem. ¨ted jsou mu dva roky a tři měsíce a teprve v červnu jsem začala sem tam něco dělat,ale spíš po večerech, když spí (chodí spát v deset, přes den nespí), takže ulehám do postele i ve dvě